Organigram

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Příklad funkčního hybridního schématu organizace

Organigram, nazývaný také organizační schéma, organogram nebo organizační struktura, je diagram, který znázorňuje strukturu organizace a vztahy a relativní postavení jejích částí a pozic/pracovních míst. Tento termín se používá také pro podobné diagramy, například diagramy znázorňující různé prvky oboru znalostí nebo skupiny jazyků.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

Tabulating Machine Company organisational chart, 1917.
Organizační schéma společnosti Tabulating Machine Company ve stylu pyramidy, 1917 s řediteli, úředníky a různými systémy[1]
League of Nations organizational chart, 1930.
Komplexní organizační schéma Společnosti národů, 1930 se sekretariátem, poradními orgány a organizacemi třetích stran[2]

Organizační schéma je diagram, který graficky znázorňuje vztah jednoho pracovníka k druhému nebo dalším pracovníkům společnosti. Používá se také k zobrazení vztahu jednoho oddělení k jinému nebo jiným nebo jedné funkce organizace k jiné nebo jiným. Tento diagram je cenný tím, že umožňuje představit si celou organizaci, a to prostřednictvím obrazu, který ji znázorňuje.[3]

Organizační schéma společnosti obvykle znázorňuje vztahy mezi lidmi v organizaci. Tyto vztahy mohou zahrnovat vztahy mezi manažery a podřízenými pracovníky, mezi řediteli a jednateli, mezi generálním ředitelem a různými odděleními atd. Když se organizační schéma příliš rozroste, může být rozděleno na menší schémata pro jednotlivá oddělení v rámci organizace. Mezi různé typy organizačních schémat patří např:

Pro tvorbu organizačních schémat neexistuje jiná uznávaná forma, než že se hlavní úředník, oddělení nebo funkce uvede na prvním místě nebo v čele listu a ostatní se uvedou pod ním v pořadí podle své hodnosti. Tituly úředníků a někdy i jejich jména jsou uzavřeny v rámečcích nebo kroužcích. Od jednoho rámečku nebo kroužku k druhému se obvykle vedou čáry, které znázorňují vztah jednoho úředníka nebo oddělení k ostatním.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Skotsko-americký inženýr Daniel McCallum (1815–1878) se zasloužil o vytvoření prvních organizačních schémat amerických podniků[4] kolem roku 1854.[5][6] Organigramy pro ně nakreslil George Holt Henshaw.[7]

Pojem „organizační schéma“ se začal používat na počátku dvacátého století. V roce 1914 Brinton[8] prohlásil, že „organizační schémata nejsou zdaleka tak rozšířená, jak by měla být. Protože organizační schémata jsou vynikajícím příkladem rozdělení celku na jednotlivé složky, uvádíme zde několik příkladů v naději, že prezentace organizačních schémat ve vhodné formě povede k jejich širšímu používání.“ V těchto letech propagovali používání organizačních schémat průmysloví inženýři.

Ve dvacátých letech 20. století průzkum ukázal, že organizační schémata stále nejsou běžná v běžných obchodních společnostech, ale začínají se prosazovat v administrativních a obchodních podnicích.[9]

Termín „organigram“ vznikl v 60. letech 20. století.[10]

Omezení[editovat | editovat zdroj]

Organizační schémata mají několik omezení:

  • Při ruční aktualizaci mohou organizační schémata velmi rychle zastarat, zejména ve velkých organizacích, které pravidelně mění své zaměstnance.
  • Ukazují pouze „formální vztahy“ a nevypovídají nic o struktuře lidských (sociálních) vztahů, které se vyvíjejí. Často také nezobrazují horizontální vztahy.
  • Poskytují málo informací o přijatém stylu řízení (např. „autokratický“, „demokratický“ nebo přechodný styl).
  • V některých případech může být vhodnější organigraf, zejména pokud chceme ukázat nelineární, nehierarchické vztahy v organizaci.
  • Často nezahrnují zákazníky.

I když jsou považovány za synonyma, přesto existují určité rozdíly mezi termínem organigram a organogram. Důvodem může být řešení omezení. Organogram je pružnější a přizpůsobivější změnám v organizaci, například novým produktům, službám nebo partnerstvím. Organizační schéma (organigram) je rigidnější a stabilnější a nemusí odrážet současnou realitu organizace.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Jednoduchá schémata pro potřeby armády

Příklad vpravo ukazuje jednoduché hierarchické organizační schéma.

Příkladem „liniového vztahu“ (neboli řetězce velení ve vojenských vztazích) v této tabulce je vztah mezi generálem a dvěma plukovníky – plukovníci jsou přímo odpovědní generálovi.

Příkladem „bočního vztahu“ v tomto schématu by byl vztah mezi „kapitánem A“ a „kapitánem B“, kteří oba pracují na úrovni a oba jsou podřízeni „plukovníkovi B“.

K označení různých rolí lze použít různé tvary, jako jsou obdélníky, čtverce, trojúhelníky, kruhy. Barvu lze použít jak pro ohraničení tvarů, tak pro spojovací čáry, které označují rozdíly v pravomocích a odpovědnosti, případně formální, poradní a neformální vazby mezi lidmi. Oddělení nebo pozice, které teprve vzniknou nebo jsou v současné době neobsazené, mohou být zobrazeny jako tvar s tečkovaným obrysem. Důležitost pozice může být znázorněna jak změnou velikosti tvaru, tak jeho vertikálním umístěním na grafu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Organizational chart na anglické Wikipedii.

  1. Crowther, Samuel (undated). John H. Paterson – The Romance of Business, Geoffrey Bliss
  2. GRANDJEAN, Martin. Analisi e visualizzazioni delle reti in storia. L'esempio della cooperazione intellettuale della Società delle Nazioni. Memoria e Ricerca. 2017, s. 371–393. Dostupné online. DOI 10.14647/87204.  See also: French version (PDF) and English summary.
  3. a b HASKELL, Allan Cecil; BREAZNELL, Joseph G. Graphic charts in business: how to make and use them. [s.l.]: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 78. (angličtina) 
  4. CHANDLER JR., Alfred D. Strategy and Structure: Chapters in the History of the American Industrial Enterprise. Cambridge, MA: MIT Press, 1962. (angličtina) 
  5. KALISKI, Burton S. Encyclopedia of business and finance. [s.l.]: [s.n.], 2001. S. 669. (angličtina) 
  6. Dlouhá léta se věřilo, že se žádná kopie této tabulky nedochovala, viz např.: POLLARD, Sidney; TEDLOW, Richard S. Economic History. [s.l.]: [s.n.], 2002. S. 18. (angličtina) 
  7. ROSENTHAL, Caitlin. Big data in the age of the telegraph. In: McKinsey Quarterly (2013-03). [s.l.]: [s.n.], 2012. Dostupné online. (angličtina) Archivováno 9. 5. 2015 na Wayback Machine.
  8. BRINTON, Willard Cope. Graphic methods for presenting facts. [s.l.]: The Engineering magazine company, 1914. Dostupné online. (angličtina) 
  9. Organization charts. [s.l.]: Alexander Hamilton Institute, 1923. Dostupné online. S. 6. (angličtina) 
  10. STEVENSON, Angus. Oxford Dictionary of English. [s.l.]: [s.n.], 2010. S. 1252. (angličtina) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]