Pomník Jana Žižky z Trocnova (Hradec Králové)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pomník Jana Žižky z Trocnova (Hradec Králové)
Detail sochy
Detail sochy
Základní informace
ArchitektJan Hejtman[1]
Výstavba1971
Poloha
AdresaŽižkovy sady, ulice Československé armády, Hradec Králové, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník Jana Žižky z Trocnova je pískovcový pomník v Hradci Králové. Byl odhalen v Žižkových sadech v roce 1971[2].

Popis pomníku[editovat | editovat zdroj]

Nadživotní pískovcová socha vojevůdce, který se levou rukou opírá o meč a v pravé ruce drží skloněný palcát, stojí na podstavci s reliéfem znaku Hradce Králové a datem 1423, přičemž vzadu jsou vyryta jména autorů – DUŠEK HEJTMAN 1971.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O zbudování pomníku Janu Žižkovi z Trocnova, který ve městě pobýval a zde byl také poprvé pohřben než byl převezen do Čáslavi, se jednalo desítky let. První nápady o jeho zřízení se objevily již v 19. století, ale nikdy nebyly naplněny.

Pomník v noci

První zmínky hodný pokus se udál v rámci pětistého výročí úmrtí tohoto vojevůdce. Tehdy bylo jednáno o tom, že pomník bude umístěn na Velkém náměstí. Zároveň bylo rozhodnuto zřídit pomník v tvrdém pískovci královédvorském, protože obdobný kovový pomník by byl příliš drahý. Na vypracování návrhu pomníku se v užší soutěži podílelo pět sochařů: Rudolf Březa, František Fabiánek, Emanuel Kodet, František Vyskočil a Josef Škoda. O došlých návrzích jednala 5. a 6. června 1924 devítičlenná komise[3]. Jako nejlepší vybrala návrh Josefa Škody, kde Žižka seděl na koni s palcátem v ruce. S návrhy na pomník byla seznámena též veřejnost, a to ve výstavní síni městského muzea od 7. do 11. června téhož roku[4]. Porotě, kde zasedal i Jan Štursa, se však žádný návrh, ani ten vítězný, nezamlouval jako vhodný pro realizaci pomníku v kameni. Doporučila vypsat soutěž novou, což postavení Žižkova pomníku oddálilo.

Na základní kámen pomníku bylo poklepáno 6. července 1924 na dnešním náměstí Svobody[5], před budovou bývalého učitelského ústavu[6]. Slavnost tehdy zahájil starostův náměstek prof. Jan Mareš a po něm promluvil legionář a redaktor Národního osvobození z Prahy Josef Dýma. Po ukončení obou projevů přečetl legionář V. Holý text věnovací listiny, následoval chorál zapěný sborem Sokola a dělnickým sdružením a poté došlo k samotnému poklepu na základní kámen. Slavnost byla ukončena státní hymnou, kterou zahrála Třískova hudba. Odpoledne se konalo veřejné cvičení Sokola a DTJ, načež byla opakována scéna „Žižka před Prahou“, které se zúčastnilo přes 500 lidí[7]. Netrvalo však dlouho a onen základní kámen upadl v zapomnění.

K práci na pomníku Jana Žižky z Trocnova se Josef Škoda později vrátil. Měl vymodelovat nový návrh v monumentálních rozměrech pro odlití sochy v bronzu. Opět měl stát na Velkém náměstí. Vypracovaný Škodův návrh posoudila komise, ve které byli i Zdeněk Wirth, Antonín Matějček a malíř Jakub Obrovský, a doporučila ho k provedení. Pomník měl stát na Velkém náměstí blízko katedrály sv. Ducha. Výsledný model v měřítku 1:3 byl prezentován ve výstavní síni městského muzea 21. ledna 1939[8]. Po zkouškách s maketou o rozměru 1 : 1 bylo zjištěno, že do uvedeného místa s mariánským sousoším uprostřed, se tak mohutná pískovcová socha nehodí. Bronzový odlitek sochy Jana Žižky z Trocnova[9] dostal k šedesátinám od obce starosta Josef V. B. Pilnáček 27. února 1937[10]. Připojeno bylo též přání, aby se pomník stal brzy ozdobou města. Německá okupace však znamenala zrušení smlouvy se sochařem i práce na pomníku, k jejímuž obnovení nedošlo kvůli umělcově skonu. Navíc byla v roce 1942 ukončena činnost výboru pro postavení Žižkova pomníku[11].

První schůzka, která se týkala druhé realizace Žižkova pomníku se uskutečnila 9. dubna 1952. Ale větší aktivita nastala až o 5 let později. Soutěž na sochu Jana Žižky z Trocnova v pískovci byla vypsána k 1. říjnu 1958 a ukončena k 31. březnu 1959. Nakonec byl vybrán návrh sochaře Jiřího Duška. Se sádrovou maketou vyrobenou v hořické škole se roku 1965 zkoušely možné varianty osazení. Před nábřežím a Žižkovými sady vyhrály Lipky, kde měla stát vojevůdcova socha na podstavci o výšce 3,70 m[12]. Umístění pomníku však vyvolávalo velké kontroverze, takže i hlavní městský architekt byl pověřen prověřením vhodného umístění pomníku.

Ke skutečnému osazení došlo až 4. června 1971, a to v Žižkových sadech[13]. Slavnostního aktu se kromě jiných pozvaných hostí zúčastnil i ministr kultury ČSR RSDr. PhDr. Miloslav Brůžek, CSc., který pomník předal do péče[14].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2017-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-29. 
  2. http://www.vets.cz/vpm/18856-pomnik-jan-zizka/
  3. Rozhledy, Hradec Králové 6. června 1924, str. 4
  4. Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15. 
  5. Nové směry, Hradec Králové 12. července 1924, str. 2
  6. Archivovaná kopie. vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15. 
  7. Národní politika, Praha 9. července 1924, str. 4
  8. http://7cernychkominiku.blogspot.cz/2011/12/jiri-dusek-jan-zizka.html
  9. Rozhledy, Hradec Králové 26. února 1937, str. 3
  10. Pestrý týden, Praha 3. dubna 1937, str. 2
  11. https://www.husitsky-bedekr.cz/misto/zizkuv-pamatnik-umisteny-v-zizkovych-sadech-hradec-kralove
  12. http://7cernychkominiku.blogspot.cz/2011/12/jiri-dusek-jan-zizka.html
  13. Archivovaná kopie. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2017-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-29. 
  14. Nové Hradecko, Hradec Králové 8. června 1971, str. 1

Související články[editovat | editovat zdroj]