Přeskočit na obsah

Nystadská smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výsledek nystadského míru: Rusko získalo na Švédsku část Karélie, Ingrii, Estonsko a Livonsko (šrafované oblasti)

Nystadská mírová smlouva (rusky Ништадтский мир, Ništadtskij mir; švédsky Freden i Nystad) byla podepsána 10. září 1721 ve finském městě Uusikaupunki (švédsky Nystad) mezi Ruským carstvím a Švédskou říší. Tato smlouva ukončila Severní válku, ve které Rusko získalo tehdejší švédská území v okolí Finského zálivu: Švédské Livonsko, Estonské vévodství, Ingrii a také velkou část švédsko-finské části Karélie, včetně Kexholmska.[1] Rusko si tak „prorazilo okno do Evropy“, získalo přístup k Baltskému moři – v čemž mu bylo po staletí hanzou, Polskem a právě Švédskem bráněno – a v následujícím období tedy mohlo postupně vyrůst v jednu z pěti hlavních evropských velmocí. Naopak pro Švédsko znamenala tato smlouva konec jeho velmocenského období (Stormaktstiden), ztrátu dominia maris Baltici (vlády nad Baltem) a pád mezi evropské mocnosti druhého řádu.

Bezprostředně po uzavření vítězné smlouvy prohlásil car Petr Veliký (16891725) své državy za nový státní celek – Ruské impérium.

Poznámky

  1. (území vypsána od jihu na sever)