Zobrazení zdroje stránky Náboženství v Česku

{{Koláčový diagram
|thumb = right
|caption = https://scitani.gov.cz/nabozenska-vira
| label1 = Neuvedeno
| value1 = 30.05
| color1 = WhiteSmoke
| label2 = Bez vyznání
| value2 = 47.8
| color2 = DarkOrchid
| label3 = Církev římskokatolická
| value3 = 7.04
| color3 = DodgerBlue
| label4 = Církev českobratrská evangelická
| value4 = 0.31
| color4 = Turquoise
| label5 = Církev československá husitská
| value5 = 0.22
| color5 = #F7FE2E
| label6 = Věřící, hlásící se k jiným církvím
| value6 = 5.48
| color6 = Crimson
| label7 = Věřící bez příslušnosti k církvi
| value7 = 9.12
| color7 = Hotpink
| label8 = 
| color8 = Black
}}
'''[[Česko|Česká republika]]''' je zemí s nízkým množstvím lidí deklarujících příslušnost k nějaké církvi či náboženské společnosti a v rámci [[Evropa|Evropy]] má po [[Estonsko|Estonsku]] 2. nejnižší podíl občanů hlásících se k nějaké náboženské organizaci.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Údaje CIA relevantní ke sčítání lidu v roce 2001 |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html |datum přístupu=2014-03-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181224211645/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html%20 |datum archivace=2018-12-24 |nedostupné=ano }}</ref> V období let 1991–2001 klesl počet deklarovaných věřících o více než 1,2 milionu osob na 3&nbsp;288&nbsp;088 (tj. 32,14 % obyvatel). K [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] se při sčítání lidu v&nbsp;roce 2001 přihlásilo 2&nbsp;740&nbsp;780 (tj. 26,8 %) obyvatel.<ref name="CSU">{{Citace elektronického periodika |titul=ČSÚ: Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 |url=http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0000 |datum přístupu=2014-03-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141103104641/http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/tabx/CZ0000 |datum archivace=2014-11-03 |nedostupné=ano }}</ref><ref>[http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04 Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky]</ref> V průběhu prvních dvaceti let 21. století katolíků výrazně ubylo. Při sčítání lidu v roce 2021 se k římskokatolické církvi přihlásilo [https://scitani.gov.cz/nabozenska-vira 741 019 (7,04 %)] obyvatel. Výrazně vyšší podíl deklarovaných věřících můžeme nalézt v [[okres]]ech a [[Kraje v Česku|krajích]] na [[Morava|Moravě]], v [[Jihočeský kraj|Jihočeském kraji]], území [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]] (více než z poloviny leží na Moravě) a bývalého [[Východočeský kraj|Východočeského kraje]].<ref>[http://vdb.czso.cz/vdbvo/hledej.jsp?vo=mapa&q_text=vyzn%C3%A1n%C3%AD&q_rezim=3 Veřejná databáze ČSÚ]{{Nedostupný zdroj}}</ref> V žádném kraji ČR netvoří deklarovaní věřící nadpoloviční většinu obyvatel.<!--viz obrázek-->

== Sčítání v roce 2011 ==
[[Soubor:Věřící - sčítání.png|náhled|upright|vlevo|Podíl věřících<ref>Pojem 'věřící', jak je uveden v mapě lze pro potřeby statistiky definovat takto: Zahrnuje jakoukoliv víru (např. buddhismus, jediismus, pravoslavná církev, novopohanství, ateismus, hinduismus, apod.), a to institucializovanou v církvi či náboženské společnosti, nebo také deklarovaná víra bez organizované příslušnosti. Vzhledem k nepovinnému charakteru při SLDB11 mohou mnozí 'věřící' chybět (45 % obyvatel na otázku neodpovídalo) nebo být i navíc (nečlenové, ale sympatizanti se mohli hlásit).</ref> obyvatel v okresech (rok 1991, 2001, 2011)]]
[[Soubor:Czech Rep. - Bohemia, Moravia and Silesia I.png|náhled|Krajské a zemské hranice: ze srovnání map vyplývá, že Morava je výrazně více nábožensky založená než Čechy (po roce 1920)]]<!-- Tohle sem sice nepatří, ale ukazuje to co jsou to ty "moravské kraje". -->
Při [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|Sčítání lidu 2011]] celkový počet věřících opět poklesl na celkem 2&nbsp;175&nbsp;087 (20,6 % obyvatel, 37,6 % odpovídajících). Naproti tomu 3&nbsp;612&nbsp;804 obyvatel České republiky uvedlo, že jsou „bez náboženské víry“ (34,2 % obyvatel země, 62,4 % odpovídajících), což je také pokles.

Počet obyvatel hlásících se k [[Římskokatolická církev v Česku|Římskokatolické církvi]] poklesl na 1&nbsp;083&nbsp;899 (+ 71&nbsp;138 se přihlásilo obecně ke „[[Katolictví|katolické víře]]“) (10,9 % obyvatel). Druhou největší církví je [[Českobratrská církev evangelická]], k níž se přihlásilo 51&nbsp;936 občanů. Dále [[Církev československá husitská]], 39 tisíc členů (0,37 %). Vyšší podíl věřících má ještě [[Pravoslaví|Pravoslavná církev]], která má celkem 27 tisíc členů, příznivci [[Jediismus|jediismu]] s 15 tisíci, [[Svědkové Jehovovi]] s 13 tisíci, [[Církev bratrská]] a [[Křesťanská společenství]], obě s 10 tisíci věřícími.

707&nbsp;649 lidí se označilo za [[Víra|věřící]] bez příslušnosti k nějaké církvi. Počet obyvatel [[Česko|Česka]] hlásících se k [[Judaismus|judaismu]] je asi 1&nbsp;500 obyvatel, k [[Islám v České republice|islámu]] se hlásí téměř 3&nbsp;500 lidí. K různým odvětvím [[Buddhismus|buddhismu]] se hlásí přes 6&nbsp;100 osob. K [[Ateismus|ateismu]] se hlásí 1&nbsp;075 osob, [[Novopohanství|pohanství]] deklaruje 863 osob.

Ačkoliv většina náboženských skupin v Česku zaznamenala sestupnou tendenci, přesto se některým menším společenstvím v České republice, jako je [[Církev bratrská]], [[Pravoslaví|Pravoslavná církev]], [[Apoštolská církev (Česko)|Apoštolská církev]], [[Křesťanská společenství]], [[Řeckokatolická církev]], [[Jediismus]] počty obyvatel hlásících se při [[sčítání lidu]] oproti roku 2001 zvýšily. 4&nbsp;774&nbsp;323 obyvatel (45,2 % populace) ovšem odmítlo na otázku o náboženské víře vůbec odpovědět.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_nabozenske_viry_podle_kraju_podrobne_udaje/$File/sldb_podrobna_vira.xls |datum přístupu=2014-03-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120106061535/http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_nabozenske_viry_podle_kraju_podrobne_udaje/$File/sldb_podrobna_vira.xls |datum archivace=2012-01-06 }}</ref><ref>[http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=3785 K náboženství se odmítla přihlásit skoro polovina Čechů]</ref> Novinkou sčítání lidu 2011 bylo mimo 707 tisíc obyvatel nehlásících se k církvi, ale hlásících se k víře,<ref>http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=3808</ref> též pokles počtu obyvatel [[bez vyznání]].<ref>http://zpravy.idnes.cz/kdo-nas-potrebuje-ten-si-nas-najde-komentuji-cirkve-obri-ztratu-ovecek-1zc-/domaci.aspx?c=A111215_150807_domaci_jj</ref><ref>http://tisk.cirkev.cz/z-domova/vyjadreni-cbk-k-vysledkum-scitani-lidu-domu-a-bytu-2011/</ref>

Struktura religiozity české společnosti i podíl věřících v jednotlivých církvích se výrazně nemění.<ref>http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/scitani-lidu-pribyva-vysokoskolaku-vztah-k-nabozenstvi-chladne/728867</ref> Například zástupce římskokatolické církve v [[Česká biskupská konference|ČBK]] se zamýšlí, proč výsledky sčítání lidu neodpovídají jimi údajně pozorované realitě, která je přinejmenším stabilní, a uvádí úvahu: '„Oproti sčítání v roce 2001, kdy se nevyjádřilo jen 10 % respondentů, tentokrát se nevyjádřila polovina národa, a pokud by byla tato „neodpovídající“ polovina strukturovaná podobně, jako ona odpovídající, zjistili bychom, že k dramatickým změnám v religiozitě pravděpodobně nedošlo.“'<ref>[http://www.christnet.eu/magazin/zprava.asp?zprava=22854 ČBK k výsledkům sčítání: Pozorujeme stabilní zájem o návštěvu nedělních bohoslužeb i počet křtů]</ref> (více o římskokatolické církvi též v článku [[Sčítání účastníků katolických bohoslužeb v Česku]] a [[Římskokatolická církev v Česku#Věřící|Věřící v ŘKC]]).

[[Religionista]] [[Ivan Štampach]] v reakci na uveřejněné předběžné výsledky sčítání lidu 2011 uvádí „Počet věřících neubývá. Ubývá lidí, kteří se identifikují s velkými církevními institucemi svázanými s ekonomickou a politickou mocí. Individuální víra a malé, atypické a alternativní skupiny stále rostou. Pokles církevní příslušnosti mezi českou populací probíhá zhruba stejným tempem od začátku padesátých let minulého století bez ohledu na režimy. V posledním desetiletí odchod lidí od církví mírně akceleroval. Jde podle mého přesvědčení o zásadní civilizační změnu. Nikoli o nahodilou fluktuaci.“<ref>[http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=3786 Štampach: Církve odpovídají na otázky, které nikdo neklade]</ref>

== Sčítání v roce 2021 ==
{{Upravit část|formulace, zdroje, styl atd.}}
[[File:Nabozenska vira.png|thumb|Náboženství v Česku (sčítání 2021)]]
[[File:Nabozenska vira mapa.png|thumb|Podíl věřících v krajích Česka (sčítání 2021)]]
[[Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku]] ukázalo, že 22,2 % respondentů je věřících, přičemž 13,1% se přihlásilo ke konkrétní církvi či hnutí.<ref>https://www.czso.cz/csu/czso/csu-predstavil-prvni-vysledky-scitani-2021 - ČSÚ představil první výsledky Sčítání 2021</ref>

Na rozdíl od minulých sčítání neobsahovaly sčítací formuláře seznam registrovaných církví a náboženských společností. Každý svou příslušnost tedy formuloval vlastními slovy. A tak například kromě Římskokatolické církve se objevuje údaj „katolík (katolická víra)“.

Podobné Českobratrská církev evangelická, kdy existuje zároveň položka „protestantská/evangelická víra (protestant, evangelík)“. Ani tento údaj není nevýznamný.

Třetí místo zaujímá pravoslavná víra, a to nejčastěji prostřednictvím Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Zde došlo dokonce k nárůstu. 

Druhou položkou mezi těmi, kteří se přihlásili k nějaké příslušnosti, jsou ovšem křesťané bez bližšího konfesního určení. 

Další deklarovanou položkou byl rovněž ateismus. 

Svědkové Jehovovi se navzdory mohutné misijní aktivitě udržují na skromném stavu 13 298 přihlášených. Svědkové sami však počítají jen aktivní členy, kteří převzali závazek misijního působení.

K islámu se hlásilo 5 244 osob, což je růst zhruba o třetinu.

Významný je růst počtu buddhistů, a to prostřednictvím více škol i bez bližšího určení, jen jako položka „buddhismus“.

Jako dramatický se jeví propad Federace židovských obcí. Za deset let jde o pokles z 1 132 na 474 osob. Dalších 1 427 se však hlásí k judaismu obecně. To se blíží údaji Federace židovských obcí, která uvádí kolem 3 000 členů, které registruje. Může to navzdory liberálnímu českému prostředí vykazovat známky strachu a obav osob židovského vyznání.

Další křesťanské církve jako Církev bratrská a Církev adventistů sedmého dne, se zřejmě roku 2011 dostaly na svůj reálný počet a ve třetím desetiletí byly víceméně stabilní.

Je zde také mnoho společenství, která jsou čerstvě registrovaná nebo dosud neregistrovaná.

Pod položku „jiné“ (21 308 sčítaných osob) zahrnuje sčítání registrované náboženské společnosti a snad víceméně libovolný výběr dalších. Celkem představuje 71 položek. Sotva lze bohužel předpokládat, že tyto jiné příslušnosti budou publikovány jmenovitě.<ref>[https://info.dingir.cz/2022/01/dalsi-podrobnosti-o-nabozenstvi-v-lonskem-scitani-lidu/ Další podrobnosti o náboženství v loňském sčítání lidu] : Dingir, 24. 1. 2022</ref>

== Zpráva o extremismu za rok 2022 ==
Každoroční zpráva o extremismu v České republice, vydávaná odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR, zmiňuje za rok 2022 nárůst konspiracismu.<ref>[https://info.dingir.cz/2023/02/cesky-urad-chape-konspiracismus-jako-projev-extremismu-a-priznava-mu-spiritualni-charakter/ Ministerstvo vnitra chápe konspiracismus jako projev extremismu a přiznává mu spirituální charakter] : [[Náboženský infoservis|Dingir]], 8. 2. 2023</ref>

== Církve a náboženské společnosti ==
{{Viz též|Seznam církví a náboženských společností v Česku}}
V [[Česko|České republice]] je [[sekulární stát]] určen článkem 2, odst. 1 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]]: ''Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání''. Z opačné strany také čl. 16 odst. 2: ''Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech''.

== Ateismus ==
{{Podrobně|Ateismus v Česku}}
[[Soubor:Skladba obyvatelstva podle náboženského vyznání.png|náhled|Skladba obyvatelstva podle náboženského vyznání v letech 1950, 1991 a 2001]]
Česká republika bývá označována za jednu z nejateističtějších a nejsekularizovanějších zemí na světě.<ref name="novotný-5">{{Citace kvalifikační práce
 | příjmení = Novotný
 | jméno = Jiří
 | instituce = [[Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity|ESF MU]]
 | titul = Vývoj religiozity v České republice
 | url = http://is.muni.cz/th/316753/esf_m/
 | typ_práce = diplomová práce
 | vedoucí = Josef Kunc
 | místo = Brno
 | počet_stran = 95
 | strany = 5
 | rok = 2012
 | citace = 2013-06-24
}}</ref> Při průzkumu [[Evropská komise|Evropské komise]] [[Eurobarometr]] na počátku roku [[2005]] uvedlo jako konstatování nejbližší svému přesvědčení 19 % obyvatel Česka, že věří, že Bůh existuje. To je po Estonsku (16 %) druhá nejnižší hodnota z 25 zemí EU při průměrné hodnotě 35 %. Dále 50 % uvedlo, že věří, že je nějaký druh duchů nebo životní síly, což je naopak po Estonsku (54 %) a Švédsku (53 %) třetí nejvyšší hodnota při průměru 27 %. Zato 30 % uvedlo, že nevěří, že by cokoli z toho bylo. To je druhá nejvyšší hodnota po Francii (33 %) při průměru 18 %. Ve Francii přitom odpovědělo víc respondentů kladně na otázku, jestli věří, že Bůh je (34 %). Nakonec 1 % uvedlo, že neví, při průměru 3 %. Průzkumu se za ČR zúčastnilo 1037 lidí, celkem 32 897 lidí. Zpráva se důsledně vyhýbá označení některé skupiny jako ateisty.<ref>[http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_225_report_en.pdf Special EUROBAROMETER 225 “Social values, Science & Technology”], červen 2005</ref>

== Křesťanství ==
{{Podrobně|Křesťanství v Česku}}
K některému z proudů křesťanství se hlásí drtivá většina z 1 467 438 deklarovaných věřících hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti (tj. z 13,89 % obyvatel) v České republice. Dominantní postavení zde má [[Římskokatolická církev]], k níž se při [[sčítání lidu]] v&nbsp;roce 2011 přihlásilo 1 083 899 obyvatel (tj. 10,26 % populace ČR).<ref name="CSU" />

Velikostně teprve daleko za Římskokatolickou církví následují jiná křesťanská uskupení, z nichž největší jsou [[Českobratrská církev evangelická]] (51 936 obyvatel) a [[Církev československá husitská]] (39 276 obyvatel)<ref name="CSU" />.
Po nich následuje [[pravoslaví|Pravoslavná církev]] s 40 681 věřícími k roku 2021 (20 628 věřícími k roku 2011) mezi trvalými obyvateli ČR.<ref name="CSU3">{{Citace elektronického periodika |titul=Podrobné údaje - Náboženská víra podle krajů |url=http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_nabozenske_viry_podle_kraju_podrobne_udaje/$File/sldb_podrobna_vira.xls |datum přístupu=2014-03-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120106061535/http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_nabozenske_viry_podle_kraju_podrobne_udaje/$File/sldb_podrobna_vira.xls |datum archivace=2012-01-06 }}</ref>, mezi nimiž je výrazný podíl imigrantů a Čechů se zahraničními kořeny, zejména [[Rusko|ruskými]] a [[Ukrajina|ukrajinskými]]. K té se ovšem hlásí navíc mnoho cizinců, dlouhodobě pobývajících či pracujících v ČR (v roce 2001 jich bylo na 100 000<ref>http://www.ekumenickarada.cz/index.php?from=14&a=dat.2004.all</ref>).

Z dalších církví dosahují počtu přihlášených věřících nad deset tisíc ještě [[Svědkové Jehovovi]], ke kterým se hlásilo 13 097 lidí,<ref name="CSU" /> a [[Církev bratrská]], která je nejrychleji rostoucí [[církev|církví]] v&nbsp;Česku (v&nbsp;roce [[2001]] se k ní přihlásilo 9931 obyvatel oproti 2759 z&nbsp;roku 1991 – tj. + 260 % příznivců během deseti let<ref name="CSU2">{{Citace elektronického periodika |titul=ČSÚ: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v letech 1991 a 2001 |url=http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/7A002F081C/$File/41100308.pdf |datum přístupu=2014-03-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101118005318/http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/7A002F081C/$File/41100308.pdf |datum archivace=2010-11-18 }}</ref>) a ke které se v roce 2011 přihlásilo 10 872 obyvatel.<ref name="CSU" />

=== Římský katolicismus ===
{{Podrobně|Římskokatolická církev v Česku}}
[[Římskokatolická církev]] je největší organizovanou [[náboženství|náboženskou]] [[náboženská společnost|skupinou]] v [[Česko|České republice]]. Při sčítání lidu v roce [[2001]] se k ní hlásilo 2 740 780 obyvatel (tj. 26,8 %). Podle sčítání lidu z roku [[2011]] se k ní hlásí už jen 1 082 463 obyvatel (tj. 10,37 %).<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = vdb.czso.cz
| url = https://vdb.czso.cz/xml/sldbvo.html
| datum přístupu = 2023-10-29
}}</ref> Církev odhaduje, že její [[nedělní bohoslužby]] navštěvuje téměř 500 tisíc obyvatel. Největší zastoupení má v oblasti jižní a střední [[Morava|Moravy]], nejmenší v severních [[Čechy|Čechách]].

=== Pravoslaví v Česku ===
[[Soubor:Pravoslavné chrámy v České republice 2016.jpg|náhled|Pravoslavné chrámy v České republice (2016)]]
{{Podrobně|Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku}}
{{Podrobně|Organizace pravoslavných církví}}
Pravoslaví je z křesťanských směrů v českých zemích ten, který obecně roste. Příliv členů je dán zejména migrací ze zahraničí z tradičně pravoslavných zemí a také v menší míře [[Náboženská konverze|náboženskými konverzemi]]. Po sčítání v roce 2021 měla církev v českých zemích 40 681 věřících (20 628 věřících měla církev v roce 2011).

Největší zastoupení má v Praze a severních Čechách.

== Judaismus ==
{{Podrobně|Židé v Česku}}
[[Soubor:Praha Staronova Synagoga.jpg|náhled|[[Staronová synagoga]] v Praze, jedna z nejstarších středoevropských synagog]]
Židé v Česku náleží k [[Aškenázové|aškenázské židovské populaci]]. První [[židé]] se na území dnešního [[Česko|Česka]] usídlili asi v [[10. století]]. Tato minorita byla neustále pod tlakem politické moci, křesťanů či hospodářské konkurence, který nezřídka přerostl v [[pogrom]] či vyhánění židů. Situace se začala zlepšovat až v době [[osvícenství]], avšak v důsledku rostoucího [[nacionalismus|nacionalismu]] nakonec došlo k tragédii [[Holokaust|holocaustu]], kterou nepřežilo na 80 tisíc českých, moravských a slezských židů. V důsledku [[komunistický režim v Československu|komunistické politiky]] se počet židů ještě snížil a ani po obnovení [[demokracie]] nepředstavuje židovská menšina více než zlomek původního počtu.

Podle ''American Jewish Year Book'' žilo roku 2012 v [[Česko|České republice]] 3&nbsp;900 židů.<ref name="počet2005">{{Citace elektronické monografie|korporace= The Virtual Jewish Library|titul=The Jewish Population of the World (2010)|url=http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/jewpop.html|datum přístupu=2012-12-06}}</ref> Podle předběžných výsledků ze [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu roku 2011]] se k židovskému vyznání přihlásilo 1&nbsp;132 obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Český statistický úřad|titul=Obyvatelstvo podle náboženské víry v krajích|url=http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30562|datum přístupu=2012-12-06}}</ref> [[Federace židovských obcí]] (FŽO) však uvádí, že registruje okolo 3&nbsp;000 svých členů, a celkový počet Židů v Česku odhaduje na 15–20 tisíc.<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Federace židovských obcí|titul=Statistika|url=http://www.fzo.cz/o-nas/statistika/|datum přístupu=2012-12-06}}</ref>

V&nbsp;současné době se v&nbsp;České republice nachází 10 židovských obcí (z&nbsp;toho 7 v&nbsp;[[Čechy|Čechách]] a&nbsp;3 na [[Morava|Moravě]]) seskupených pod Federací židovských obcí. Bohoslužby se konají ve čtyřech synagogách v&nbsp;[[Praha|Praze]] (Španělské, Jeruzalémské, Staronové a Vysoké synagoze) a&nbsp;v&nbsp;některých dalších městech.

== Islám ==
{{Podrobně|Islám v Česku}}
[[Islám]] v České republice není příliš zastoupen, na rozdíl od zemí [[Západní Evropa|západní Evropy]]. Podle statistik mají muslimové zastoupení v Česku pod 0,1% z celkové populace. Většinou jej vyznávají [[přistěhovalci]]; pouze malou část vyznavačů pak tvoří [[Konverze (náboženství)|konvertité]] (jedná se hlavně o členy českého původu smíšených rodin muslimů s původem z islámského světa a často mladé české muslimky). Fungující mešity jsou v [[Brněnská mešita|Brně]] a v Praze u Rajské zahrady.

== Buddhismus ==
K buddhismu se v roce 2011 přihlásilo přes 6100 osob. Většina [[Vietnamská menšina v Česku|Vietnamců v Česku]] následuje [[Mahájána|mahájánový]] směr buddhismu, stejně tak jako jiné, mnohem menší asijské menšiny. Thein An ve Varnsdorfu byl prvním buddhistickým chrámem ve vietnamském stylu postaveným v Česku, otevřen byl v lednu 2008. V Česku se nachází také několik korejských buddhistických chrámů, po třech v Praze a v Brně.<ref>{{citation|url=http://www.buddhanet.info/wbd/search.php?keyword=+korean+&prev_keyword%5B%5D=+korean+&newsearch=new&search=Begin+Search&country_id=58&province_id=0|title=Korean Buddhist congregations in the Czech Republic|publisher=Buddha Dharma Education Association|year=2006|accessdate=2010-05-01}}</ref>

[[Češi|Čeští]] buddhisté jsou ale většinou stoupenci [[Vadžrajána|vadžrajány]] (tibetského buddhismu). Nejrozšířenější jsou školy Nyingma a [[Kagjü]]. Směr [[Karma Kagjü]] již založil asi 50 center a meditačních skupin. Buddhismus Diamantové cesty – linie Karma Kagjü je aktivní jak v České republice, tak na Slovensku. Velký chrám tohoto směru má být postaven v Praze.<ref>[http://west-wight-sangha.blogspot.it/2013/01/biggest-czech-buddhist-centre-being.html Největší české buddhistické centrum staví v Praze] </ref>

== Novopohanství ==
V Česku existuje [[rodnověří]], [[novopohanství]] založené na [[Slovanská mytologie|starém slovanském náboženství]]. V roce 2000 vznikla v České republice jako [[občanské sdružení]] Rodná víra, které od roku 2010 funguje pouze jako neformální společenství. Zároveň v České republice fungují více, či méně organizovaná společenství [[Wicca]], [[Ásatrú|Ásatrů]], [[Neodruidismus|neodruidismu]] a jiných novopohanských směrů.

== Spiritualita ==
Vyšší míra ateismu ale ještě nemusí znamenat absenci [[Spiritualita|spirituální zkušenosti]]. Studie realizovaná v České republice poukázala na vyšší spiritualitu mezi ženami a mezi vdovami a vdovci. S věkem také koreluje zvýšený výskyt spirituální zkušenosti. Jako omezení vzorku je ale konstatován nedostatečný počet věřících respondentů, což je právě důsledek realizace výzkumu na reprezentativním vzorku populace v sekulárním prostředí.<ref>Malinakova, Klara & Trnka, Radek & Sarnikova, Gabriela & Smékal, Vladimír & Furstova, Jana & Tavel, Peter. PSYCHOMETRICKÁ ANALÝZA ŠKÁLY KAŽDODENNÍ SPIRITUÁLNÍ ZKUŠENOSTI (DSES) V ČESKÉM PROSTŘEDÍ. Československá psychologie 2018, vol. LXII, Supplement 1. Online dostupné na:https://www.researchgate.net/publication/331772743_PSYCHOMETRICKA_ANALYZA_SKALY_KAZDODENNI_SPIRITUALNI_ZKUSENOSTI_DSES_V_CESKEM_PROSTREDI</ref>

== Reflexe náboženství v české společnosti ==
Ačkoli by předešlé údaje mohly signalizovat útlum náboženství v Česku, daří se různým interkulturním a mezináboženským aktivitám, často zastřešeným akademickými institucemi.<ref>[https://info.dingir.cz/2022/12/mezikulturni-dialog-staveni-mostu-smerem-k-miru/ Mezikulturní dialog: Stavění mostů směrem k míru] : Dingir, 28. 12. 2022</ref> Vychází rovněž různá peridoka, a to jak náboženských společenství (''Evangelický týdeník [[Kostnické jiskry]]'', ''[[Český bratr]]'', ''[[Katolický týdeník]]'', ''[[Český zápas]]'', časopis FŽO [[Roš chodeš (časopis)|Roš chodeš]] aj.) tak akademický a populárně-naučný tisk (například [[Dingir (časopis)|Dingir]]). Tak můžeme zmínit 17. října roku 2023 plánovanou konferenci ''Religiozita a spiritualita v současné České republice a Polsku'' připravovanou na [[Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy|Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze]].<ref>[https://info.dingir.cz/2023/10/religiozita-a-spiritualita-v-soucasne-ceske-republice-a-polsku-konference-17-rijna-2023/ Religiozita a spiritualita v současné České republice a Polsku (redakční článek)] : [[Náboženský infoservis]]  9. 10. 2023</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Náboženství v Evropě]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Téma v Evropě|Náboženství}}

[[Kategorie:Náboženství v Česku| ]]