Porta Leoni
| Porta Leoni | |
|---|---|
 Část přední části brány. | |
| Účel stavby | |
Obrana města | |
| Základní informace | |
| Sloh | architektura starověkého Říma |
| Výstavba | 1. století př. n. l., současná podoba 1. století |
| Materiál | mramor |
| Poloha | |
| Adresa | Via Leoni 3, Verona,  Itálie |
| Souřadnice | 45°26′25,75″ s. š., 10°59′58,64″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Porta Leoni (česky Lví brána) je jednou z bran v římském opevnění Verony a jedním ze vstupů do města. Stavba se datuje do druhé poloviny 1. století př. n. l., přičemž v 1. století byla upravována. Byla součástí římské silnice Via Claudia Augusta, jednalo se o vstup na trase od Ostiglie u dnešní Mantovy.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
Starověk
[editovat | editovat zdroj]Roku 1740 př. n. l. se Verona stala součástí Římské republiky. Porta Leoni byla postavena v 1. století př. n. l. za Římské republiky spolu s republikánskými hradbami Verony a branou Porta Borsari.[1] Na zadní straně brány jsou napsána jména čtyř radních (Quadrumviri), kteří spravovali Veronu v době vybudování brány.
V 1. století byla brána zvětšena a vyzdobena. Z této doby pochází její současná podoba. I u této úpravy se dochoval podpis architekta: "TI. FLAVIUS. PF NORICUS IIII VIRI D.".[2]
Středověk
[editovat | editovat zdroj]Není známo, jak se brána nazývala ve starověku, ale ve středověku se nazývala Porta San Fermo podle nedalekého Kostela svatého Ferma staršího (italsky San Fermo Maggiore) a poté Arco di Valerio dle jména předpokládaného stavitele.[3] V období renesance se brána stala předmětem studia autorů, jako byl Giovanni Caroto či Andrea Palladio.[4]
Novověk
[editovat | editovat zdroj]Současný název Porta Leoni se používá od 16. století a vznikl podle dvou lvům, kteří byli patrně vyobrazeni na hrobě poblíž brány.[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Původní stavby z 1. století0 př. n. l. byla čtvercovitého tvaru o délce i šířce kolem 16,7 metru. Měla obdélnikové centrální nádvoří, dvojité oblouky vysoké 525 cm a široké 330 cm. V nároží stály dvě vysoké věže. Na druhém a třetím podlaží se nalézaly řady oken.[3] Kladí bylo postaveno v iónském slohu.[6]
Nápis zazděný za středním pylonem byl nalezen během restaurátorských pracích stavby v roce 1965.[3] Nápis uvádí jména radních, kteří bránu nechali postavit:
| „ | P. VALERIUS P. [F.] / Q. CAECILIUS [Q. F.] / Q. SERVILIUS [F.] / P. CORNELIUS [F.] / IIII VIR MURUM PORTA[S] / CLUACAS D. D. [FECERUNT] / P. VALERIUS P. [F.] / Q. CAELILIUS Q. [F. PROBARUNT] | “ |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Porta Leoni (Verona) na italské Wikipedii.
- ↑ Ezio Buchi e Giuliana Cavalieri Manasse, Il Veneto nell'età romana: Note di urbanistica e di archeologia del territorio, II, Verona, Banca Popolare di Verona, 1987, s. 10 (italsky).
- ↑ Ezio Buchi e Giuliana Cavalieri Manasse, Il Veneto nell'età romana: Note di urbanistica e di archeologia del territorio, II, Verona, Banca Popolare di Verona, 1987, s. 30. (italsky)
- ↑ a b c Notiziario della Banca Popolare di Verona, Verona, 1981, č. 2. (italsky)
- ↑ Ezio Buchi, Porta Leoni e la fondazione di Verona romana, Museum Patavinum, č. 2, Firenze, Olschki, 1987, s. 13–45. Dostupné online: https://www.academia.edu/6759991/Porta_Leoni_e_la_fondazione_di_Verona_romana_in_Museum_Patavinum_V_1987_pp._13-45. (italsky)
- ↑ Margherita Bolla, Verona romana, Sommacampagna, Cierre, 2014, ISBN 978-88-8314-771-5, s. 56. (italsky)
- ↑ Ezio Buchi e Giuliana Cavalieri Manasse, Il Veneto nell'età romana: Note di urbanistica e di archeologia del territorio, II, Verona, Banca Popolare di Verona, 1987, s. 10-11. (italsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Porta Leoni na Wikimedia Commons
