Polina Semionovová
| Polina Alexandrovna Semionovová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. září 1984 (40 let) Moskva |
| Povolání | choreografka, baletka a tanečnice |
| Zaměstnavatel | Berlin State Opera |
| Ocenění | Berlínský medvěd (2007) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polina Semionovová (rusky Полина Семионова, německy Polina Semionova, * 13. září 1984, Moskva[1]) je ruská baletka, primabalerina Státního baletu Berlín.
Už v průběhu studií na moskevské Státní akademii choreografie si získala celosvětovou proslulost, a to zejména díky úspěchům na prestižních tanečních soutěžích (první ceny v Moskvě 2001 a Petrohradě 2002 a první juniorskou cenu v Nagoji 2002). I díky tomu okamžitě získala sólové angažmá v baletním souboru Státní opery v Berlíně, což se ve věku 17 let žádné jiné baletce v historii souboru nepodařilo,[2] a v roce 2004 se stala první sólistkou Státního baletu Berlín. Do Berlína si ji pozvala tamní hvězda Vladimir Malachov, jehož se okamžitě stala jevištní partnerkou.
Od sezóny 2005-6 je stálou hostující sólistkou ve Vídeňské státní opeře, pravidelně hostuje také na dalších světových scénách. V roce 2011 debutovala v roli Kitri jako sólistka Amerického baletního divadla, jehož první sólistkou se stala v září 2012.[2]
Její repertoár zahrnuje prakticky všechny velké role v klasických baletech, nastudovala také řadu představení soudobých choreografů (Jiří Kylián, Uwe Scholz, Maurice Béjart, Roland Petit, William Forsythe[3] ad.) včetně vystoupení ve světových premiérách. Malachov pro ni vytvořil choreografii Prokofjevovy Popelky a Mauro Bigonzetti roli Tvořivosti v Caravaggiovi.[2] Od neoklasických choreografů nastudovala např. hlavní role v baletech George Balanchina, Johna Cranka, Kennetha MacMillana nebo Fredericka Ashtona.[4]
Vyniká silnou technikou a skvělými liniemi.[5] V roce 2005 byla za roli Nikie v baletu Bajadéra nominována na Cenu Benois.[6] V témže roce získala Cenu německých kritiků, v roce 2007 byla kritiky vyhlášena nejlepší tanečnicí v zemi. V roce 2014 byla za několik rolí ztvárněných v Americkém baletním divadle nominována na Cenu Benois a tentokrát ji získala.
Její bratr Dmitrij Semionov je sólistou baletu Mariinského divadla v Petrohradě.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Polina Semionova [online]. Maleňkaja baletnaja enciklopedija, [2006] [cit. 2010-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-26. (rusky)
- ↑ a b c Polina Semionova [online]. Benois de la danse, [květen 2014] [cit. 2014-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
- ↑ Polina Semionova [online]. Sankt Petěrburk: Mariinskij těatr, [po 2005] [cit. 2010-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-12. (rusky)
- ↑ Polina Semionova [online]. Berlin: Staatsballett Berlin, [2010] [cit. 2010-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-10. (německy)
- ↑ CRAINE, Debra; MACKRELL, Judith. The Oxford Dictionary of Dance. 2. vyd. Oxford New York: Oxford University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-19-956344-9. Kapitola Semionova, Polina, s. 403-404.
- ↑ 2005 [online]. Moskva: Prix Benois de la danse, 2005 [cit. 2010-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-08. (rusky)
