Přeskočit na obsah

Poříčí (Trutnov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Trutnov-Poříčí. O železniční stanici pojednává článek Trutnov-Poříčí (nádraží).
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Poříčí
Lípové náměstí s kostelem svatých Petra a Pavla
Lípové náměstí s kostelem svatých Petra a Pavla
Lokalita
Charakterčást města
ObecTrutnov
OkresTrutnov
KrajKrálovéhradecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°34′29″ s. š., 15°57′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 946 (2021)[1]
Katastrální územíPoříčí u Trutnova (7,39 km²)
PSČ541 03
Počet domů369 (2011)[2]
Poříčí
Poříčí
Další údaje
Kód části obce169226
Kód k. ú.769223
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poříčí (německy Parschnitz) je místní část města Trutnova.

Historie Poříčí

[editovat | editovat zdroj]

Poříčí byla původně slovanská osada. Poprvé se připomíná roku 1260 v listině pražského biskupa Jana III. z Dražic. V roce 1542 potvrzuje listina Ferdinanda I. vesnici Poříčí za majetek města Trutnova a od roku 1599 je součástí trutnovského panství. Spolu s Trutnovem obec trpěla za třicetileté války. V roce 1680 bylo Poříčí postiženo morovou nákazou. Za slezských válek v 18. století obcí procházela vojska. Poříčští občané se zapojili i do nevolnického povstání roku 1775. 20. března přitáhli v nočních hodinách do blízkých Voletin, aby zvěstovali svobodu. Za války prusko-rakouské roku 1866 pruští vojáci v obci nelítostně řádili. V roce 1897 postihla Poříčí jiná katastrofa – velká povodeň. Roku 1897 se začalo se stavbou novogotického kostela sv. Petra a sv. Pavla. Dokončen byl roku 1903.[3] Po Mnichovu se Poříčí ocitlo v zabraném území a v areálu zdejší opuštěné Haasovy přádelny byl vybudován koncentrační tábor Poříčí. V roce 1947 bylo Poříčí sloučeno s Trutnovem.[4]

V dobách budování socialismu bylo Poříčí přeměněno na průmyslové předměstí Trutnova, ale na úkor bydlení. Kromě velkého nákladového nádraží se spoustou vleček zde vznikla řada továren a skladů. Kvůli výstavbě nové elektrárny EPO II zmizela část Poříčí, byla přesunuta silnice, a dokonce i koryto řeky. Kvůli projektu obchodního střediska byla zase zlikvidována část náměstí, aniž by byla zahájena výstavba. Po roce 1989 se v éře osamostatňování obcí chtělo odpojit i Poříčí. Proběhlo dokonce i referendum, kde se nadpoloviční většina zdejších obyvatel vyslovila pro odtržení od Trutnova. Ale kvůli ekonomické, dopravní a správní provázanosti ministerstvo rozdělení Trutnova zamítlo.

Celá desetiletí Poříčí trpělo vysokou prašností a hlučností, které se však ekonomickým útlumem zdejších továren a nádraží stalo snesitelnějším. Ovšem těžké šrámy na kdysi vzkvétajícím městečku se budou odstraňovat ještě dlouho.

Průmysl

[editovat | editovat zdroj]

Textilní výroba

[editovat | editovat zdroj]

Do trutnovské historie textilní výroby se zapsalo Poříčí nejstarším plátenickým podnikem. Majitelem zdejšího Běličského dvora byl v 50. letech 18. století trutnovský obchodník s plátnem Adam Wagner. V 70. letech patřilo poříčské bělidlo pražskému bankéři Zehenderovi, řediteli Španělské obchodní společnosti sídlící na čas přímo v Poříčí. Roku 1845 se zdejší bělidlo stalo majetkem bratří Walzlových, jejichž přádelna stejně jako Haasova továrna poznamenala život poříčského dělnického lidu.

Elektrárna

[editovat | editovat zdroj]
  • Elektrárna Poříčí – první tepelná elektrárna v Poříčí byla postavena v místech u dnešní elektrorozvodny. V 50. letech 20. století ji nahradila nová elektrárna, tzv. EPO II v Kladské ulici.

Stavební hmoty

[editovat | editovat zdroj]
  • PORFIX (dříve Prefa, Porobeton) – výroba přesných porobetonových tvárnic.
  • KASPER (dřevěné vazníky, kovovýroba)

Železnice

[editovat | editovat zdroj]

Železnice dorazila do Poříčí 1. srpna 1868, kdy byla zahájena doprava mezi Malými Svatoňovicemi a Královcem. Poříčská železniční stanice byla až do vybudování trati přímo do Trutnova v roce 1870 označována jako Trutnov. Poté došlo k přejmenování stanice na Poříčí a v roce 1919 na Poříčí u Trutnova. Od připojení obce k Trutnovu v roce 1947 nese stanice označení Trutnov-Poříčí. Při výstavbě nové tepelné elektrárny EPO II (elektrárna Poříčí) a její vlečky v 50. letech 20. století bylo vybudováno pár stovek metrů od stanice Trutnov-Poříčí v místě původní zastávky Poříčí u Trutnova druhé poříčské nádraží. Protože se nachází uprostřed mezi třemi trutnovskými nádražími na jedné trati, dostalo název Trutnov střed. Toto účelem hlavně nákladové nádraží brzy zastínilo původní stanici Trutnov-Poříčí, hlavně kvůli jeho odlehlosti. V těsné blízkosti stanice Trutnov-Poříčí se ještě nachází železniční zastávka „Trutnov zastávka“, avšak na jiné trati.

Další velkou železniční zajímavostí je zdejší poříčský dvoupatrový viadukt. V roce 1868 byl vybudován první most, vysoko přes údolí Petříkovického potoka pro trať z Jaroměře do Královce. Před rokem 1908, když se budovala jiná trať z Trutnova do Teplic nad Metují, bylo nutné opět překlenout údolí, ale naopak nízko nad terénem. Díky výšce stávajícího mostu mohlo být využito stejného místa a trati se zde kříží pod sebou, každá po samostatném mostě. Jedna vysoko nad údolím, druhá zase tak nízko, že jí nemohou podjíždět kamiony a vyšší autobusy, směřující po silnici II/301 do Adršpašských skal.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatých Petra a Pavla
    Kostel svatých Petra a Pavla
  • Městská knihovna Trutnov - Poříčí
    Městská knihovna Trutnov - Poříčí
  • Řeka Úpa s mostem, novou loděnicí a bývalou hasičskou zbrojnicí
    Řeka Úpa s mostem, novou loděnicí a bývalou hasičskou zbrojnicí
  • Tepelná elektrárna Poříčí II
    Tepelná elektrárna Poříčí II
  • Náchodská ulice, směr do centra Trutnova
    Náchodská ulice, směr do centra Trutnova
  • Nádraží Trutnov střed
    Nádraží Trutnov střed
  • Dvoupatrový železniční viadukt
    Dvoupatrový železniční viadukt

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Kostel sv. Petra a Pavla v Trutnově-Poříčí. www.ictrutnov.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-07. 
  4. ↑ Poříčí (dnes Trutnov). zapomnicky.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Město Trutnov

k. ú. Trutnov (Vnitřní Město • Horní Předměstí  • Střední Předměstí • Dolní Předměstí • Kryblice) • Dolní Staré Město • Horní Staré Město • Babí • Libeč (k. ú. Libeč a Debrné) • Voletiny • Poříčí • Lhota (k. ú. Lhota u Trutnova a Bezděkov u Trutnova) • k. ú. Bohuslavice nad Úpou (Bohuslavice • Adamov) • k. ú. Starý Rokytník (Starý Rokytník • Nový Rokytník-část) • Studenec • k. ú. Střítež u Trutnova (Střítež • Nový Rokytník-část) • k. ú. Bojiště u Trutnova (Bojiště • Nový Rokytník-část) • Oblanov • Volanov

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Poříčí_(Trutnov)&oldid=23983718“