Nicola Negrelli
Nicola Negrelli | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1877 – 1882 | |
Poslanec Tyrolského zemského sněmu | |
Ve funkci: ??? – ??? | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Hohenwartův klub (Strana práva) |
Narození | 25. května 1801 Fiera di Primiero Habsburská monarchie |
Úmrtí | 28. ledna 1890 Salcburk Rakousko-Uhersko |
Rodiče | Angelo Michele Negrelli |
Příbuzní | Alois Negrelli, Caterina Negrelli a Giuseppina Negrelli (sourozenci) |
Náboženství | katolická církev |
Ocenění | Řád Františka Josefa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Nicola Negrelli, též Nikolaus Gregorius Negrelli (25. května 1801 Fiera di Primiero[1] – 28. ledna 1890 Salcburk[1]), byl rakouský římskokatolický duchovní a politik italské národnosti z Tyrolska (respektive z Jižního Tyrolska), v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z vlivné tyrolské rodiny. Jeho otec hrál významnou roli v dějinách Tyrolska na počátku 19. století. Jeho bratr Alois Negrelli byl železničním inženýrem (autor Negrelliho viaduktu v Praze). Nicola byl roku 1824 vysvěcen na kněze. Po delší dobu vyučoval na Orientální akademii ve Vídni. Potom byl c. k. dvorským knihovníkem u císaře Ferdinanda I. Působil jako papežský prelát a komoří. V únoru 1876 mu byl udělen Řád Františka Josefa. Byl znalcem německé literatury a překládal německá díla do italštiny.[1]
Zasedal jako poslanec Tyrolského zemského sněmu.[1] Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1877 za kurii venkovských obcí v Tyrolsku, obvod Cles, Fondo, Cavalese atd. Slib složil 12. října 1877. Mandát obhájil ve volbách roku 1879. Rezignaci oznámil na schůzi 5. prosince 1882. Od první povolební schůze parlamentu 7. října 1879 do 14. října 1879 zastával, jako nejstarší člen sněmovny, funkci předsedy Říšské rady.[2] V roce 1877 se uvádí jako Nicolo Negrelli, kněz a papežský komoří, bytem Cavalese.[3] V roce 1878 zasedal v poslaneckém Hohenwartově klubu (tzv. (Strana práva), která byla konzervativně a federalisticky orientována.[4] Po volbách v roce 1879 opětovně přistoupil ke klubu Strany práva.[5]
Zemřel v lednu 1890.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Prälat Negrelli. Die Presse. Leden 1890, roč. 43, čís. 29, s. 9. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=283&size=45
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Z říšské rady. Moravská orlice. Říjen 1879, roč. 17, čís. 237, s. 2. Dostupné online.
- Rakouští římskokatoličtí duchovní
- Italští římskokatoličtí duchovní
- Rakouští pedagogové
- Italští pedagogové
- Rakouští knihovníci
- Italští knihovníci
- Italští překladatelé
- Překladatelé do italštiny
- Překladatelé z němčiny
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Poslanci tyrolského zemského sněmu
- Členové Strany práva (Předlitavsko)
- Narození v roce 1801
- Narození 25. května
- Úmrtí v roce 1890
- Úmrtí 28. ledna
- Nositelé Řádu Františka Josefa