Přeskočit na obsah

Podúsek 4./XI. Dolní Morava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Stavební podúsek 4./XI. Dolní Morava měl být stavěn jako součást těžkého opevnění, které bylo ve druhé polovině 30. let 20. století realizováno Československem jako zajištění hranic proti nepřátelskému Německu. Podúsek 4./XI., součást ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou, měl ochránit západní hranici Slovenska (podél dolního toku řeky Moravy) proti Rakousku, které bylo na jaře 1938 Německem obsazeno.

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]

Úsek nebyl do mnichovské dohody zadán žádné firmě, stavební práce tedy vůbec nebyly zahájeny. ŘOP jej plánoval staviteli zadat do konce roku 1938. I přesto již byl ustanoven velitel podúseku, jímž se stal škpt. žen. Ing. František Novák.

Průběh linie

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k přírodním překážkám přímo na hranici, které tvořila především samotná řeka Morava a také okolní podmáčené terény, nebylo zapotřebí stavět celou linii pěchotních srubů. Navržené těžké objekty tak měly tvořit v počtu dvou až tří srubů uzávěry přeshraničních komunikací v prostoru od Kútů po Devínskou Novou Ves, jejich přesné umístění však není dosud známé. Mezery mezi těmito uzávěrami byly chráněny již vystavěným lehkým opevněním.

Seznam objektů

[editovat | editovat zdroj]

Pozn.: Objekty jsou řazeny od severu k jihu.

Označení Podle projektu Odolnost Umístění Poznámky
DM-S 1 OP-S 9 II neznámé jednopodlažní
DM-S 2 nový projekt II neznámé jednopodlažní
DM-S 3 T-S 97 II neznámé
DM-S 4 OP-S 47 II neznámé
DM-S 5 nový projekt II neznámé atypický pro čelní palbu, bez zvonu a schodiště
DM-S 6 OP-S 17 II neznámé
DM-S 7 OP-S 40 II neznámé
DM-S 8 T-S 97 II neznámé
DM-S 9 OP-S 40 II neznámé

Popis objektů

[editovat | editovat zdroj]

V rámci podúseku 4./XI. mělo být postaveno celkem devět pěchotních srubů označených DM-S 1 až DM-S 9. Mělo se většinou jednat o obvyklé oboustranné objekty II. stupně odolnosti, výzbroj každého srubu měly tvořit dva protitankové kanóny vz. 36 spřažené s těžkým kulometem vz. 37 a dvě dvojčata týchž kulometů. Po pozorování měly být určeny vždy dva pancéřové zvony, pro blízkou ochranu sloužily dva lehké kulomety vz. 26 ve zvonech a další tři nebo čtyři ve střílnách tzv. „pod betonem“.

Objekty DM-S 1 a 2 byly z důvodu vysoké hladiny podzemní vody vyprojektovány jako jednopodlažní (bez spodního patra). Srub DM-S 4 měl být navíc vyzbrojen i těžkým kulometem vz. 37 v pancéřové kopuli. Zcela atypický měl být objekt DM-S 5, který neměl mít pancéřový zvon ani kopuli (u československého těžkého opevnění naprostá rarita) a výzbroj měl tvořit protitankový kanón spřažený s těžkým kulometem v „poločelní“ až kosé střílně (drtivá většina československých pěchotních srubů má boční střílny).

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • STEHLÍK, Eduard, a kol. Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–38. Dvůr Králové nad Labem: Ing. Jan Škoda – Fortprint, 2010. 304 s. ISBN 978-80-86011-41-7. 
  • FIC, Tomáš, a kol. Utajené pevnosti. Brno: Spolek přátel československého opevnění Brno, 2003. ISBN 80-86463-12-5.