Nicolò dell'Abbate
| Nicolò dell’Abbate | |
|---|---|
| Narození | 1509 až 1512 Modena |
| Úmrtí | 1571 Fontainebleau |
| Povolání | malíř |
| Hnutí | manýrismus |
| Významná díla | Moses Rescued from the Nile The Rape of Proserpine |
| Ovlivněný | Antonio Allegri da Correggio Dosso Dossi Parmigianino |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Niccolò dell'Abbate (1509 nebo 1512 Modena – 1571 Fontainebleau) byl italský malíř, jeden z hlavních malířů první fontainebleauské školy.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Niccolò dell'Abbate se narodil mezi lety 1509 a 1512 v italské Modeně jako syn houslisty. Společně s malířem Alberto Fontanou začal studovat sochařství v ateliéru Antonína Begarelliho (1499–1565). Později byl ovlivněn tvorbou malířů tzv. ferrarské školy jako byl Benvenuto Tisi (také znám jako Il Garofalo, 1481–1559), Dosso Dossi - vlastním jménem Giovanni di Niccolò de Luteri (kolem roku 1490–1542 ), malíř Parmigianino – také znám jako Francesco Mazzola, 1503–1540), Antonio Allegri da Correggio (1489–1534). Specializací Niccolò dell'Abbate byly dlouhé vlysy se světskými či mytologickými motivy jako v Palazzo dei Beccherie (1537). Pro hraběte Boiardo vytvořil 12 fresek v Rocca di Scandiano, náměty čerpal z knihy Aeneid. Mezi roky 1548 až 1552 pracoval v Bologni. Většina jeho obrazů zde vytvořených zobrazovala komplikované krajiny a aristokratické žánrové scény lovu a dvorní lásky, často paralelně s mytologickými příběhy. V roce 1552 odcestoval do Francie, do Fontainebleau, kde se v královském paláci Château de Fontainebleau podílel na výzdobě zámku a také tzv. galerie Jindřicha II. pod vedením italského malíře, architekta a sochaře Francesca Primaticcio (1504–1570). Jeho syn Giulio Camillo se stal také malířem, stejně tak jako jeho synovec Ercole Abbate.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Niccolò je znám hlavně pro své mytologické krajiny, a také pro jeho bohaté a elegantní kresby. Navrhoval také vzory koberců pro královskou manufakturu, věnoval se zlatnické práci, projektoval slavnostní (efemérní) architekturu. Nemnoho jeho fresek přežilo. Sbírku jeho kreseb má galerie Louvre. Mnoho z jeho pláten spálila v roce 1643 regentka Anna Rakouská, (22. září 1601 – 20. ledna 1666), španělská princezna z domu Habsburského. Některé z jeho krajin vytvořených pro francouzského krále Karla IX. ovlivnily i malíře 17. století – Claude Lorraina (1600–1682), a Nicolase Poussina (1594–1665).
Mezi jeho klíčová díla patří:
- Mladý muž papouškem – po roce 1552, Vídeň, Kunsthistorisches Muzeum
- Nalezení Mojžíše – Paříž, Musée du Louvre
- Aristaios a Eurydika – 1560–1570, Londýn, The National Gallery
- Podobizna dámy – okolo 1549, Řím, Gallerie Borghese, vytvořená technikou olej na pergamenu nataženém na plátno, rozměry obrazu jsou 45 × 30 cm.Dílo bezpochyby vzniklo před malířovým příchodem do Fontainebleau. Elegantní postava dámy je vymodelována do kompaktního celku s jemnými obrysy. Strnulý a trochu afektovaný postoj odpovídá dobovému stylu, který je obzvláště patrný na držení ruky.
- Únos Proserpiny – okolo 1552–1570, Paříž, Musée du Louvre, technika olej na plátně, rozměry 196 × 216 cm. Malíř se nechal inspirovat nizozemským uměním, a to hlavně ve svých pozdějších krajinomalbách, ve kterých se obrací k realistickému podání. Obraz ukazuje epizodu z řeckých bájí. Během hry s mořskými pannami bůh podsvětí Hádes unáší královskou dceru Proserpinu (řecky Persefonu). Poté si ji jako nevěstu odvádí s sebou do říše mrtvých. [1]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Portrét mladého muže (cca 1540). Kunsthistorisches Museum, Vídeň. -
Portrét dámy (1549). Galerie Borghese, Řím. -
Záchrana Mojžiše z řeky Nil (1560). Musée du Louvre. -
Únos Proserpiny
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nicolò dell’Abbate na slovenské Wikipedii a Niccolò dell'Abbate na anglické Wikipedii.
- ↑ STUKENBROCK, Christine; TÖPPER, Barbora. 1000 mistrovských děl Evropského malířství. Příprava vydání Andrea Poláčková; redakce Jan Heller. [s.l.]: Nakl. Slovart, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7391-129-4, ISBN 978-3-8331-2128-9 imprint.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Encyclopaedia Beliana (A-Belk). Banská Bystrica: Veda, vydavateľstvo SAV a Stredoslovenské vydavateľstvo, a. s., 1999. 696 s. ISBN 80-224-0554-X. Kapitola A.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nicolò dell’Abbate na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo del Abati v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Encyklopedické heslo Abati, Niccolo v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích
