Obřezání Páně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obřezání Páně (1849-1851). Preobraženský monastýr, nedaleko města Veliko Tarnovo, Bulharsko.

Obřezání Páně je jeden z velkých svátků řeckokatolické a pravoslavné církve. Slaví se 1. ledna spolu se svátkem svatého Basileia Velikého. Svátek byl slaven i v římskokatolické církvi do druhého vatikánského koncilu, kdy jej nahradil Oktáv Narození Páně, některá tradiční katolická společenství, která se řídí staršími kalendáři, jej slaví stále.

V tento den se v byzantském ritu připomíná obřízka Ježíše Krista, která byla podle předpisů Starého zákona[1] vykonána po osmi dnech po narození, proto se i svátek slaví osm dní po narození Páně. Podle církevních otců Ježíš přijal obřízku, aby dokázal, že je skutečným člověkem a jeho tělo není zdánlivé (jako tvrdili zastánci doketismu), a také aby ukázal poslušnost předpisům Zákona.

Polovina bohoslužebných textů, zpívaných v tento den je věnována sv. Basilovi a další polovina Obřezání Páně. V tento den se slaví Liturgie svatého Basila Velikého.

V Slovenské řeckokatolické církvi je tento svátek přikázán.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Obrezanie Pána na slovenské Wikipedii.

  1. Gn 17, 11 – 14, 14 (Kral, ČEP)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]