Přeskočit na obsah

Průčelský potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Průčelský potok
Kaskáda ve střední části toku
Kaskáda ve střední části toku
Základní informace
Délka toku3,14[1] km
Plocha povodí3,03[1] km²
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-13-05-021/0
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Ústecký krajokres Ústí n. L.)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průčelský potok (německy: Prütschel Bach), někdy také Prudký potok[2] nebo Průčelka, je potokokrese Ústí nad LabemÚsteckém krajiČeské republice. Je 3,14 km dlouhý a pramení u vesnice NěmčíČeském středohoří v nadmořské výšce 617 m n. m. Na svém toku překonává výškový rozdíl 478 metrů a v Brné se vlévá z pravé strany do řeky Labe. Jeho správcem je státní podnik Lesy České republiky.[3]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Potok pramení u vesnice Němčí, odkud pokračuje severozápadním směrem přes hustě zalesněné svahy Průčelské rokle. Tam se do něj vlévají jeho dva kratší bezejmenné přítoky o délce 957 a 961 metrů.[1] Průčelský potok se díky své erozivní činnosti stal po řece Labi druhým nejvýznamnějším modelačním činitelem zdejší krajiny – vytvořil boční údolí s příkrými svahy (Průčelskou rokli).[4] Jelikož však nedokázal držet krok s rychlým zahlubováním Labe (tvoří erozní bázi regionu), překonává převýšení svého toku (478 metrů, tj. na 1 kilometru délky jde v průměru o 152 metrů[5]) často skokovitě v podobě peřejí a drobných vodopádů. Největší z nich je vysoký 6 metrů a při nízkých průtokových stavech vysychá.[5]

Dolní část toku Průčelského potoka byla antropogenně upravena a napřímena skrze zástavbu v Brné, přičemž v této oblasti byla vybudována řada umělých kaskád.[6] Potok je překlenován několika silničními komunikacemi (mimo jiné silnicí II/261), železniční tratí 072, lávkami pro pěší a asi 20 metrů před ústím do Labe také brodem na cyklostezce Labská stezka. Při ústí je přítomen náplavový kužel.[7]

Vzhledem k tomu, že je Průčelský potok celostátně méně významným tokem, nejsou dostupné informace o jeho průměrných ročních průtocích.[5]

V srpnu 1925 došlo po průtrži mračen na potoce k přívalové povodni, která poškodila několik domů v okolí.[8]

  1. a b c DUŽÁR, Jiří. Možnosti analytických nástrojů GIS pro geografickou charakteristiku vodního toku na příkladu Průčelského potoka. Ústí nad Labem, 2009 [cit. 2013-04-21]. 62 s. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vedoucí práce Jan Nožka. s. 19–20. Dále jen: Dužár.
  2. ANDĚL, Jiří a kolektiv. Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura. Ústí nad Labem: Acta Universitatis Purkynianae, 1999. ISBN 80-7044-256-5. S. 30. 
  3. Povodňová charakteristika území: Vodní toky na území města Ústí nad Labem [online]. Město Ústí nad Labem, 2011-06-29 [cit. 2014-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02. 
  4. CAJZ, Vladimír. České středohoří: geologická a přírodovědná mapa 1:100 000. Praha: Český geologický ústav, 1996. 147 s. ISBN 80-7075-238-6. S. 56. 
  5. a b c Dužár. s. 28–30.
  6. NOVÁK, Lukáš. Antropogenní transformace příbřežních oblastí Labe – Srovnání zájmových území Vaňov a Brná nad Labem. Ústí nad Labem, 2010 [cit. 2013-04-21]. 38 s. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vedoucí práce Pavel Raška. s. 28–29.
  7. RAŠKA, Pavel; CAJZ, Vladimír. Formy zvětrávání skalního podloží v Průčelské rokli a Čertově jizbě v Českém středohoří. In: Zprávy o geologických výzkumech v roce 2007. Praha: Česká geologická služba, 2008. ISBN 978-80-7075-708-6. S. 109–112.
  8. ŠPAČEK, Petr. Tak to bylo na Ústecku: Střekov, Sebuzín, Brná nad Labem, Svádov, Vaňov, Hostovice, Tuchomyšl, Předlice, Všebořice, Bukov, Skorotice, Božtěšice, Stříbrníky, Dobětice, Neštěmice a Mojžíř na starých pohlednicích a fotografiích. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2009. 272 s. (Ústecká vlastivěda). ISBN 978-80-86646-28-2. S. 119–121. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]