Narkissos Jeruzalémský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Narkissos Jeruzalémský
biskup
Narození95 nebo 99
Úmrtí211 nebo 216
Aelia Capitolina
Svátek29. říjen
ObdobíŘímská říše
Vyznánípravoslaví
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství,
pravoslavná církev,
starobylé východní církve
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narkissos Jeruzalémský (též Narcis, Narcissus; kolem 100 - po 213 Jeruzalém) byl 30. biskup města Jeruzaléma, které se v době římské nadvlády oficiálně nazývalo Aelia Capitolina. Katolická církev i pravoslavné církve ho uctívají jako svatého. Jeho katolický svátek je 29. října, pravoslavný je 7. srpna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Všechny informace o Narkissovi pocházejí z Církevních dějin Eusebia z Cesareje.[1] Podle tradice byl Narkissos 30. jeruzalémský biskup a působil v poslední čtvrtině druhého století.[2] Úřad zastával dvakrát, mezitím se uchýlil do samoty jako anachoreta (postevník).[3]

Během svého prvního funkčního období vedl Narkissos spolu s Theophilem z Cesareje provinční synod v souvislosti se sporem o slavení Velikonoc. Zde se postavil proti Polykratovi z Efesu a jím zastupovaným kvartodecimánům a byl v tomto ohledu na straně Říma a Alexandrie. Alexandr Jeruzalémský, kterého Narkissos přijal jako koadjutora během svého druhého funkčního období v roce 212 jako mimořádně starý muž, napsal tohoto roku v dopise obci v egyptské Antinoe, že je Narkissos pozdravil ve věku 116 let.[4]

Během Narkissova funkčního období byl sestaven seznam biskupů Jeruzaléma, který zahrnuje 15 židovských křesťanských biskupů před povstáním Bar Kochby a dalších 15 křesťanských biskupů z pohanství po povstání až po samotného Narkisse; pravděpodobně jde o konstrukci pro doložení apoštolské posloupnosti s cílem posílit význam jeruzalémského biskupa ve sporu o Velikonoce.

Eusebius informuje, že během oslav velikonoční noci, když došel olej z lampy, Narkissos nařídil lidem, kteří byli za olej zodpovědní, aby donesli vodu. Pomodlil se nad vodou, a nechal ji pak naplnit do lamp. Přes všechna očekávání se voda proměnila na olej a hořela. Ještě za Eusebiových časů prý existovali věřící, kteří si trochu tohoto oleje uchovávali.[5]

Umělci bývá Narkissos zobrazován jako biskup držící kvetoucí bodlák. V jeho blízkosti je obvykle džbán na vodu. Často je na obraze i anděl, který odnáší světcovu duši do nebe.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Narkissos von Jerusalem na německé Wikipedii.

  1. Eusebius z Kaisareie, Církevní dějiny 5,12; 5,23–25; 6,8–11.
  2. Eusebius z Kaisareie, Církevní dějiny 5,12.
  3. Eusebius z Kaisareie, Církevní dějiny 6,10.
  4. Eusebius z Kaisareie, Církevní dějiny 6,11.
  5. Eusebius z Kaisareie, Církevní dějiny 6,9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Theofried Baumeister: Narkissos, hl. In: Walter Kasper (Hrsg.): Lexikon für Theologie und Kirche. 3. Auflage. Band 7. Herder, Freiburg im Breisgau 1998, Sp. 638 f.
  • Otto Hiltbrunner: Narkissos 2. In: Der Kleine Pauly (KlP). Band 3, Stuttgart 1969, Sp. 1374.
  • Ekkart Sauser: Narkissos von Jerusalem. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 22, Bautz, Nordhausen 2003, ISBN 3-88309-133-2, Sp. 886.