Přeskočit na obsah

Petr I. Zrinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petr I. Zrinský
Úmrtí1446
Povoláníaristokrat
DětiPetr II. Zrinský
RodičePavel I. Zrinský
PříbuzníJiří I. Zrinský (děd)
Jakub II. Šubić Bribirský (bratranec)

Mikuláš III. Zrinský (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Petr I. Zrinski (chorvatsky Petar I. Zrinski, * před 1390, ? - 1440, ?) byl chorvatský šlechtic a politik z rodu knížat Zrinských.

Narodil se před rokem 1390 jako syn knížete Pavla I. Zrinského a jeho manželky Mariji Kurjaković-Krbavské. Měl dvě sestry, Annu a Markétu a nevlastního bratra Mikuláše (Nikolu) I. z otcova druhého manželství s kněžnou Alžbětou Krčskou.

Dne 25. října 1408 již Petr I. vystupoval samostatně a v Záhřebu uzavřel se svým bratrancem knížetem Jakubem II. Nikolićem Bribirským z rodiny Banićů, hlavní linie rodu bribirských Šubićů, smlouvu o dědictví majetku v Bribiru.

Následujícího roku se ovšem dostal do konfliktu se svým otcem Pavlem a požádal o rozdělení rodového majetku ve Zrinu a okolí, aby si zajistil svůj podíl na dědictví po nevlastním bratrovi Mikulášovi III. Po rozdělení zrinských majetků jeho otec odešel z politického života a zrinská panství se dostala majetku do rodu Frankopanů. V téže době Pavel I. koupil dům v Záhřebu. [1]

Po smrti otce v srpnu 1414 si kontrolu nad Zrinem jako rodovým sídlem coby Pavlův starší syn ponechal Petr, zatímco jeho mladší bratr Mikuláš I. a jeho matka Alžběta si za své sídlo zvolili Slunj, které v roce 1438 obsadili Frankapanové. Již v následujícím roce Petrův nevlastní bratr Mikuláš I. zemřel, čímž byla vyřešena otázka vlastnictví Slunje.[2]

Petr I. měl syna Petra. Zemřel v roce 1440.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petar I. Zrinski na chorvatské Wikipedii.

  1. Političko djelovanje kneza Pavla I. Zrinskog (1362. - 1414.) - hrcak.srce.hr
  2. Susreti dviju kultura, Obitelj Zrinski u hrvatskoj i mađarskoj povijesti, str. 22.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Susreti dviju kultura, Obitelj Zrinski u hrvatskoj i mađarskoj povijesti, Matica Hrvatska, Zagreb, 2012. ISBN 978-953-150-967-1

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]