Ostník (rod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxOstník (rod)
alternativní popis obrázku chybí
Samec ostníka pavoukožravého
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen klepítkatci (Chelicerata)
Třída pavoukovci (Arachnida)
Řád pavouci (Araneae)
Podřád Araneomorphae
Čeleď ostníkovití (Mimetidae)
Rod ostník (Ero)
C. L. Koch, 1836
druhy
  • Ero aphana
  • Ero cachinnans
  • Ero cambridgei
  • Ero canala
  • Ero canionis
  • Ero capensis
  • Ero catharinae
  • Ero comorensis
  • Ero eburnea
  • Ero felix
  • Ero flammeola
  • Ero furcata
  • Ero furuncula
  • Ero galea
  • Ero gemelosi
  • Ero goeldii
  • Ero gracilis
  • Ero humilithorax
  • Ero japonica
  • Ero juhuaensis
  • Ero kompirensis
  • Ero koreana
  • Ero lata
  • Ero lawrencei
  • Ero leonina
  • Ero lodingi
  • Ero lokobeana
  • Ero madagascariensis
  • Ero melanostoma
  • Ero pensacolae
  • Ero quadrituberculata
  • Ero salittana
  • Ero spinifrons
  • Ero spinipes
  • Ero tuberculata
  • Ero valida
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostník (Ero) je rod pavouků z čeledi ostníkovitých (Mimetidae). Je rozšířen po celém světě. Specializuje se na lov jiných pavouků, především síťových. Existuje celkem 38 druhů, z toho 4 žijí i v České republice.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ostníci jsou poměrně malí pavouci. Velikost jejich těl kolísá od 1,8 mm (malí samečci ostníka Cambridgeova) až po 4,8 mm (velké samičky ostníka pavoukožravého). Podobají se snovačkám. Typické pro ně jsou prodloužené přední páry nohou, na nichž se nacházejí dlouhé prohnuté ostny. Samci mají makadla s drápkem. Na vrchní straně zadečku mívají řídký porost tlustých štětin a páry hrbolků (ty má výrazné především ostník šestiskvrnný a hrbolkový). Zadeček bývá často vyšší než delší. Zadeček ostníka pavoukožravého je téměř pravidelně kulatý. Ostníci si nestaví sítě, zřejmě proto došlo ke ztrátě těch snovacích žláz, jež produkují lepivou spirálu. Barva ostníků osciluje od krémové a rezavé, přes khaki až po tmavě hnědou a téměř černou.[1][2]

Rozšíření, biotop[editovat | editovat zdroj]

Na světě bylo dosud popsáno 158 druhů z čeledi ostníkovitých, z nichž je 38 druhů rodu Ero. Čtyři z nich žijí v ČR. Nejběžnější je ostník pavoukožravý (Ero furcata), další jsou ostník Cambridgeův (Ero Cambridgei), ostník hrbolkový (Ero tuberculata) a ostník šestiskvrnný (Ero aphana). Jiní ostníci žijí v téměř celé palearktické oblasti, přičemž do dalších míst byli zavlečeni. Najdeme je tak například v Brazílii (Ero catharinae), na Pobřeží slonoviny (Ero eburnea), či v Bhútánu (Ero cachinnans). Biotop ostníků je velmi různorodý - keře, byliny, skalní stepi, vřesoviště, okraje lesů, parky, zahrady. Mají rádi spadanou vegetaci.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Ostníci jsou specialisté na lov jiných pavouků. Jsou aktivní většinou v noci, ve dne často někam zalezou. Jejich oblíbenou kořistí jsou různé druhy snovaček, ale napadají i křižáky, mety a další síťové pavouky. Většinou se pohybují poměrně pomalu. Je to zřejmě z toho důvodu, aby nevyplašili potenciální kořist a nevzbudili v ní agresivní jednání, což by se útočníkovi mohlo stát osudným.[2] Ostník vleze na síť jiného pavouka a taháním za vlákna předstírá, že je lapená kořist anebo sameček snažící se o námluvy. Této metodě se říká agresivní mimikry. Po přiblížení oběti na krátkou vzdálenost rychle zaútočí a kousne kořist nejčastěji do nohy. Potom se stáhne a čeká až rychle účinkující jed pavouka ochromí. Následně ho vysaje skrz kousanec.[1][2][3] Někdy napadá i pavouky mimo síť.

Samičky vyrábějí pro svá vajíčka zámotek z bílých jemných vláken obalených hnědo-žlutými (připomínají měděný drátek) vlákny. Má vejčitý či kapkovitý tvar, měří v průměru asi 4 mm a je připevněn vláknem dlouhým 1-2 cm k vegetaci. Tlustá vnější vrstva chrání kokon před dosahem kladélek parazitoidů jako jsou lumkové a hrabalky.[1]

Predace[editovat | editovat zdroj]

Ostníci se mohou stát kořistí parazitických vos, kudlanek, ještěrek a štírů.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KŮRKA, Antonín a kol. Pavouci České republiky, s. 158 - 161.
  2. a b c d LISSNER, Jørgen. The Spiders of Europe and Greenland [online]. 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HILLYARD. P. D. The Private Life of Spiders, s. 23.
  4. MONSTER BUG WARS | Mother of All Wars | S2E4

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HILLYARD P. D. The Private Life of Spiders. New Holland Publishers 2007. Zčásti dostupné online.
  • KŮRKA Antonín, ŘEZÁČ Milan, MACEK Rudolf, DOLANSKÝ Jan. Pavouci České republiky. Academia : Praha 2015.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]