Příslušenství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Příslušnost.

Příslušenství je právní označení věci či subjektivního práva, které není naprosto samostatné, ale které přináleží k tzv. věci hlavní. Zároveň nejde o nesamostatnou součást jiné věci, ale jeho samostatnost je omezena rozhodnutím vlastníka věci hlavní, jestliže určí, že má být s věcí hlavní trvale užíváno. Ze zákona jsou však vždy příslušenstvím bytu vedlejší místnosti. Příslušenstvím pohledávky pak jsou vždy úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.[1] Např. smluvní pokuta tedy příslušenstvím pohledávky není.

Podle staré právní zásady, kterou předjímá i nový občanský zákoník, příslušenství vždy následovalo osud věci hlavní,[2] tedy pokud došlo k postoupení věci hlavní, bylo vždy s ní postoupeno i příslušenství. V platném českém právu to však jednoznačně platí jen pro příslušenství pohledávky.[3] V otázce příslušenství věci byla soudní praxe dříve nejednoznačná,[4] později se však ustálila na názoru, že k převodu i příslušenství musí být jednoznačně vyjádřená vůle, jinak přechází jen věc hlavní.[5]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. § 121 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále „ObčZ“)
  2. ŠVESTKA, Jiří. Občanské právo hmotné 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009. ISBN 978-80-7357-468-0. S. 245.  
  3. § 524 odst. 2 ObčZ
  4. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. srpna 2001, sp. zn. 28 Cdo 133/2001
  5. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2003, sp. zn. 22 Cdo 2472/2002

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]