Nikéforos Chumnos
| Nikéforos Chumnos | |
|---|---|
| Narození | 1250 Soluň |
| Úmrtí | 16. ledna 1327 (ve věku 76–77 let) Konstantinopol |
| Povolání | spisovatel, filozof a politik |
| Děti | Irene Choumnaina Georgios Choumnos |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Nikéforos Chumnos (také Nikéfor, Nikefor(os) nebo Nikifor(os),[1] mnišským jménem Nathanael, starořecky Νικηφόρος Χοῦμνος; po 1250 – 16. ledna 1327[2] Konstantinopol)[3] byl byzantský vzdělanec (spisovatel, teolog, filozof, aristotelovec[2]) a státní úředník v období palaiologovské renesance, literární a křesťanský humanista,[4] správce Soluně v letech 1309–1310. Jeho přítelem a později rivalem a nástupcem po jeho mocenském úpadku byl Theodóros Metochités. V roce 1326 Nikéforos vstoupil do kláštera, kde také zemřel.[5] Založil konstantinopolský klášter Theotokos Georgoepikoos.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Nikéforos pocházel z aristokratického rodu Chumnů. Studoval rétoriku a filozofii u Řehoře II. a připravoval se na kariéru v úřednickém aparátu Byzantské říše. Poprvé se v historických pramenech objevuje kolem roku 1275, kdy byl pověřen diplomatickou misí k perskému ilchánovi . Za vlády Andronika II. byl v roce 1293 jmenován mystikem a asi za dva roky získal titul vedoucího císařské advokátní kanceláře epi tu kanikleu. Přibližně v letech 1293 až 1305 také působil jako ministr (mesazón) Andronika II. V roce 1303 se uskutečnila svatba Nikéforovy dcery Ireny Chumniany s despotem Janem (synem Andronika II.), čímž se Chumnové propojili s vládnoucím rodem Palaiologů. V letech 1309 až 1310 Nikéforos sloužil jako správce v Soluni, ale pak začal jeho vliv upadat a stáhl se z veřejného působení. Na významných postech ho nahradil Theodóros Metochités, se kterým Nikéforos vedl ostré polemiky. V roce 1316 Chumnos odešel do kláštera Krista Filantropa, kde v lednu 1317 zemřel.[3][6]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Nikéforos byl typickým představitelem byzantské inteligence. Jeho klasicistní rétorické a literární vzdělání ovlivnilo kromě jeho literární činnosti i formální úpravu jeho úředních správních aktů, snažil se napodobovat klasické řecké spisovatele.[4] Chumnos se věnoval přírodní filozofii, zvláště kosmologii a psychologii. Dokonale znal díla Aristotela, Platóna i novoplatoniků.[1]
Hlavní Nikéforův filozofický spis se jmenuje O hmotě a idejích[2] (i O látce a idejích, Peri tés hylés kai tón ideon),[4] jenž se myšlenkově blíží idejím západních nominalistů.[2] Ideje podle něj neexistují před hmotou a vnímatelnou skutečností, ale jsou ve smysly vnímatelných předmětech. Bůh podle něj existuje jako svébytný a nezávislý na ostatních bytostech, čímž se Chumnos odlišil od Aristotela a přiblížil k Platónovi.[1] Dílo je namířeno proti Plotinovi a novoplatonské filozofii hlásající preexistenci a primárnost idejí před látkou.[4]
Dalšími Chumnovými díly jsou traktáty O hodnotě a účinku slov (Peri logu kriseós kai ergasias)[4] a O duši [2] (Antirhétikos pros Plótinon peri psychés),[4] který je namířen proti Plótinovu a novoplatonskému učení. Obhajuje nauku o nesmrtelnosti duše založenou na aristotelovském učení.
Nikéforos dále tvořil chvalořeči a příležitostné řeči,[4] například O spravedlnosti (Peri dikaiosynés) nabádající Soluňany k odstranění sociální nerovnosti, a zanechal poměrně rozsáhlou osobní korespondenci[4] (celkem známe 172 jeho dopisů).[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikéforos Chumnos na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c Byzantská filozofia. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7380-640-8. S. 53, 56, 163.
- ↑ a b c d e Dějiny Byzance. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-200-0454-8. S. 383-384.
- ↑ a b c d CHOUMNOS, NIKEPHOROS In: The Oxford Dictionary of Byzantium. [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-19-504652-8. S. 433-434. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h Byzantská vzdělanost. [s.l.]: [s.n.] ISBN 80-7021-034-6. S. 272-274.
- ↑ Chumnos, Nikeforos In: Encyklopedie Byzance. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-7277-485-2, ISBN 978-80-86420-43-1. S. 209.
- ↑ Chumnos, Nikephoros In: Lexikon des Mittelalters. [s.l.]: [s.n.] ISBN 3-476-01742-7. S. 2055.
