Peter Náhlik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Peter Náhlik
Stranická příslušnost
ČlenstvíSMER – sociálna demokracia
HLAS – sociálna demokracia

Narození18. srpna 1981 (42 let)
Trnava
Alma materUniverzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave
Profesemanažer a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Peter Náhlik (* 18. srpna 1981, Trnava)[1][2] je slovenský manažer a politik, od roku 2012 poslanec Národní rady SR za stranu SMER-SD, později za stranu HLAS-SD .

Život[editovat | editovat zdroj]

Je synem trnavského podnikatele Miroslava Náhlika († 2017). Vysokoškolské studium absolvoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě.[2]

Peter Náhlik je od roku 2012 poslancem Národní rady, tehdy se jím stal za stranu SMER. Ze strany odešel v roce 2020 spolu se skupinou kolem Petra Pellegriniho a založili stranu Hlas.[3]

V roce 2018 zdědil po svém otci rozsáhlé podnikání, které ho propojovalo s oligarchou Vladimírem Poórem. Ten byl obchodním partnerem jeho otce. Ve spisu Gorila je Poór zmiňován jako mecenáš strany SMER.[4]

Pellegrini v předvolební kampani před volbou slovenského prezidenta v roce 2024 cestoval z Bratislavy do Košic soukromým tryskovým letadlem, jehož většinovým spoluvlastníkem je Náhlik. Pellegrini poté tvrdil, že neví, čí letoun je a ani ho to nezajímá.[5][6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Náhlik na slovenské Wikipedii.

  1. PhDr. Peter Náhlik, PhD. [online]. Dostupné online. 
  2. a b Peter - kandidát z Trnavy [online]. Dostupné online. 
  3. Poslanec Hlasu Náhlik má dom vo Vrakuni, nevykazuje ho v majetkovom priznaní. SME. Dostupné online. ISSN 1335-4418. 
  4. Poslanec Smeru zdedil po otcovi biznis s Vladimírom Poórom. SME : INDEX. Dostupné online. 
  5. "Problém je, že žije ve lži." Slováci propírají Pellegriniho orientaci i luxusní vilu. Aktuálně.cz [online]. 2024-04-05 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. 
  6. KAROLYI, Dušan. Pellegrini o lietadle: Nie je dôležité, kto ho vlastní, pre mňa už vôbec nie. Denník N [online]. 2024-03-27 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]