Work breakdown structure

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Anglický pojem Work breakdown structure, často zkracovaný jako WBS, nemá jednoznačně přijímaný český překlad. Používaný český překlad Hierarchická struktura činností může být zavádějící. V dalším textu je používána ustálená zkratka WBS.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

WBS je technika používaná v projektovém managementu a systémovém inženýrství k rozložení dodávky, nebo cíle projektu na jednotlivé dodávané produkty. Tato technika pomáhá stanovit předem náklady a sledovat postup naplňování dodávky.

Rozpad dodávky / cíle projektu je vytvářen postupně na podrobnější a podrobnější elementy ve stromové struktuře. Jednotlivými elementy rozpadu jsou vždy produkty nebo výsledky činností. Nikdy ne činnost jako taková. WBS musí vždy pokrýt celý cíl projektu. WBS neřeší časové závislosti mezi svými jednotlivými elementy.

Hloubka rozpadu cíle není metodou stanovena taxativně. V různých větvích rozpadového stromu se může hloubka rozpadu lišit. Cílem je definovat tak malé elementy (pracovní balíky, nebo produkty) které již lze smysluplně ohodnotit tak, že to odpovídá účelu, pro který je WBS v daný okamžik vytvářena. Ohodnocení elementů WBS je prováděno z pohledu potřeby času, finančních nákladů a dalších zdrojů projektu nutných pro realizaci dodávky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Koncept WBS byl vyvinut ve Spojených státech pro Ministerstvo obrany v rámci Program Evaluation and Review Technique (PERT). PERT byl zaveden americkým námořnictvem v roce 1957 v rámci rozvoje raketového programu Polaris. V té době nebyl ještě používán pojem WBS, ale šlo již o koncept rozpadu cíle do produktově orientovaných kategorií.

V roce 1987, Project Management Institute (PMI) dokumentoval rozšíření této techniky i pro obecnější použití.

Principy tvorby WBS[editovat | editovat zdroj]

Pravidlo 100 %[editovat | editovat zdroj]

Jde o základní princip vytváření WBS. Tímto se stanovuje, že WBS obsahuje 100 % definovaného cíle a zachycuje všechny dodávky - vnitřní, vnější i prozatímní - z hlediska práce která musí být vykonána.

Pravidlo se vztahuje na všechny úrovně v rámci hierarchie. Tedy součet koncových elementů se musí rovnat 100 % kořenového elementu rozpadového stromu. To znamená i to, že WBS nemá obsahovat ani nic navíc. Tedy nesmí obsahovat více než 100 % dodávky.

Podmínka nepřekrývání obsahu elementů[editovat | editovat zdroj]

Pravidlo 100 % doplňuje podmínka, že ve WBS nesmí docházet k překrývání obsahu mezi dvěma prvky WBS, které jsou v různých větvích stromu. Taková dvojznačnost by mohla vést k duplicitní práci, nebo chybám v důsledku překrývání odpovědnosti a autority. Důsledkem takového překrývání mohou být i chyby při kalkulaci nákladů.

Plánování výstupů, ne činností[editovat | editovat zdroj]

WBS nesmí řešit, jak je daného cíle dosaženo. Prvky WBS musí vždy představovat výsledky a ne akce, které vedou k jejich vytvoření. Tím je zaručeno, že WBS neomezuje vynalézavost a tvůrčí myšlení účastníků projektu.

Úroveň detailů[editovat | editovat zdroj]

Metoda sama nestanovuje přesně počet úrovní pro strom rozpadu, ani úroveň detailu nejmenších prvků rozpadu. Pokud bude několik týmů nezávisle na sobě vytvářet WBS pro stejnou dodávku, jejich výsledné WBS nebudou totožné.

Existuje několik heuristických pravidel nebo doporučení, které pomáhají indikovat, že úroveň rozpadu cíle je již dostatečná.

  • „Pravidlo 80 hodin“ říká, že úsilí pro dodání koncového elementu by nemělo být větší než 80 hodin.
  • Žádná aktivita by neměla být delší než je jedno dohodnuté vykazované období.
  • Pravidlo smysluplnnosti říká, že je nutno posoudit smysluplnost dalšího rozdělení pomocí „zdravého rozumu“.

Prvek nejnižší úrovně WBS (pracovní balíček):

  • lze odhadnout s přijatelnou mírou rizika,
  • nemá smysl dále rozkládat,
  • může být dokončen v souladu s jedním z výše uvedených heuristických pravidel,
  • jeho vytvoření je měřitelné a
  • tvoří soubor prací, které mohou být vytvořeny externě nebo na základě smlouvy.

Způsob označování[editovat | editovat zdroj]

Obvykle jsou prvky stromové struktury WBS označovány číselným kódováním. Prvky každé úrobně jsou označeny kódem úrovně, ze které jsou vytvářeny a vlastním pořadovým číslem v rámci svého předchůdce ve stromu odděleným tečkou.

Cílem číslování je umožnit jednoznačnou identifikaci každého prvku WBS, usnadnit jejich nalezení ve struktuře. Metoda také definuje jednotný přístup, který je platný bez ohledu na tvůrce konkrétní WBS.

Potom lze z příkladu uvedeného níže rozpoznat podle označení 1.1.2 Sedlo poznat, že jde o druhý prvek ze třetí úrovně WBS, protože jde o tři čísla oddělená tečkou.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Příklad ukazuje část jednoduché WBS pro projekt jízdního kola na zakázku. Jedná se o příklad, forma zápisu WBS není jednoznačně dána. Použití formulací jako je například 1.6 Sestavení provedeno má v tomto příkladu zdůraznit skutečnost, že prvky WBS jsou vždy produkty nebo výsledky činností.

WBS CZ jizdni kolo.jpg

Obvyklé chyby[editovat | editovat zdroj]

  • WBS není vyčerpávající seznam činností, ale komplexní popis rozsahu dodávky projektu.
  • WBS není plán projektu, harmonogram, ani chronologický výpis. WBS určuje, co se bude dělat, ale nestanovuje jak nebo kdy.
  • WBS není organizační hierarchie, i když může být použita při přiřazování odpovědnosti. Viz responsibility assignment (RACI) matrix

Zdroje a reference[editovat | editovat zdroj]

  • Doležal,J., Máchal,P.,Lacko,B. a kol. : Projektový management podle IPMA, Grada Publishing Praha (2012) , ISBN 978-80-247-4275-5
  • Project Management Institute. Project Management Institute Practice Standard for Work Breakdown Structures, Second Edition (2006) ISBN 1-933890-13-4 (Note: The Second Edition is an extensive re-write of the Practice Standard.)
  • Gregory T. Haugan. Effective Work Breakdown Structures (The Project Management Essential Library Series) ISBN 1-56726-135-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]