Pražské slunce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pražské slunce nebo Zlaté slunce je patrně nejcennější česká barokní monstrance z ryzího zlata s bohatstvím diamantové výzdoby.

Ludmila Eva Františka hraběnka Kolowrat-Krakowská, rozená Hiserlová z Chodova ve svatebních šatech posázených 6 500 diamanty.

Zhotovili ji v letech 1696–1699 pro pražskou Loretu vídeňský zlatník Johann Baptista Khünischbauer (Känischbauer) a klenotník Matthias Stegner s tovaryši, podle grafického návrhu vídeňského dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu (1656–1723). K její výzdobě bylo použito 6 222 diamantů, které stejně jako zlato a stříbro ve své závěti ze dne 20. dubna 1695 pro tento účel odkázala pražským kapucínům Ludmila Eva Františka hraběnka Krakowská z Kolowrat, rozená Hiserlová z Chodova (1616–1695), vdova po Vilému Albrechtu I. Kolowratském z Kolowrat (1600–1688). Více než 6500 diamantů bylo původně aplikováno na jejích svatebních šatech, v nichž je vyobrazena na portrétu zavěšeném v ambitu. Monstrance je součástí stálé expozice Loretánského pokladu. Monstrance obsahuje 6580 diamantů a má 54 zlatých paprsků. Je 89,5 cm vysoká, 70–72 cm široká a váží přes dvanáct kilogramů. Nechal ji zhotovit patron Lorety Václav Ferdinand hrabě z Lobkowicz (†8. 10. 1697) a jeho manželka hraběnka Marie Sophie, rozená z Dietrichsteinu. Právě Marie Sophie rozhodla, že cenná monstrance bude vyhotovena ve Vídni. Díky jejímu bratrovi Filipovi hraběti Dietrichsteinovi byl k návrhu osloven právě Fischer z Erlachu. Hotové dílo při převozu z Vídně do Prahy roku 1699 musela doprovázet ozbrojená eskorta vojáků.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]