Paola Pezzaglia
| Paola Pezzaglia | |
|---|---|
 Paola Pezzaglia | |
| Rodné jméno | Paolina Pezzaglia Greco |
| Narození | 13. září 1886 Milán, Itálie |
| Úmrtí | 17. prosince 1925 (ve věku 39 let) Florencie, Itálie |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Trespiano Cemetery |
| Povolání | herečka |
| Národnost | italská |
| Stát | Itálie |
| Manžel(ka) | Antonio Greco |
| Děti | 2 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Paolina Pezzaglia Greco (13. září 1886, Milán – 17. prosince 1925, Florencie) byla italská divadelní a filmová herečka.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pezzaglia byla jedinou dcerou VIP kadeřníka Gerolama Pezzaglia (1854–1899) a Adelindy Monti (1854–1940).[1]
Její strýc byl herec a divadelní manažer Angelo Pezzaglia[2], který ji povzbudil, aby začala hrát divadlo.[3] Ve věku 6 let už očarovala divadelní diváky a stala se populární herečkou, která hrála ve více než 120 divadelních hrách po celé Itálii, Švýcarsku, Tunisku, Španělsku a Egyptě.
Paolina Pezzaglia pokračovala v kariéře divadelní a filmové herečky až do konce svého života. Během úspěšné divadelní sezóny v roce 1925 zemřela ve Florencii ve věku 39 let na zápal plic.[4] Je pohřbena na hřbitově Trespiano ve Florencii v Itálii.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Svou první velkou filmovou roli dostala v úspěšném filmu Ermete Zacconiho Compagnia.[5] V roce 1914 Pezzaglia hrála postavu Sofie ve filmu Il fornaretto di Venezia režiséra Luigiho Maggiho.[6] V roce 1918 byla obsazena jako Biribì v sérii čtyř celovečerních filmů Il mistero dei Montfleury. V roce 1918 účinkovala v La capanna dello zio Tom v režii Riccarda Tolentina a v Le peripezie dell'emulo di Fortunello e compagni v režii Cesare Zocchi Collani, kde hrála postavu[6] Madamy Girasole.[6] Paolina byla nekonformní umělkyní, hrála také mužské či komické postavy. V roce 1921 byla v obsazení filmu La vendetta dello scemo v režii Umberta Mucciho.[6]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1908 se provdala za herce Antonia Greca a měli spolu syna Ruggera. Antonio zemřel v roce 1913 ve věku 29 let.[7] V roce 1920 měla dceru Annu s hercem a producentem Luigi Motturou, který byl o 16 let mladší. Ti dva se nikdy nevzali.[8]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Příběh jejího života vypráví na webu „Archivio Pezzaglia-Greco“ (dále jen „archiv Pezzaglia-Greco“) její vnuk Gianni Greco, italský spisovatel a rozhlasový a televizní moderátor. Své vyprávění doplňuje spoustou nepublikovaných dokumentů a fotografií. V roce 2013 italské ministerstvo pro dědictví a kulturu a cestovní ruch prohlásilo archív Pezzaglia-Greco za „historicky zajímavý a zvláště důležitý“[9]
V knize americké herečky a spisovatelky Amber Tamblyn Dark Sparkler (2015) je Pezzaglia uvedena v její básni.
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]- Il fornaretto di Venezia (1914)
- Muoio per lei! (1918)
- La capanna dello zio Tom (1918)
- Le peripezie dell'emulo di Fortunello e compagni (1918)
- L'emulo di Fortunello direttore d'orchestra (1918)
- Il mistero dei Montfleury (1918), série čtyř celovečerních filmů:
- 1. Il campo maledetto
- 2. I bimbi di nessuno
- 3. La sagra dei martiri
- 4. Il giardino del silenzio
- La vendetta dello scemo (1921)
- Lo scemo Salvatore (1921)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paola Pezzaglia na anglické Wikipedii.
- ↑ Alessandro Gandini, Luigi Francesco Valdrighi, Giorgio Ferrari Moreni, Cronistoria dei teatri di Moderna dal 1539 al 1871, Modena, Tipografia Sociale, 1873.
- ↑ Francesco Possenti, I teatri del primo '900, Roma, Orsa Maggiore, 1984.
- ↑ Archivio Pezzaglia-Greco, chapters 8 - 9 - 10 - 11.
- ↑ Il Risveglio, monthly, Firenze, January 15th, 1926.
- ↑ L'Argante - Giornale Teatrale, Milano, 8. června 1911.
- ↑ a b c d IMDb Internet Movie Database.
- ↑ Il Cittadino, daily newspaper, Savona, April 13th, 1909.
- ↑ Archivio Pezzaglia-Greco, chapters 19 - 21 - 22.
- ↑ Pezzaglia-Greco Archive.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paola Pezzaglia na Wikimedia Commons - Pezzaglia-Greco Archive
