Přeskočit na obsah

Nikolaj Pavlovič Ignaťjev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nikolaj Pavlovič Ignat'jev

Narození17.jul. / 29. ledna 1832greg. nebo 17. ledna 1832
Petrohrad
Úmrtí20. červnajul. / 3. července 1908greg. (ve věku 76 let)
Krupoderintsi
Místo pohřbeníKrupoderintsi
NárodnostRusové
ChoťJekatěrina Leonidovna Golicynová
RodičePavel Ignatyev a Maria Ivanovna Ignaťjeva
DětiPaul Ignatieff
Nikolai Ignatev
Alexej Nikolajevič Ignaťjev
PříbuzníAleksei Ignatiev (sourozenec)
Vladimir Ignatieff[1][2] a George Ignatieff (vnoučata)
Alma materPážecí sbor
Profesediplomat a politik
Náboženstvípravoslaví
Oceněnídůstojník Řádu čestné legie
Řád sv. Alexandra Něvského
Řád sv. Anny 1. třídy s imperátorskou korunou
velkokříž Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara
Řád Osmanie
… více na Wikidatech
CommonsNikolay Pavlovich Ignatyev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Pavlovič Ignaťjev (29. ledna 1832 - 3. července 1908) byl ruský státník a diplomat. Hrabě Ignaťjev úspěšně prosazoval zvětšení ruského území, a stal se tak symbolem ruské rozpínavosti a imperialismu. Při jednání s Čínou v roce 1860 pro Rusko zajistil velký kus čínského území pekingskou smlouvou.[3] Jako ruský velvyslanec v Osmanské říši v letech 1864 až 1877 proti Osmanům podporoval panslavismus a nacionalismus u slovanských národů Balkánu a měl spoluodpovědnost za bulharské dubnové povstání roku 1876. Poradil své vládě, aby v roce 1877 vyhlásila válku Turecku, a po rozhodném ruském vítězství vyjednal v roce 1878 sanstefanskou smlouvu Ta předznamenala značné posílení ruského vlivu na Balkáně. Británie a Rakousko však zasáhly a vynutily si zrušení smlouvy. Jako ministr vnitra v letech 1881-1882 prosazoval hrabě Ignaťjev ultrakonzervativní a slovansko-nacionalistickou politiku. [4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolay Pavlovich Ignatyev na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. Dostupné online.
  3. John L. Evans, Russian Expansion on the Amur, 1848-1860: the Push to the Pacific (Edwin Mellen Press, 1999).
  4. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]