Žvahlav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Tento článek je o básni. O filmu Terryho Gilliama pojednává článek Žvahlav (film).
Žvahlav na původní ilustraci Johna Tenniela

Žvahlav, v dalších českých překladech Tlachapoud, Hromoplkie nebo Žvaňhalí (v originále Jabberwocky) je nesmyslná (nonsensová) báseň, kterou Lewis Carroll vydal v knize Za zrcadlem a co tam Alenka našla. Je všeobecně považována za jednu z nejlepších nesmyslných básní v angličtině.[1]

Úryvek z básně[editovat | editovat zdroj]

Báseň je pro její komplikovanost velmi těžké přeložit do jiných jazyků. Právě proto a pro popularitu Alenky byl ovšem, značně volně, překládán do mnoha jazyků, často opakovaně. Překlady obvykle nerozlišují nadpis (Jabberwocky = Hromoplkie) od tvora v básni (Jabberwock = Hromoplk). Pro porovnání následují první dvě ze sedmi slok v anglickém originále a ve čtyřech českých překladech. Autorem prvního z nich je Jaroslav Císař (30. léta 20. století; jedná se o upravenou podobu, v první verzi Císař používal přítomný čas[2]); autorem druhého jsou Aloys a Hana Skoumalovi a pochází z 60. let, třetí z počátku 21. století (Václav Z. J. Pinkava) a čtvrtá z roku 2015 (Petr Staníček).

Jabberwocky
'Twas brillig, and the slithy toves
Did gyre and gimble in the wabe;
All mimsy were the borogoves,
And the mome raths outgrabe.

'Beware the Jabberwock, my son!
The jaws that bite, the claws that catch!
Beware the Jubjub bird, and shun
The frumious Bandersnatch!'

Žvahlav
Bylo smažno, lepě svihlí tlové
se batoumali v dálnici,
chrudošní byli borolové,
na mamné krsy žárnící.

„Ó synu, střez se Žvahlava,
má zuby, drápy přeostré;
střez se i Ptáka Neklava,
zuřmící Bodostre!“

Tlachapoud
Je svačvečer. Lysperní jezeleni
se vírně vrtáčejí v mokřavě.
Vetchaří hadroušci jsou roztruchleni
a selvy syští tesknoskuhravě.

„Střez se, střez Tlachapouda, milý synu,
má tlamu zubatou a ostrý dráp.
Pták Zloškrv už se těší na hostinu,
vzteklitě číhá na tě Pentlochňap.“

Hromoplkie
Jasřilo; poplaslizná tklova
kruťcupila se v trámavě:
průvratná byla bokřavova,
můrnící hledavě.

„Hromoplka se synu střež!
Čelistí chňapných drápů šmika!
Klepklep-péřatce dravce, též
Supteřva plundrožvyka!“

Žvaňhalí
Je pečas, sližní jezrové
Vrotují čile obžity;
Vši chabruční jsou čuprové,
Zní zdomných pňourů pčíkřiky.

„Žvaňhala boj se, synu můj!
Těch zubů, drápů přeostrých!
Ptáka Ďobďoba se vyvaruj,
A spárů zuřných Zlapových!“

V slovenštině existuje z minulosti její překlad pod názvem Taradúr.

Smysl básně[editovat | editovat zdroj]

Začátek básně je v knize vysvětlen, když Alenka potkává postavu zvanou Valihrach (Humpty Dumpty). Ten se chlubí, že umí vysvětlit všechny básně, které kdy byly napsané, a dokonce i některé, co napsané nebyly. „Tlachapoud“ (v orig. Jabberwocky od slovesa jabber - tlachat, žvanit, brebentit) je popsán jako nebezpečné zvíře. „Svačvečer“ (v orig. brillig - doba, kdy se peče - broil - maso k večeři) je denní doba mezi svačinou a večeří, „lysperný“ (v originále slithy - patrně od slimy, slizký a lithe, čilý) je něco mezi „lysý“ a „čiperný“ atd.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gardner, Martin (1999). The Annotated Alice: The Definitive Edition. New York, NY: W. W. Norton and Company. "Few would dispute that Jabberwocky is the greatest of all nonsense poems in English."
  2. Martin Maniš: Odjinud 8, Softwarové noviny 8/1996

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Plné znění jednotlivých překladů: