Přeskočit na obsah

Palác Merkur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Palác Merkur
Fotografie palác Merkur z roku 1936. Na snímku je dobře patrný nápis „pojišťovna Merkur“.
Fotografie palác Merkur z roku 1936. Na snímku je dobře patrný nápis „pojišťovna Merkur“.
Účel stavby

Komerční prostory, bytové jednotky

Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektJaroslav Fragner
Výstavba19341936
StavebníkPojišťovna Merkur
Současný majitelLanghansova Galerie
Poloha
AdresaRevoluční 767/25
Praha 1, Staré Město
110 00  Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceHradební a Revoluční
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Merkur je funkcionalistická budova na Revoluční třídě, Starém Městě, Praha 1, na jižním předmostí Štefánikova mostu.

Skica paláce pojišťovny Merkur. Perspektiva z užší soutěže. Ozalid, akvarel, nalepeno na kartonu, 52x72 cm. 1934, Malostranský archiv Jaroslava Fragnera
Palác Merkur v roce 2021

Funkcionalistická stavba podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera byla stavěna mezi lety 1934–1936 na místě, kde původně stálo pět domů z druhé poloviny 19. století.[1]

Realizaci stavby umožnila regulace toku Vltavy z první poloviny třicátých let 20. století. Má osm pater, hlavní průčelí stavby je orientováno do Revoluční ulice.

Osmipatrová budova má hlavní průčelí orientováno do ulice Revoluční a Řásnovka. Kanceláře jsou částečně orientovány do Hradební ulice. Budova patří do seznamu architektonicky významných pražských staveb a slouží jako bytový a kancelářský objekt.[2]

Dvoupodlažní kavárna, která se nacházela v přízemí a prvním patře, prošla několika změnami – v 60. letech 20. století sloužila jako odbavovací centrum Československých aerolinií. Od 4. října 1967 až do 70. let zde fungoval populární studentský klub "Vltava".[3] Od 90. let ho nahradil autosalon „Autopalác Vltava“.

Již kolem roku 1920 při návrhu budov na Petrském nábřeží přemýšleli architekti Antonín Engel a Bohumil Hübschmann o realizaci „vstupní brány“ do města. Patřil k nim i Jan Kotěra. Jaroslav Fragner ve své původní koncepci z roku 1934 navrhl dvě symetrické budovy, které by doplnily Revoluční třídu po obou stranách, ale druhá stavba nebyla realizována.[4]

  1. MACHKOVÁ, Nina. Haštalská čtvrť - urbanistické a architektonické proměny ve 20. století. dspace.cuni.cz. 2014-09-10. Dostupné online [cit. 2024-04-26]. 
  2. Palác Merkur by OFFICE HUNTERS s.r.o. www.palacmerkur.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  3. Jozef Petráň, Filozofové dělají revoluci: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy během komunistického experimentu (1948-1968-1989), Karolinum, Praha 2015, s. 289
  4. VÁVROVÁ, Edita. Brána do města [online]. Fakulta architektury, ČVUT Praha, 2012 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]