Orlík (obrněný vlak)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obrněný vlak Orlík
Země Československo Československo
Existence 1918 - 1919
Typ Obrněný vlak
Posádka Posádku tvoří 58 bratří, 9-11 kulometů, 2 obrněné auta a jedno dělo.
Velitelé ppor. Choljavin, prap. Šrámek, por. Václav Šára
Nadřazené jednotky 4. střelecky pluk Československé legie
Účast
Války Ruská občanská válka
Obrněný vlak Orlík na dobročinné nálepce (Pestrý týden 1932)

Obrněný vlak Orlík byl improvizovaný obrněný vlak, součást penzenské skupiny, v rámci Československé legie za Ruské občanské války. Vznikl v Penze 29. května 1918. Vyzbrojen byl zpočátku 11 kulomety a 1 dělem. Obrněnou složku tvořily nejprve dva obrněné automobily na plošinových vagónech. Po dobytí Simbirska, 22. července 1918, ukořistily 1. a 4. československý pluk mimo jiné také obrněný vlak "Pěrvyj leninskyj broněpojezd" anarchisty Polupanova, jehož moderní pancéřové vozy, sestávající z obrněné lokomotivy a dvou dělových vozů standardního obrněného vlaku ruské armády typu "Chunchuz" a obrněné drezíny "Zaamurec", vyzbrojené dvěma děly v otočných věžích, se poté staly nejznámější sestavou obrněného vlaku Orlík. Lokomotiva byla až téměř uprostřed vlaku, aby dělové vozy neměly zastíněný palebný prostor a vpředu českoslovenští legionáři zapřahali prázdný plošinový vagon, který měl odhalit možné podminování trati.

Posádka[editovat | editovat zdroj]

Posádku tvořilo zpočátku 56 kulometčíků oddílu Kolta (Colt) hanáckého pluku (proslavená v Bitvě u Bachmače a o Doč), 10 kulometčíků oddílu Maxim, velitel kulometčíků prap. Šrámek, jedna četa pěchoty, jedna četa 1. technické roty, jedna četa zákopníků 4. pluku (techn. a zák. četě velí ppor. Untermüller), jednoho 76mm děla s obsluhou od 3. baterie - velitel br. Melichar a 2 obrněných aut typu Armstrong-Whitworth Fiat a Austin. Později, zejména po změně sestavy vozů vlaku, procházela sestava posádky dalšími změnami. Do vlasti byla evakuována pouze posádka vlaku na lodí Sherman, což byl transport č. 27. Transport zakončil svou cestu v Terstu, odkud pokračoval železnicí. Do vlasti přibyl 9. 7. 1920.

Velitelé[editovat | editovat zdroj]

  • prap. Šrámek,
  • podplukovník Vladimír Choljavin
  • por. (generál) Václav Šára

Oblasti operací[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolomiec M., Bronja Russkoj Armii, EKSMO 2008
  • Bohumír Kudlička: Orlik - Armored Train of the Czechoslovak Legion in Russia. Tankograd Gazette, rok 2001, č. 15, str. 27-30.
  • Vratislav Preclík: Masaryk a bitva u Bachmače právě před sto lety, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden - březen 2018, roč. XXVI., čís. 121. ISSN 1210-1648, str.8-12

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]