Olga Špilarová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Olga Špilarová
Narození1951 (69–70 let)
Praha
Povolánípřekladatelka a básnířka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Olga Špilarová (* 1951, Praha) je česká překladatelka z angličtiny a francouzštiny a autorka literárních studií v oblasti moderní americké, francouzské a české literatury. V letech 1975 až 1985 pracovala jako redaktorka v nakladatelství Odeon v Praze. Od roku 1985 žije ve Francii. V letech 1986–89 spolupracovala redakčně s exilovým čtvrtletníkem Svědectví, v letech 1988-89 vedla anglofonní věstník Help&Action, věnovaný problematice lidských práv v komunistické Evropě. V letech 1990-98 byla členkou redakce revue Liber založené sociologem Pierre Bourdieu.

Vydala básnickou sbírku Kaktusové dny (Edice K, Paříž 1989) a román Rýžování zlata v Oslím potoce (Volvox Globator, Praha 1996). Je spoluautorkou francouzského monografického svazku Vladimír Holan (Plein Chant, Bassac 1991) a přispěvovatelkou do slovníku světových autorů a děl, Dictionnaire des auteurs, Dictionnaire des oeuvres (Robert Laffont, Paříž 1994).

Je rovněž autorkou učebnice češtiny pro samouky (Le tchèque sans peine, Assimil, Paříž 1994; upravené vyd. 2015; německé vyd. Tschechisch ohne Mühe, 1999).

V roce 1993 obdržela tvůrčí prémii v rámci překladatelské Ceny Josefa Jungmanna.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Časopisecky[editovat | editovat zdroj]

  • Richard Brautigan: Chytání pstruhů v Americe (ukázka). Světová literatura, 3, 1977.
  • Jack Kerouac: Mag (ukázka). Světová literatura, 4, 1978.
  • Bernard Malamud: Mluvící kůň (výbor). Světová literatura, 5, 1978.
  • Dan McCall: Medvěd Jack (ukázka). Světová literatura, 4, 1981.
  • Leslie M. Silková: Obřad (výbor). Světová literatura, 3, 1983.
  • Joan Didionová: Plíží se do Betléma (výbor). Světová literatura, 1, 1985.
  • Richard Brautigan: Generál Custer a Titanik (výbor). Světová literatura, 3, 1986.

Edice[editovat | editovat zdroj]

Francouzská literatura I, II. Paříž 1986; 1988 (+ Patrik Ouředník)