Pancho Villa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pancho Villa
Pancho Villa Portrait 1910.jpg
Narození 5. června 1878
San Juan del Río
Úmrtí 20. července 1923 (ve věku 45 let)
Parral
Příčina úmrtí nájemná vražda
Podpis Pancho Villa signature.svg
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pancho Villa, fotografie z roku 1911

José Doroteo Arango Arámbula (5. června 187820. července 1923), spíše známý pod pseudonymem Francisco Villa nebo jeho zdomáčtělou verzí, Pancho Villa, byl jeden z nejvýznamnějších generálů mexické revoluce.

Jako velitel División del Norte (severní divize) byl Villa skutečný caudillo (vůdce) severomexického státu Chihuahua, který ho, vzhledem ke své velikosti, nerostnému bohatství a blízkosti Spojených států amerických, bohatě zásobil zdroji. Villa byl také prozatímním guvernérem státu Chihuahua v letech 1913 a 1914.

Ačkoli se do "panteonu" národních hrdinů dostal až zhruba 20 let po své smrti, dnes je jeho památka ctěna jak Mexičany, tak Američany a vlastně lidmi z celého světa. Mnoho ulic a čtvrtí v Mexiku je pojmenováno právě po něm.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Francisco Villa jako dítě

Villa se narodil jako Doroteo Arango chudým rolníkům Agustínu Arangovi a Micaele Arambula v Rancho de la Loyotada, jedné z největších haciendas v mexickém státě Durango. Doroteo byl nejstarší z pěti dětí a jako takový matce pomáhal s péčí o sourozence, když jejich otec zemřel.

Podle Villových vlastních prohlášení ve věku šestnácti let zastřelil Lopeze Negre, jednoho z majitelů či správců haciendy, když se Negre pokoušel znásilnit jeho sestru. Někteří historici však pochybují o pravdivosti tohoto příběhu. Poté Villa utekl do kopců, kde se dostal do skupiny banditů. Nakonec se dostal do skupiny, v jejímž čele byl Ignacio Parra, jeden z nejznámějších loupežníků v Durangu té doby. Poté Doroteo přijal jméno "Francisco Villa" po svém dědečkovi z otcovy strany, Jesusu Villovi.

V roce 1902 byl Pancho Villa zatčen za krádeže mul a násilí. Byl sice ušetřen trestu smrti kvůli svým vztahům s mocným Pablo Venezuelou (kterému Villa prodával kradené zboží), avšak rovněž přinucen vstoupit do federální armády. O několik měsíců později z armády utekl a uprchl do sousedního státu Chihuahua.

Vrchol kariéry[editovat | editovat zdroj]

Villa a jeho podporovatelé, známí jako Villistas, postupně ovládli rozsáhlé území a půdu rozdělili rolníkům a vojákům. Zároveň Villa olupoval a zabavoval vlaky, stejně jako ostatní revoluční generálové. Rovněž se zapojil do tisku nekrytých peněz.

Villova dominance v severním Mexiku byla rozbita v roce 1915, příčinou byla série porážek, které utrpěl u Celaya a Agua Prieta z rukou Álvaro Obregóna a Plutarco Elías Callese. Po slavném nájezdu na Columbus v roce 1916 se generál John J. Pershing snažil Villu a jeho stoupence marně stíhat. Tento pokus trval zhruba rok.

Villa odešel na odpočinek v roce 1920 a stal se majitelem rozsáhlého pozemku, který změnil ve vojenskou kolonii pro své bývalé vojáky. V roce 1923 se Villa rozhodl znovuzapojit do mexické politiky. Výsledkem bylo jeho zavraždění, pravděpodobně na příkaz Álvara Obregóna, tehdejšího mexického prezidenta. Zemřel v pětačtyřiceti letech.

Villa ve filmech, televizi a literatuře[editovat | editovat zdroj]

Socha ve státě Zacatecas

Villa si zahrál sám sebe v letech 1912, 1913, 1914 a 1916:

Film Viva Villa! z roku 1934 byl nominován na Oscara. Mezi herce, kteří si Pancho Villu zahráli, patří:

Román Davida Morrella Poslední ráno pojednává o americké trestné výpravě do Mexika roku 1916 pod velením Johna J. Pershinga, která měla za úkol vypátrat a potrestat Pancho Villu za přepadení amerického příhraničního města Columbus v Novém Mexiku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]