Palist
Palisty (stipulae) jsou přívěsky na bázi řapíku či na bázi přisedlého listu u krytosemenných rostlin. Většinou jsou párové po stranách báze řapíku, mohou však být i spojené v jeden palist, umístěný nad prostředkem řapíku. Palisty mohou být volné nebo do různé míry přirostlé po stranách k řapíku. Podle vytrvalosti se palisty rozlišují na vytrvalé, opadavé nebo prchavé, které opadávají zároveň s rozvojem listu.
Palisty mohou mít různou velikost a tvar. Některé rostliny, např. hrách setý, mají palisty velké a nápadné. U hrachoru pačočkového (Lathyrus aphaca) dokonce zvětšené palisty zcela nahrazují listy. U rdesnovitých (Polygonaceae) palisty srůstají a tvoří pochvu kolem stonku, zvanou botka. U některých rostlin mohou být palisty šupinovité, štětinovité nebo tvořené jedinou žlázkou. Mnohé rostliny nemají palisty vůbec. Některé rostliny se složenými listy, např. z čeledi bobovité, mají palisty nejen na bázi listů, ale i palístky na bázi jednotlivých lístků na vřeteni listu.[1][2]
Funkce palistů[editovat | editovat zdroj]
Palisty mohou mít rozmanitou funkci, většinou však chrání rozvíjející se mladé listy. U šácholanu kryjí palisty v podobě kápě pupen a opadávají zároveň s jeho rašením. U trnovníku, akácie a dalších rostlin jsou přeměněny v trny (neplést s ostny) a pomáhají chránit rostlinu před herbivory. U některých lián, např. u přestupů (Smilax), jsou palisty přeměněny v úponky. Také mohou být přeměněny v zahnuté ostny, pomocí nichž se rostliny přichycují na okolní vegetaci, jak je tomu u řemdiháku (Uncaria) nebo u též některých druhů přestupu (Smilax).[1][2]
Význam palistů[editovat | editovat zdroj]
Palisty jsou v některých případech důležitým znakem pro taxonomii a vodítkem při určování rostlin zejména v nekvetoucím stavu. Například pro dřevnaté zástupce čeledi mořenovité (Rubiaceae) jsou charakteristické palisty umístěné mezi řapíky protistojných listů (tzv. interpetiolární). Jejich tvar a umístění je také důležitým vodítkem při určování rostliny do rodu. Zástupci ostatních čeledí s podobnými (vstřícnými a celokrajnými) listy mají až na výjimky vesměs palisty intrapetiolární nebo jsou bez palistů. Pokud jsou palisty opadavé, lze jejich přítomnost často odhalit podle jizev po jejich opadu.[3]
Fotogalerie palistů[editovat | editovat zdroj]
-
Volné palisty lískovníčku klasnatého (Corylopsis spicata) -
Palisty růže (Rosa sp.), přirostlé k řapíku -
Zajímavě tvarované palisty Jatropha spicata -
Botka rdesna červivce (Persicaria maculosa), vzniklá srůstem palistů -
Ledvinité palisty mučenky Passiflora kermesina -
Listovité palisty štírovníku růžkatého (Lotus corniculatus) -
Velké duté ostny akácie Acacia horrida, obývané mravenci -
Ostnovité palisty pryšce Euphorbia ambroseae po stranách listové jizvy -
Interpetiolární palisty hlavoše západního (Cephalanthus occidentalis) -
Trny trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) -
Úponky přestupu Smilax rotundifolia, vzniklé z palistů -
Zahnuté ostny přestupu Smilax goyazana, vzniklé z palistů
.jpg)
_Willd._-_Flickr_-_lalithamba.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b GLIMN-LACY, Janice; KAUFMAN, Peter B. Botany illustrated. New York: Springer, 2006. Dostupné online. ISBN 0-387-28870-8.
- ↑ a b JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky)
- ↑ GENTRY, A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Reisenauer R. et al.: CO JE CO? (1) Příručka pro každý den. Pressfoto – vydavatelství ČTK, Praha, 1982
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebenblatt na Wikimedia Commons
