Ostřice pozdní
Ostřice pozdní | |
---|---|
Ostřice pozdní (Carex viridula) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | lipnicotvaré (Poales) |
Čeleď | šáchorovité (Cyperaceae) |
Rod | ostřice (Carex) |
Binomické jméno | |
Carex viridula Michx., 1803 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ostřice pozdní (Carex viridula, syn. Carex oederi auct., Carex serotina) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Druh je součástí složitého taxonomického komplexu Carex flava agg., kromě ostřice pozdní se v ČR vyskytuje ještě ostřice rusá (Carex flava s. str.), ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa), ostřice skloněná (Carex demissa) a ostřice krkonošská (Carex derelicta).
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 5–25 cm.[1] Je vytrvalá, trsnatá, přímá, s krátkým oddenkem. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je asi stejně dlouhá nebo kratší než listy,[2] čepele jsou asi 0,4–3 mm široké, světle zelené až žlutozelené, výrazně žlábkovité, delší než lodyhy.[1][2] Ostřice skloněná patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky samčí, dole samičí. Samčí vrcholový klásek je jen jeden, je přisedlý nebo krátce stopkatý. Samičích klásků je nejčastěji 3–6, jsou víceméně sblížené pod samčím kláskem, dolní asi 4–5 mm široký.[1] Dolní listen je pochvatý a delší než květenství.[2] Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je asi 1,7–2,8 mm dlouhá, žilnatá, žlutě nebo šedě zelená. Na vrcholu je dvouklaný zobánek, asi 0,5–1,2 mm dlouhý, na mošničku nasedá přímo a není lomený (ohnutý dolů ani u spodních mošniček).[1] Každá mošnička je podepřená plevou, která je 1,5–2,5 mm dlouhá, kratší než mošnička, bezosinná[2] V ČR kvete nejčastěji v květnu až v červnu.[1] Počet chromozómů: 2n=68–72.[1]
Rozšíření ve světě
[editovat | editovat zdroj]Stanovení přesného rozšíření komplikuje taxonomická problematika. Ostřice pozdní roste ve většině Evropy, chybí nebo je vzácná na jihu. Dále roste v několika varietách místy v Asii a v Severní Americe.[3][4]
Rozšíření v Česku
[editovat | editovat zdroj]V ČR roste vzácně od nížin do podhůří. Jejím biotopem jsou nejčastěji vlhké slatinné nebo mírně zasolené louky a vlhké písky, často roste na mokřinách na narušených místech. Jedná se o silně ohrožený druh flóry ČR, kategorie C2.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g GRULICH, Vít; ŘEPKA, Radomír. Carex L.. In: KUBÁT, Karel et. all. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 801–820.
- ↑ a b c d DOSTÁL, Josef. Nová Květena ČSSR, vol. 2. Praha: Academia, 1989.
- ↑ Mapa [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flóra Severní Ameriky [online]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice pozdní na Wikimedia Commons
- Galerie ostřice pozdní na Wikimedia Commons
- Šáchorovité
- Flóra Česka
- Flóra Indického subkontinentu
- Flóra jihovýchodní Evropy
- Flóra jihozápadní Evropy
- Flóra jihozápadu USA
- Flóra Kavkazu
- Flóra Makaronésie
- Flóra ruského Dálného východu
- Flóra severní Afriky
- Flóra severní Evropy
- Flóra severovýchodu USA
- Flóra severozápadu USA
- Flóra Sibiře
- Flóra Střední Asie
- Flóra střední Evropy
- Flóra středojihu USA
- Flóra středoseveru USA
- Flóra subarktické Ameriky
- Flóra východní Asie
- Flóra východní Evropy
- Flóra východní Kanady
- Flóra západní Kanady