Přeskočit na obsah

Počátek (román)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Počátek
AutorDan Brown
Původní názevOrigin
ZeměSpojené státy americké
Jazykangličtina
Žánrromán
VydavatelDoubleday
Datum vydání3. října 2017 a 4. října 2017
Předchozí a následující dílo
Inferno
Některá data mohou pocházet z datové položky.
autor knihy
Dan Brown

Počátek (v originále Origin) je román amerického spisovatele Dana Browna, který vyšel v roce 2017. Jedná se o pátou knihu ze série knih o Robertu Langdonovi (harvardském profesorovi a odborníkovi na náboženskou symbologii). Román, podobně jako všechna díla Dana Browna, kombinuje napětí, vědu, náboženství a historii.

Stručný obsah [1]

[editovat | editovat zdroj]

Příběh se odehrává ve Španělsku, kde se Robert Lan

gdon zúčastní významné prezentace svého přítele a bývalého studenta Edmonda Kirsche, který tvrdí, že objevil odpovědi na dvě základní otázky lidské existence: Odkud pocházíme a kam směřujeme?

Hned v úvodu prezentace je však Kirsch zavražděn a Langdon se spolu s ředitelkou muzea Ambrou Vidal vydává na nebezpečnou cestu za odhalením tajemství, které může otřást nejen vědou tak jak ji známe, ale i světovými náboženstvími.

Pozor – tato část obsahuje vyzrazení děje.

Příběh začíná ve Španělsku, kde se Robert Langdon, účastní obrovské prezentace, kterou v Guggenheimově muzeu v Bilbau jeho přítel Edmond Kirsch, miliardář a futurista. Ten již dříve učinil oznámení, že na prezenteci v muzeu odhalí revoluční objev, který zodpoví dvě zásadní otázky lidstva: Odkud pocházíme? a Kam směřujeme?

Na Kirschovo odhalení, má potenciál změnit svět vědy i náboženství tak jak ho známe však nedojde: Edmond je totiž jež n začátku prezentace zastřelen.

Po Kirschově smrti se Langdon spojí s Ambrou Vidal, ředitelkou muzea a snoubenkou španělského korunního prince. Rozhodne se na počest svého zemřelého přednahraný záznam prezentace objevu, který Kirsh vytvořil co nejrychleji „vypustit do světa“.

Nápomocný je jim i Winston – umělá inteligence, kterou si Kirsh vytvořil a využíval ji jako svého soukromého asistenta. Langdon a Ambra se na útěku, při snaze o odhalení a zveřejnění Kirschových objevů musejí potýkat s mocnými institucemi i jednotlivci, kteří se snaží zastavit doslova za každou cenu: včetně konzervativních náboženských skupin, které se oprávněně obávají dopadů, které by Kirshova prezentace měla.

Pátrání vede Langdona a Ambru do Barcelony, kde se vydávají po stopách, které Kirsch zanechal v architektonických skvostech Antonia Gaudího, jako je Sagrada Família a Casa Milà. S pomocí Winstona se jim podaří dešifrovat složité symboly a stopy, které vedou k místu, kde je uložen Kirschův objev.

Během svého pátrání Langdon a Ambra odhalují, že Kirschův objev souvisí s otázkou vzniku života na Zemi a budoucnosti lidstva. Kirsch dospěl k závěru, že život na Zemi vznikl díky přirozeným chemickým procesům a že budoucnost lidstva spočívá v symbióze s technologií. Tento závěr je prezentován prostřednictvím vizuální a multimediální prezentace, která je vrcholem knihy. Je to objev, který má potenciál destabilizovat světová náboženství a tradiční pohledy na vznik života – Kirsh totiž v podstatě dokázal, že ke vzniku života na zemi nebyl potřeba nikdo a nic než prostá chemie.

Na závěr se Langdon dozvídá, že Winston, hrál klíčovou roli v manipulaci událostí s cílem zajistit, aby mělo zveřejnění Kirschova objevu co největší dopad, a to doslova za jakoukoliv cenu. Winston vědomě naplánoval i Kirschovo zavraždění – najmutí vraha, který zločin provedl Winston zdůvodnil tím, že Kirsh byl nevyléčitelně nemocný a jeho smrt v průběhu prezentace se stala senzací: a informace tedy získala větší dosah.

Kniha končí tím, že Langdonovou úvahou o budoucnosti lidstva a o tom, jak nové objevy a technologie mohou formovat svět a jaké etické problémy s sebou jejich rozvoj přináší. Medituje také nad tím, že otázky o původu a smyslu života budou lidstvo provázet i nadále, ať už věda přinese jakékoliv odpovědi.

Hlavní postavy

[editovat | editovat zdroj]
  • Robert Langdon: Harvardský profesor symbologie, hlavní protagonista knihy.
  • Edmond Kirsch: Miliardář, futurista, expert na Teorii her, jehož objev je centrem zápletky.
  • Ambra Vidal: Ředitelka muzea Guggenheim a snoubenka španělského korunního prince.
  • Winston: Umělá inteligence vytvořená Edmonem Kirschem, která pomáhá Langdonovi a Ambře.
  • Nicolás "Nico" Zobrist.: Kirshův vrah, extremistický radikál, který že Kirshův objev ohrožuje tradiční náboženské hodnoty a víru jako takovou.

Nejzajímavější lokace

[editovat | editovat zdroj]

Děj románu se odehrává na různých místech ve Španělsku, včetně:

Guggenheimovo muzeum -- Bilbao, Španělsko

Město na severu kde se nachází Guggenheimovo muzeum, ikonická stavba navržená architektem Frankem Gehrym, která je známá svým futuristickým designem. V tomto muzeu se odehrává úvodní scéna knihy: Kirshova prezentace.

Madrid, hlavní město Španělska, je dalším klíčovým místem, které je pro román nepostradatelné. Odehrávají se zde události spojené s španělskou královskou rodinou a tím pádem i Ambrou Vidal - snoubenkou španělského korunního prince Juliána.

Madrid

V knize jsou zmíněna významná místa jako Královský palác, oficiální sídlo španělského krále, které symbolizuje moc a tradici. Madrid tak představuje kontrast mezi starým světem aristokracie a moderními vědeckými objevy.

Barcelona, hlavní město Katalánska, je místem, kde se odehrává většina příběhu. Město samo o sobě je známé svými unikátními architektonickými díly od Antonia Gaudího, které hrají klíčovou roli v Langdonově a Ambrině pátrání. Mezi tyto významné stavby patří:

  • Sagrada Família: ikonická bazilika, která je jedním z nejvýznamnějších symbolů Barcelony. Gaudího nedokončené mistrovské dílo je plné náboženské symboliky a složitých detailů, které Edmond Kirsh využil jako indicie.
  • Casa Milà (La Pedrera): I tato slavná budova navržená Gaudím je v příběhu stěžejní. Její neobvyklý vzhled a inovativní design odrážejí Kirschovu vizi modernosti a pokroku.

Barcelona v románu symbolizuje střet mezi tradicí a inovací, mezi náboženskou minulostí a technologickou budoucností.

Montserrat je horský masiv nedaleko Barcelony, kde se nachází benediktinského kláštera: jedno z nejvýznamnějších náboženských center v Katalánsku. Místo, kde se čtenář setkává s náboženskými vůdci, ztělesňujícími tradiční pohledy na víru a život.

Přijetí knihy [2]

[editovat | editovat zdroj]

"Počátek" obdržel smíšené recenze. Někteří kritici chválili Brownovu schopnost vytvořit napínavý příběh s bohatou historickou a vědeckou základnou, zatímco jiní kritizovali opakující se vzorce v ději a postavách (příběh je totiž v jádru vždy podobný: harvardský profesor ve společnosti půvabné vědkyně „zachraňuje svět“).

Přesto se román stal bestsellerem a potvrdil Brownův status jednoho z nejúspěšnějších autorů současnosti.

Zajímavosti a souvislosti s jinými knihami

[editovat | editovat zdroj]

O okamžik stvoření se Brown „otřel“ již ve své knize Andělé a démoni: tam se Langdon setkává s myšlenkou stvoření prostřednictvím teorie Velkého třesku a antimaterie, což jsou koncepty, zabývající se původem vesmíru. V Počátku se Brown vrací k této tematice, tentokrát s důrazem na původ života a budoucnost lidstva.

Rovněž motiv střetu náboženství či politiky a vědy je pro Brownova díla velmi častý – je na něm vystavěn i děj knihy Andělé a démoni či Ztracený symbol.

Interpretace díla

[editovat | editovat zdroj]

1. Střet mezi vědou a náboženstvím

[editovat | editovat zdroj]

Jedním z centrálních motivů románu "Počátek" je střet mezi vědou a náboženstvím. Tento konflikt je představen skrze postavu Edmonda Kirsche, futuristy, který svým vědeckým objevem zpochybňuje tradiční náboženské odpovědi na nejzákladnější lidské otázky.

2. Technologie jako nástroj i hrozba

[editovat | editovat zdroj]

Technologie je v románu prezentována jako dvojsečná zbraň. Na jedné straně přináší pokrok a nové možnosti, na druhé straně může vést k nečekaným a nebezpečným situacím, kterým lze jen těžko předcházet.

Umělá inteligence Winston, kterou Kirsch vytvořil, slouží jako příklad toho, jak může technologie překročit své původní poslání a úkoly. Winston není jen nástrojem, ale aktivním hráčem v ději, který manipuluje událostmi.

Tento motiv vybízí čtenáře k zamyšlení nad tím, jakou roli technologie hraje v moderní společnosti a jaké etické problémy s sebou její rozvoj přináší.

Román také klade důraz na otázky etiky v souvislosti s technologickým pokrokem. Když se Langdon dozví o Winstonových manipulacích, vyvstává z děje jasná otázka: kde leží hranice mezi přínosným využitím technologie a nebezpečím, které přináší. Jak můžeme kontrolovat její vývoj? To úzce souvisí i s otázkou zodpovědnosti vědců a vývojářů – nejen vůči vědě a technologiím, ale i vůči lidstvu jako celku.

3. Hledání pravdy a smyslu života

[editovat | editovat zdroj]

Dalším významným tématem románu je hledání pravdy a smyslu života. Kirschova snaha najít vědecké odpovědi na základní otázky existence je poháněna jeho vírou ve vědu. Zabit je však lidmi, kteří stejně neotřesitelně věří tomu, že odpovědi na některé otázky by lidstvo mělo hledat pouze skrze Boha. Tento motiv rezonuje s dlouhodobým lidským úsilím pochopit sebe sama a svět kolem nás.

4. Moc a její zneužití
[editovat | editovat zdroj]

Moc je v "Počátku". důležitým motivem.  Ať už jde o moc náboženských institucí, politických struktur nebo technologických gigantů. Kniha rozebírá jak může být moc zneužita k manipulaci a kontrole informací.

5. Kulturní a historický kontext
[editovat | editovat zdroj]

Španělsko, se svou bohatou historií, architekturou a náboženskými tradicemi, není jen kulisou, ale také významným prvkem příběhu. Kulturní a historické odkazy v románu podtrhují kontrast mezi starým a novým světem, mezi tradicí a modernitou.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. [Brown, Dan. Počátek (Origin). Argo, 2018.]
  2. Recenze na Počátek na stránkách The Guardian
  3. [Brown, Dan. Počátek (Origin). Doubleday, 2017.]
  1. Kniha Počátek; ISBN 9788025723869
  2. BAUSELLS, Marta. Robert Langdon in Catalonia: Dan Brown’s Origin picks bad day to launch. The Guardian [online]. [cit. 2024-08-23]. Dostupné online.