Přeskočit na obsah

Něco z Alenky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Něco z Alenky
Původní názevNěco z Alenky
Země původuSpojené královstvíSpojené království Spojené království
NěmeckoNěmecko Německo
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Jazykyčeština
angličtina (dabing)
Délka86 minut
Žánrsurrealistický fantasy film
PředlohaAlenka v říši divů
NámětLewis Carroll
Jan Švankmajer
ScénářJan Švankmajer
RežieJan Švankmajer
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleKristýna Kohoutová
ProdukceJaromír Kallista
HudbaIvo Špajl
Robert Jansa
KameraSvatopluk Malý
StřihMarie Zamanová
Výroba a distribuce
Premiéra1988
Produkční společnostiFilm4 Productions
Condor Films
DistribuceAČFK (2009)
OceněníAnnecy Cristal for a Feature Film (1989)
Něco z Alenky na ČSFD, Kinoboxu, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Něco z Alenky je surrealistický fantasy film Jana Švankmajera na motivy románu Alenka v říši divů od Lewise Carrolla vyrobený v roce 1987. Film je zčásti hraný, postava Alenky, kterou si zahrála Kristýna Kohoutová, a z devadesáti procent animovaný, či pixilovaný za pomoci stop motion technologie (animace, pixilace Bedřich Glaser). Jedná se o první režisérův dlouhometrážní film a o již jeho druhý film na téma carrollovských textů, v roce 1971 natočil film Žvahlav aneb šatičky slaměného Huberta, který je inspirován nonsensovou básní Žvahlav.

Ve filmu není zdůrazněn rozdíl mezi Alenčiným reálným světem a říší divů a celý svět je stylizovaný do podoby obytných prostor bez logického vymezení prostoru či rozměrů. Obyvatelé, kteří různě zkouší Alenku, jsou obvykle zvláštní syntézou animovaného odpadu a částí mrtvých zvířat. Hojně se při animaci používaly kosti, kůže nebo také nůžky a nože.

Snímek vznikl v koprodukci Československa, Švýcarska, Spojeného království a Západního Německa; ve dvou jazykových verzích, přičemž anglickou verzi namluvila Camilla Power.

Film byl oceněn Mezinárodní asociací animovaného filmu jako nejlepší celovečerní film. V anketě Projektu 100 ke stu letům české kinematografie se umístil na 38. místě spolu s filmy Hej rup!, Jánošík, Každý den odvahu, Kristove roky, Valerie a týden divů a Vrchní, prchni.[1]

  1. Archivovaná kopie. www.uh.cz [online]. [cit. 2009-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-20. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]