Pascal Sébah
Pascal Sébah | |
---|---|
Narození | 1823 Istanbul |
Úmrtí | 25. června 1886 (ve věku 62–63 let) Istanbul |
Povolání | fotograf |
Děti | Jean Pascal Sébah |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pascal Sébah (1823 Istanbul – 15. června 1886) byl osmanský pionýr fotografie, který pracoval v Istanbulu, kde měl vlastní fotografický ateliér. Specializoval se na portrétní fotografii a fotografii architektury, vyráběl pohlednice architektonických památek a zabýval se dokumentací tureckých kostýmů z různých oblastí, etnických a náboženských skupin Osmanské říše.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn syrského katolického otce a arménské matky. Jeho rodina byla arabsko-křesťanského původu a přišla z oblasti Východního Středomoří, pravděpodobně z dnešního Libanonu. V roce 1857 si otevřel první ateliér v Istanbulu na Rue de Pera 439 – vedle Ruského velvyslanectví, jak uváděl na zadní straně svých fotografií. Od počátku 60. let spolupracoval s francouzským inženýrem A. Larochem, který zodpovídal za vynikající technickou kvalitu tisku fotografií.
Roku 1873 již jako velmi úspěšný otevřel další studio v Káhiře – na Esbekieh vedle francouzského velvyslanectví. V roce 1883 dostal Pascal Sébah mrtvici a s firmou mu pomáhal jeho bratr Cosmo. Asi v letech 1884/1885 se k firmě připojil Francouz Policarpe Joaillier a firma se přejmenovala na Sébah & Joaillier. Získala dokonce právo „fotografovat sultána“ poté co v roce 1900 zakoupil společnost tří bratrů Abdullah Frères. Ve stejném roce se Carpe Joaillier vrátil zpátky do Francie.
Po roce 1910 Jean Pascal Sébah spolupracoval s Hagopem Iskenderem a od roku 1914 s Leo Perpignanim. V období 1917–1918 byly 'Sébah & Joaillier' partnerem v projektu systematického shromažďování a katalogizace architektonických památek ze všech dob v Istanbulu pod záštitou německého novináře a historika umění Friedricha Schradera. Sébah a Iskender obnovili své obchodní aktivity v roce 1934. Firma nesla jméno 'Foto Sabah' a pokračovala až do roku 1952. Pobočka v Káhiře byla uzavřena v roce 1898.
Pascal Sébah byl vedle bratrů Abdullahů jedním z nejvýznamnějších profesionálních fotografů svého času v Osmanské říši. O jeho fotografie byl mezi cestovateli velký zájem, především o pohlednice exotického Orientu, památek, lidových scén, orientálních krojů a podobně. Tato činnost Sébaha Pascala se stal dobovou dokumentací, jeho fotografie byly použity mimo jiné také ve vědeckých prací o Orientu. Zabýval se dokumentací tureckých kostýmů z různých oblastí, etnických a náboženských skupin Osmanské říše. Vyhrával na různých mezinárodních výstavách medaile, stříbrnou medaili na Světové výstavě v Paříži 1878 za snímky příslušníků egyptských a nubijských pouštních kmenů. Předtím na světové výstavě ve Vídni představil 370-stránkovou práci s názvem Les Costumes Populaires De La Turquie (Národní turecké kroje), která získala zlatou medaili a poté ještě ocenění sultána Abdülazize. Získal smlouvu s malířem Osmanem Hamdim Beyem, pro kterého opakovaně fotografoval modely s propracovanými kostýmy, které Hamdi Bey pak používal pro své slavné orientální olejomalby.
Za pozornost stojí také jeho asi 3,2 metru dlouhé a 25 centimetrů vysoké panorama Konstantinopole složené z deseti dílů[1], které fotografoval od Galata Tower a jeho pětidílné panorama Káhiry. Jeho díla se vyznačují výbornou kompozicí, dobrým osvětlením a velkým důrazem na detail a výběrem objektů.
Po jeho smrti v roce 1886 studio převzal jeho bratr Cosmo, do doby než jej spolu s ním převzal Pascalův syn Jean (1872–1947) v roce 1888.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dva Kurdové s katolickým knězem, 1873
-
Z knihy Les Costumes Populaires De La Turquie
-
Z knihy Les Costumes Populaires De La Turquie
-
Z knihy Les Costumes Populaires De La Turquie
-
Arabský dámský vůz, Káhira, asi 1880
-
Mladá arabská žena
-
Princezna Durru Shehvar
-
Muzeum – oddělení Giza, Káhira, asi 1880
-
Chrám Hypèthre
-
Hráči Mangali, Káhira
-
Ramses v Memphisu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Engin Çizgen: Photography in the Ottoman Empire: 1839 – 1919. Istanbul 1995. ISBN 975-470-451-1
- Roswitha Buchner: Das Bild Istanbuls im 19. Jahrhundert. Pera-Blätter Nr. 13, Orient-Institut der DMG, Abteilung Istanbul 1997.
- Engin Özendes: From Sebah & Joaillier to Foto Sabah: Orientalism in Photography. Istanbul 1999. ISBN 975-08-0057-5
- Friedrich Schrader: Die Kunstdenkmäler Konstantinopels: Der Neue Orient, 1919, Band 5, S. 302–304 und 352–354
- ENGIN ÖZENDES, From Sébah & Joaillier to Foto Sabah. Orientalism in Photography, Istanbul, YKY, 1999.
- Michelle L. Woodward, „Between Orientalist Clichés and Images of Modernization: Photographic Practice in the Late Ottoman Era,“ History of Photography, Winter 2003, Vol. 27, No. 4.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pascal Sébah na Wikimedia Commons
- Pascal Sebah