Ostrov Broutona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ostrov Broutona
Остров Броутона (rusky)
Ostrov na satelitním snímku NASA
Ostrov na satelitním snímku NASA
Poloha ostrova v Kurilách

Poloha ostrova v Kurilách
ostrov Broutona
ostrov Broutona
Lokalizace Střední skupina Kurilských ostrovů[P 1]
Souostroví Kurilské ostrovy
Stát RuskoRusko Rusko
• oblast Sachalinská oblast
• rajón Kurilský
Topografie
Rozloha 7,32 km²
Zeměpisné souřadnice
Délka 3,2 km
Šířka 4,5 km
Nejvyšší vrchol  (801 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel 0 (2020)
Hustota zalidnění 0 obyv./km²
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrov Broutona[2] (rusky Остров Броутона[1]) je neobydlený vulkanický ostrov ve střední skupině Kurilských ostrovů. Administrativně náleží do Kurilského městského okruhu Sachalinské oblasti.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Ostrov je nazván na počest britského navigátora Williama Broughtona, který v letech 1796–1798 využil slabosti japonské moci a navštívil mnoho japonských a Kurilských ostrovů. Ainuové ostrov původně nazývali Makanruru, což znamená „ostrov obklopený silnými proudy“; toto jméno používali také Japonci. Ruští navigátoři také používali název Sivučij (rusky Сивучий, Lachtaní); ten kvůli hojnosti mořských živočichů.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov je vrchol vyhaslé sopky, který vystupuje nad hladinu do výšky 800 m. Vyvěrají zde dva prameny pitné vody. V okruhu 3,7 km se rozkládá magnetická anomálie, nejsilnější v Rusku. Ve vzdálenosti 20  jihovýchodně leží skupina ostrovů Čornyje Braťja.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V carském Rusku[editovat | editovat zdroj]

M. I. Golovnin a P. I. Rikord v hydrografickém popisu nazývají ostrov Makantor a společně s ostrovy Čornyje Braťja jej zařazují do jediného souostroví – ostrovy Tčirpoja a Makantor (острова Тчирпоя и Макантор).

Šimodská dohoda z roku 1855 souostroví přisoudila Rusku, avšak v roce 1875 byl předán Japonsku spolu s těmi Kurilskými ostrovy, které Rusku náležely. Výměnou Rusko získalo plnou svrchovanost nad Sachalinem (do té doby, v letech 1855–1875, byl spravován společně Ruskem a Japonskem).

Součást Japonska[editovat | editovat zdroj]

V letech 1875–1945 náležel Japonsku.

Součást SSSR/RSFSR[editovat | editovat zdroj]

V roce 1945 přešel pod správu Sovětského svazu, administrativně spadal do Sachalinské oblasti RSFSR. Od roku 1991 je součástí Ruska jako nástupnického státu SSSR.[3]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Kvůli izolaci a drsnému podnebí ovlivněnému studeným Ochotským mořem, je flóra ostrova chudá: vyskytuje se zde jen 29 druhů cévnatých rostlin (pro srovnání, na Kunaširu jich je 1 087).[4] Kolem ostrova jsou husté porosty mořských řas. Podobně jako na všech malých ostrovech, je mořská flóra a fauna mnohem bohatší než ta suchozemská. Shromažďují se zde lachtani,[5] tuleni a kalani. Na pobřežních skaliskách hnízdí alkouni, papuchalkové, buřňáci, rackové a buřňáček šedý; dále od pobřeží sokoli, krkavci, konipasi a králíčci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Velká ruská encyklopedie ostrov řadí do jižní skupiny, do které též patří Čornyje Braťja, Urup, Iturup a Kunašir.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Broutona na anglické Wikipedii a Остров Броутона na ruské Wikipedii.

  1. a b Иванов, А. Н. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-12-26]. Heslo КУРИ́ЛЬСКИЕ ОСТРОВА́. Dostupné online. (rusky) 
  2. Velký atlas světa.. 3., aktualizované. vyd. Praha: Kartografie, 1992. 288 s. ISBN 80-7011-172-0. S. 61 R 6.  o. Broutona. 
  3. СВЕТЕНКО, Андрей. Россия как правопреемница СССР [online]. ВЕСТИ FM, 2016-12-26 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (rusky) 
  4. ГАНЗЕЙ, К. С.; ИВАНОВ, А. Н. ЛАНДШАФТНОЕ РАЗНООБРАЗИЕ КУРИЛЬСКИХ ОСТРОВОВ. www.izdatgeo.ru [online]. 2011 [cit. 2021-1-9]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Остров Броутона [online]. Камчатско-Курильские экспедиции [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]