Příslušenství pozemní komunikace

Příslušenství pozemní komunikace je zákonem odlišeno od součástí pozemní komunikace. Příslušenství má jako věc samostatnost omezenou tím, zda vlastník věci hlavní určí, že má být s věcí hlavní trvale užíváno. Právní úprava a praxe však není zcela jednotná a ustálená například v tom, zda při převodu věci hlavní musí být výslovně vyjádřena vůle i ve vztahu k příslušenství, aby přešlo spolu s věcí hlavní.

Právní úprava v Česku

Český zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. stanoví v části druhé pro pozemní komunikace veřejného typu (dálnice, silnice a místní komunikace), co je jejich součástí a co jejich příslušenstvím. Krom vymezení silničního tělesa a silničního pozemku jsou jako součást těchto pozemních komunikací definovány v § 12 například konstrukční vrstvy i přidružené a přídatné pruhy komunikací, mostní objekty, lávky, tunely, opěrné, zárubní i protihlukové zdi, dělicí pásy, příkopy, stálé dopravní značky a vyjmenované typy dopravních zařízení.

Příslušenstvím pozemní komunikace podle § 13 jsou (pokud nejde o výjimku týkající se průjezdního úseku):

přenosné svislé dopravní značky a dopravní zařízení (stálé jsou jmenovány jako součásti pozemní komunikace)
hlásiče náledí,
hlásky,
zařízení pro provozní informace,
veřejné osvětlení,
světelné signalizační zařízení,
silniční vegetace,
zásněžky,
zásobníky a skládky údržbových hmot,
objekty a prostranství pro údržbu komunikace včetně napojení,
zařízení usměrňující pohyb volně žijících živočichů (ploty, ekodukty, přechodové tunely),
zařízení související s vybíráním poplatku za užívání komunikace (mýtné brány, parkovací automaty),
nepřenosné vysokorychlostní váhy.

Ačkoliv přenosná dopravní zařízení jsou podle zákona vždy příslušenstvím pozemní komunikace, prováděcí vyhlášky k pravidlům provozu mezi dopravní zařízení řadí i zastavovací terče a policejní směrovku k řízení dopravy.

Na průjezdních úsecích silnic a dálnic však některé části vybavení nejsou součástí ani příslušenstvím příslušné silnice nebo dálnice: to se týká zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce, veřejného osvětlení, světelných signalizačních zařízení k řízení provozu a silniční vegetace.

Součástmi ani příslušenstvím dotyčných pozemních komunikací nejsou (některá z nich však mohou být samostatnou účelovou komunikací):

hráze a vodohospodářské objekty,
sjezdy a nájezdy na sousední nemovitosti (pokud nejsou účelovou komunikací, jsou považovány za místo ležící mimo pozemní komunikaci)
nástupní ostrůvky a vybavení zastávek veřejné hromadné dopravy (označník zastávky získal v roce 2001 nově status svislé dopravní značky, čímž vzniká kolize těchto ustanovení, rovněž konce nástupních ostrůvků nebo ochranné ostrůvky před nástupním ostrůvkem může označovat dopravní majáček nebo směrovací deska, u nichž bývá problém posoudit, které ustanovení aplikovat a které upřednostnit) (tramvajové zastávky a vybavení trolejbusových zastávek jsou součástí dráhy, zřizování označníků autobusových zastávek částečně řeší zákon o silniční dopravě)
trolejová vedení včetně sloupů (je součástí dráhy)
provozní a technická policejní zařízení,
úrovňové přejezdy drah (je součástí dráhy; pravidla silničního provozu však upravují silniční provoz i na přejezdech, přestože podle úvodního vymezení své působnosti se na tato místa nevztahují)
tramvajové pásy a drážní tělesa v úrovni vozovky (jsou součástí dráhy; pravidla silničního provozu však upravují silniční provoz i na tramvajových pásech, přestože podle úvodního vymezení své působnosti se na tato místa nevztahují)
autobusová nádraží (bývá tedy považováno za samostatnou účelovou komunikaci)
čerpací stanice (obslužné vozovky tedy bývají považovány za samostatnou účelovou komunikaci)
motely a motoresty (obslužné vozovky tedy bývají považovány za samostatnou účelovou komunikaci)
celniště (obslužné vozovky tedy bývají považovány za samostatnou účelovou komunikaci)
inženýrské sítě,
reklamní tabule,
stánky.

Související články

Reference