Paola Pezzaglia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Paola Pezzaglia
Paola Pezzaglia
Paola Pezzaglia
Rodné jménoPaolina Pezzaglia Greco
Narození13. září 1886
Milán, Itálie
Úmrtí17. prosince 1925 (ve věku 39 let)
Florencie, Itálie
Příčina úmrtízápal plic
Povoláníherečka
Národnostitalská
StátItálie
Manžel(ka)Antonio Greco
Děti2
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paolina Pezzaglia Greco (13. září 1886, Milán17. prosince 1925, Florencie) byla italská divadelní a filmová herečka.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pezzaglia byla jedinou dcerou VIP kadeřníka Gerolama Pezzaglia (1854–1899) a Adelindy Monti (1854–1940).[1]

Její strýc byl herec a divadelní manažér Angelo Pezzaglia[2], který ji povzbudil, aby začala hrát divadlo.[3] Ve věku 6 let už očarovala divadelní diváky a stala se populární herečkou, která hrála ve více než 120 divadelních hrách po celé Itálii, Švýcarsku, Tunisku, Španělsku a Egyptě.

Paolina Pezzaglia pokračovala v kariéře divadelní a filmové herečky až do konce svého života. Během úspěšné divadelní sezóny v roce 1925 zemřela ve Florencii ve věku 39 let na zápal plic.[4] Je pohřbena na hřbitově Trespiano ve Florencii v Itálii.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Svou první velkou filmovou roli dostala v úspěšném filmu Ermete Zacconiho Compagnia.[5] V roce 1914 Pezzaglia hrála postavu Sofie ve filmu Il fornaretto di Venezia režiséra Luigiho Maggiho.[6] V roce 1918 byla obsazena jako Biribì v sérii čtyř celovečerních filmů Il mistero dei Montfleury. V roce 1918 účinkovala v La capanna dello zio Tom v režii Riccarda Tolentina a v Le peripezie dell'emulo di Fortunello e compagni v režii Cesare Zocchi Collani, kde hrála postavu[7] Madamy Girasole.[8] Paolina byla nekonformní umělkyní, hrála také mužské či komické postavy. V roce 1921 byla v obsazení filmu La vendetta dello scemo v režii Umberta Mucciho.[9]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1908 se provdala za herce Antonia Greca a měli spolu syna Ruggera. Antonio zemřel v roce 1913 ve věku 29 let.[10] V roce 1920 měla dceru Annu s hercem a producentem Luigi Motturou, který byl o 16 let mladší. Ti dva se nikdy nevzali.[11]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Příběh jejího života vypráví na webu „Archivio Pezzaglia-Greco“ (dále jen „archiv Pezzaglia-Greco“) její vnuk Gianni Greco, italský spisovatel a rozhlasový a televizní moderátor. Své vyprávění doplňuje spoustou nepublikovaných dokumentů a fotografií. V roce 2013 italské ministerstvo pro dědictví a kulturu a cestovní ruch prohlásilo archív Pezzaglia-Greco za „historicky zajímavý a zvláště důležitý“[12]

V knize americké herečky a spisovatelky Amber Tamblyn Dark Sparkler (2015) je Pezzaglia uvedena v její básni.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paola Pezzaglia na anglické Wikipedii.

  1. Alessandro Gandini, Luigi Francesco Valdrighi, Giorgio Ferrari Moreni, Cronistoria dei teatri di Moderna dal 1539 al 1871, Modena, Tipografia Sociale, 1873.
  2. Francesco Possenti, I teatri del primo '900, Roma, Orsa Maggiore, 1984.
  3. Archivio Pezzaglia-Greco, chapters 8 - 9 - 10 - 11.
  4. Il Risveglio, monthly, Firenze, January 15th, 1926.
  5. L'Argante - Giornale Teatrale, Milano, 8. června 1911.
  6. IMDb Internet Movie Database.
  7. IMDb Internet Movie Database.
  8. IMDb Internet Movie Database.
  9. IMDb Internet Movie Database.
  10. Il Cittadino, daily newspaper, Savona, April 13th, 1909.
  11. Archivio Pezzaglia-Greco, chapters 19 - 21 - 22.
  12. Pezzaglia-Greco Archive.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]