Palác Merkur
| Palác Merkur | |
|---|---|
 Fotografie palác Merkur z roku 1936. Na snímku je dobře patrný nápis „pojišťovna Merkur“. | |
| Účel stavby | |
Komerční prostory, bytové jednotky | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | Jaroslav Fragner |
| Výstavba | 1934–1936 |
| Stavebník | Pojišťovna Merkur |
| Současný majitel | Langhansova Galerie |
| Poloha | |
| Adresa | Revoluční 767/25 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1,  Česko |
| Ulice | Hradební a Revoluční |
| Souřadnice | 50°5′32,64″ s. š., 14°25′37,56″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Palác Merkur je funkcionalistická budova na Revoluční třídě, Starém Městě, Praha 1, na jižním předmostí Štefánikova mostu.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Funkcionalistická stavba podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera byla stavěna mezi lety 1934–1936 na místě, kde původně stálo pět domů z druhé poloviny 19. století.[1]
Realizaci stavby umožnila regulace toku Vltavy z první poloviny třicátých let 20. století. Má osm pater, hlavní průčelí stavby je orientováno do Revoluční ulice.
Osmipatrová budova má hlavní průčelí orientováno do ulice Revoluční a Řásnovka. Kanceláře jsou částečně orientovány do Hradební ulice. Budova patří do seznamu architektonicky významných pražských staveb a slouží jako bytový a kancelářský objekt.[2]
Dvoupodlažní kavárna, která se nacházela v přízemí a prvním patře, prošla několika změnami – v 60. letech 20. století sloužila jako odbavovací centrum Československých aerolinií. Od 4. října 1967 až do 70. let zde fungoval populární studentský klub "Vltava".[3] Od 90. let ho nahradil autosalon „Autopalác Vltava“.
Již kolem roku 1920 při návrhu budov na Petrském nábřeží přemýšleli architekti Antonín Engel a Bohumil Hübschmann o realizaci „vstupní brány“ do města. Patřil k nim i Jan Kotěra. Jaroslav Fragner ve své původní koncepci z roku 1934 navrhl dvě symetrické budovy, které by doplnily Revoluční třídu po obou stranách, ale druhá stavba nebyla realizována.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACHKOVÁ, Nina. Haštalská čtvrť - urbanistické a architektonické proměny ve 20. století. dspace.cuni.cz. 2014-09-10. Dostupné online [cit. 2024-04-26].
- ↑ Palác Merkur by OFFICE HUNTERS s.r.o. www.palacmerkur.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Jozef Petráň, Filozofové dělají revoluci: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy během komunistického experimentu (1948-1968-1989), Karolinum, Praha 2015, s. 289
- ↑ VÁVROVÁ, Edita. Brána do města [online]. Fakulta architektury, ČVUT Praha, 2012 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Merkur na Wikimedia Commons
