Obležení Hlohova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obležení Hlohova a bitva na Psích polích
Konflikt: válka římského krále Jindřicha V. proti polskému králi Boleslavu III. Křivoústému
Mapka postupu vojsk
Mapka postupu vojsk
Trvání: 24. srpna 1109
Místo: Hlohov, Psí pole, Vratislav, Slezsko, Polsko
Výsledek: polské vítězství
Strany
POL Przemysł II 1295 COA.svg Polské království Flag Germany Emperors Banner.svg Svatá říše římská
Velitelé
Boleslav III. Křivoústý Jindřich V.

Síla
10 000 mužů neznámé
Ztráty
neznámé neznámé

Obležení Hlohova a s tím spojená Bitva na Psích polích je prvním velkým vítězstvím Poláků proti mocnému cizímu nepříteli a tak zaujímá v polských dějinách významné místo. Díky kronice Galla Anonyma jsou tyto události velmi známé a zaujímají v polském historickém vědomí významné místo.

Tažení do Polska a bitva[editovat | editovat zdroj]

V létě roku 1109 využil římský král Jindřich V. žádosti Zbyhněva, neúspěšného kandidáta na polský trůn, aby mu pomohl v boji proti Boleslavovi III. a vydal se s vojskem do Polska. K císaři se připojil i český kníže Svatopluk. Každý z nich sledoval vlastní cíl: Jindřich V. chtěl obnovit svrchovanost Říše v Polsku, Svatopluk měl zájem především o Slezsko.

Avšak ani v bitvě na Psích polích, ani při následném obléhání Hlohova nebyl císař úspěšný a v září odtáhl zpět do Německa.

Důsledky bitvy[editovat | editovat zdroj]

Výprava skončila pro říšského krále naprostým neúspěchem, naopak Boleslav III. upevnil své postavení na polském trůně bez těsnější závislosti na Říši a mohl se věnovat expanzi do Pomořan.

Mýtus[editovat | editovat zdroj]

Pomník hlohovským dětem, které zahynuly jako rukojmí císařského vojska

Obležení Hlohova a vítězství Poláků nad silnějším nepřítelem je v polské historické tradici velmi živé a tvoří tak spolu s bitvou u Grunvaldu a zázrakem v Čenstochové základ mýtu o neporazitelnosti polského národa.

Literatura[editovat | editovat zdroj]