Přeskočit na obsah

Poetika (Aristotelés)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
první strana spisu

Poetika (starořecky Ποιητικός, ve starším překladu jako O básnictví) je spis řeckého filosofa Aristotela, ve kterém se zabývá klasifikací dramatu (zejména tragédie, komedie) a poezií. Účelem komedie je vyvolat smích, zatímco účelem tragédie jsou city a poučení (na antických slavnostech se jí věnovaly tři dny, zatímco komedii jeden).

Rozdělení

[editovat | editovat zdroj]
  • děj (mythos) – měl by být komplikovaný, mít mnoho zápletek. Aristoteles rozlišuje děj z neštěstí do štěstí a ze štěstí do neštěstí.
  • postavy – nazývány agenty (ethos)
  • řeč – dokazování, sdělování (dianoia)
  • smysl (lexis)
  • spektákl – zjednodušeně to, „jak vypadá“ vzhled (opsis)
  • uspořádání (melodie) (melopoia)

Krása a jednoty

[editovat | editovat zdroj]

Aristoteles v 7. kapitole zmiňuje, že dílo by mělo být „krásné“.

Pod „krásným“ chápe dílo, které není příliš složité k pochopení a které má nějaký vnitřní řád.

Z jeho díla bylo tedy vyvozeno, že dílo má mít trojí jednotu – drama se má odehrávat v jeden čas, na jednom místě a má mít jednu dějovou linii. Toto „pravidlo“ se dodržovalo do renesance, občas ho ale někteří autoři porušili (William Shakespeare).

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Druhý díl Aristotelovy Poetiky, který je dnes pokládán za ztracený, údajně pojednával o komedii. Motivu existence této knihy využil spisovatel Umberto Eco v románu Jméno růže.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]