Památky Černovské tragédie
Soubor památek Černovské tragédie roku 1907 v Ružomberku - Černovej, které jsou připomínkou na krvavý masakr, který se odehrál 27. října 1907. Tato událost se nazývá také Černovská tragédie. Mezi památky patří Římskokatolický kostel Panny Marie Růžencové, památné místo Černovskej masakry - pomník a hřbitov Černová a rodný dům Andreje Hlinky. Za národní kulturní památky byly vyhlášeny Nařízením vlády České republiky 299/1991 Sb z 11. června 1991.
Římskokatolický kostel Panny Marie Růžencové[editovat | editovat zdroj]
Kostel je evidován v registru nemovitých NKP pod číslem ÚZPF 370/1. [1] Je to novogotická stavba ukončena v roce 1907 podle návrhu architekta Milana Michala Harminc z iniciativy černovského rodáka Andreje Hlinky vyhlášené roku 1905. Sbírka na stavbu byla provedena mezi obyvateli Černovej.
Pamětní místo Černovské tragédie[editovat | editovat zdroj]
Nachází se při vstupu do Černová, na dolním konci ulice A. Hlinky. Na Kulturním domě, na ulici Andreje Hlinky 1, je pamětní tabule připomínající tuto událost. [2]. V seznamu nemovitých kulturních památek je evidována pod č. 10541/1 [3].
Pomník obětem Černovské tragédie na hřbitově[editovat | editovat zdroj]
Připomínkou obětí střelby do obyvatel Černováej je památník na hřbitově. Jsou na něm jména 15 obětí. Památník byl odhalen v den 25. výročí této události za přítomnosti Andreje Hlinky, Milana Hodži, zástupců Slovenské ligy amerických Slovákov a i věřících z Polska. Autory projektu byli Miroslav Motoška a Juraj Sládek. [4] V registru nemovitých kulturních památek je registrován pod č. 417/1. [5]</br> Oběti střelby: [6]
Vlevo od kříže
|
vpravo od kříže
|
Rodný dům Andreje Hlinky v Černovej[editovat | editovat zdroj]
Je domem ve kterém se narodil Andrej Hlinka v rodině pltníka. Nacházejí se v něm předměty připomínající tohoto významného rodáka z Černovej. Jsou to i: rybářský prut, kněžské roucha a nábytek mezi kterým žil. [7]
Ján Čarnogurský daroval u příležitosti oslav 100. výročí narození A. Hlinku jeho posmrtnou masku. Ta byla vyhotovena sochařem Fraňo Štefunkom, podaravaná Karolovi Sidorovi, který ji daroval otci J. Čarnogurského. [8] Kopie se nachází v Liptovském muzeu. [9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pamiatky černovskej masakry na slovenské Wikipedii.
- ↑ http://www.pamiatky.sk/po/po/Details?id=8791
- ↑ Archivovaná kopie. www.ruzomberok.sk [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-28.
- ↑ http://www.pamiatky.sk/po/po/Details?id=8955
- ↑ Archivovaná kopie. www.oskole.sk [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-12.
- ↑ http://www.pamiatky.sk/po/po/Details?id=8814
- ↑ http://www.vypadni.sk/sk/GeoObject/Detail/301
- ↑ Archivovaná kopie. style.hnonline.sk [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08.
- ↑ http://www.sme.sk/c/2216309/orginal-posmrtnej-masky-a-hlinku-vystavia-v-jeho-muzeu-v-rodnej-cernovej.html
- ↑ História Černovej Kontakt na sprievodcu je: +421 904 208 416
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Kapitola XVII. Political Trial in Hungary and its Sequel v Racial problems in Hungary, Robert William Seton-Watson, A. Constable & Co., ltd., 1908 - Ethnicity - 540 str., Str. 331 - 351 [1]
- Holec Roman, Tragédie v Černová a slovenská společnost. Martin, Matice slovenská 1997, 270 s.
- style.hnonline.sk: Člověk se jménem Hlinka. Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine. Ten, co miloval Slováků a vlaky Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine.
- Historie Černová - na stránkách obce