Nausikaá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o řecké mytologické postavě. Možná hledáte: japonský film a komiks Naušika z Větrného údolí.
Nausicaa a služebné, ilustrace Johna Flaxmana, 1810

Nausicaa (Nausicáa, řecky Ναυσικάα) byla v řecké mytologii dcerou fajáckého krále Alkinoa (Alcinou, Alkínoös) a jeho manželky a sestry Árété. Podle Homérovy Odyssei (Odysseía) se ujala ithackého krále Odyssea, když doplaval na ostrov Fajáků po útěku od nymfy Kalypsó a přivedla ho do paláce svého otce. Země Fajáků, zvaná Scheria, bývá ztotožňována s ostrovem Korfu.[1]

Homér líčí, že Nausikaá se s Odysseem seznámila při míčové hře: „Po práci vykoupaly se družky, olejem se natřely a zatím čekajíce, až by prádlo uschlo, do hry se daly. Královská dceř mezi nimi, sama též rej zavádí. Však Athéné řídí její ruku. Chtějíc hoditi po služce Nausikaa chybila a míč upadl do hlubokého víru. Hlasitě vzkřikly dívky. A křikem tím probudil se Odysseus.“ (překlad Jan Šafránek)[2] Jde o jednu z prvních zmínek o sportu ve světové beletrii, spisovatelka Agallis, žijící ve 2. století n. l., z toho soudí, že Nausikaá vynalezla míčové hry.[3]

Podle legendy byla Nausicaa tak krásná, že se Odysseus v první chvíli domníval, že se mu zjevila bohyně.

Zmínky o Odysseovi a jeho zážitcích s Alkinoem a hosty si můžete přečíst na několika místech Homérovy Odyssei. Král Alkinoos prokazuje Odysseovi čest a obdaří ho loděmi, které mohou konečně dovézt hrdinu zpět do Ithaky.

Podle Aristotela si Nausicaa vzala za muže Télemacha, syna Odyssea a Pénelopé. Měli spolu syna, jehož jméno mohlo být Perseptolis nebo Ptoliporthus.

Samuel Butler publikoval teorii, podle níž je Nausikaá skutečnou autorkou Odyssey. Vychází z toho, že scéna jejího setkání s Odysseem je nejživější a nejdetailnější částí eposu.[4]

Bylo po ní pojmenováno velké veřejné akvárium Nausicaä Centre National de la Mer ve francouzském Boulogne-sur-Mer, píseň Zoltána Kodályho a asteroid 192 Nausikaa.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=1290
  2. https://cs.wikisource.org/wiki/P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhy_Odysseovy/II.
  3. http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Athenaeus/1B*.html
  4. http://www.sacred-texts.com/cla/aoto/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]