Ochozské plošiny
| Ochozské plošiny | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 527 m n. m. (Nad Střelčím) |
| Rozloha | 41,03 km² |
| Nadřazená jednotka | Moravský kras |
| Sousední jednotky | Výškůvka, Rudická plošina, Mokerská vrchovina, Obřanská kotlina, Bílovický hřbet, Řícmanicko-kanický prolom, Soběšická vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | vápenec |
| Povodí | Svitava, Svratka |
| Souřadnice | 49°15′47″ s. š., 16°45′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IID-3B-3 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ochozské plošiny jsou geomorfologický okrsek na jižní Moravě, severně od Brna. Jsou součástí podcelku Moravského krasu, který je částí Drahanské vrchoviny.
Ochozské plošiny jsou jižní částí Moravského krasu a tvoří je převážně devonské vápence s krasovými jevy (jeskyně), které jsou doplněny ostrůvky usazenin z neogénu a čtvrtohor. Okrsek tvoří soustava tří krasových plošin (od severu to jsou Babická plošina, Skalka a Hádecká plošina), které jsou navzájem od sebe rozděleny údolími s vodními toky, případně tektonickým údolím v podobě Řícmanicko-kanického prolomu. Nejvyšším bodem je vrchol Nad Střelčím (527 m n. m.).[1]
Většina území Ochozských plošin je zalesněna a částečně spadá do působnosti Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Jedná se o území druhově různorodé, na jeho jižním okraji rostou některé výrazně teplomilné rostliny, v chladných údolích potom podhorské druhy. Ochozské plošiny tvoří příměstskou rekreační oblast Brna a z větší části jsou součástí chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Na jejich území se vyskytuje množství maloplošných chráněných území.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 386.