Zobrazení zdroje stránky Napoleonské války

{{Infobox - konflikt
  | typ konfliktu = válečný
  | název = Napoleonské války
  | součást = 
  | obrázek = La bataille d'Austerlitz. 2 decembre 1805 (François Gérard).jpg
  | popisek = [[Bitva u Slavkova]]
  | trvání = [[1803]] až [[1815]] (12 let, 6 měsíců a 2 dny)
  | místo = [[Evropa]], [[Afrika]], [[Atlantský oceán]], [[Severní Amerika]], [[Středozemní moře]], [[Río de la Plata]] a [[Indický oceán]], [[Indie]], [[Jižní Kavkaz]], Severní [[Írán]]
  | příčiny = Francouzská invaze do Hannoverska, Napoleonova korunovace císařem
  | výsledek = [[Válka třetí koalice|Třetí koalice]]: Francouzské vítězství
* [[Prešpurský mír|Bratislavský mír]]
[[Válka čtvrté koalice|Čtvrtá koalice]]: Francouzské vítězství
* [[Tylžský mír]]
[[Válka páté koalice|Pátá koalice]]: Francouzské vítězství
* [[Schönbrunnský mír]]
[[Válka šesté koalice|Šestá koalice]]: Francouzská porážka
* [[Pařížská mírová smlouva (1814)|První Pařížský mír]], [[Restaurace Bourbonů]], [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] poslán do exilu na ostrov [[Elba]], [[Vídeňský kongres]]
[[Válka sedmé koalice|Sedmá koalice]]: Francouzská porážka
* [[Pařížská mírová smlouva (1815)|Druhý Pařížský mír]], opětovná [[Restaurace Bourbonů]]; [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] poslán do exilu na [[Svatá Helena (ostrov)|Svatou Helenu]]
  | území = Potřebné informace naleznete [[Vídeňský kongres#Územní změny|zde]].
  | strana1 = {{plainlist|
* [[Soubor:Flag of France (1794–1958).svg|22px|okraj]] [[První Francouzská republika|revoluční Francie]] {{nowrap|{{malé|([[1792]]–[[1804]])}}}}
* [[Soubor:Flag of France (1794–1958).svg|22px|okraj]] [[První Francouzské císařství|napoleonská Francie]] {{nowrap|{{malé|([[1804]]–[[1815]])}}}}
<br />'''klientelistické státy:'''
* [[Soubor:Bandera de España 1808-1813.svg|22px|okraj]] [[Napoleonské Španělsko|Španělsko]]
* [[Soubor:Flag of the Napoleonic Kingdom of Italy.svg|22px|okraj]] [[Italské království (1805–1814)|Itálie]]
* {{vlajka|Batávská republika}} [[Batávská republika]]
* {{vlajka a název|Rýnský spolek}} {{nowrap|{{malé|([[1806]]–[[1813]])}}}}}}
* [[Soubor:Flag of Bavaria (striped).svg|22px|okraj|Vlajka Bavorska]] [[Bavorské království|Bavorsko]]
* [[Soubor:State flag of Saxony before 1815.svg|22px|okraj|Vlajka Saska]] [[Saské království|Sasko]]
* [[Soubor:Flag of the Kingdom of Westphalia.svg|22px|okraj|Vlajka Vestfálska]] [[Vestfálské království|Vestfálsko]]
* [[Soubor:Flagge Königreich Württemberg.svg|22px|okraj|Vlajka Württemberska]] [[Württemberské království|Württembersko]]
* [[Soubor:Flagge Großherzogtum Hessen ohne Wappen.svg|22px|okraj|Vlajka Hesenska]] [[Hesenské velkovévodství|Hesensko]]
* [[Soubor:Banner of Baden (3^2).svg|22px|okraj|Vlajka Bádenska]] [[Bádenské velkovévodství|Bádensko]]
* [[Soubor:Flag of the Grand Duchy of Berg (1806-1808).svg|22px|okraj|Vlajka Bergu]] [[Velkovévodství Berg|Berg]]
* [[Soubor:Flagge Herzogtum Braunschweig (1814-1830).svg|22px|okraj]] [[Brunšvické vévodství|Brunšvicko]]
* [[Soubor:Flagge Herzogtum Nassau (1806-1866).svg|22px|okraj]] [[Nasavsko]]
* [[Soubor:Flagge Großherzogtümer Mecklenburg.svg|22px|okraj]] [[Meklenbursko-Zvěřínsko|Meklenbursko]]
* [[Soubor:Flag of the Grandduchy of Wurzburg.svg|22px|okraj|Vlajka Würzburského velkovévodství]] [[Würzburské velkovévodství|Würzburg]]
* [[Soubor:Banner of the Electorate of Mainz.svg|22px|okraj|Vlajka Frankfurtského velkovévodství]] [[Frankfurtské velkovévodství|Frankfurt]]
* [[Soubor:Flag of Liechtenstein (1719-1852).svg|22px|okraj]] [[Lichtenštejnsko]]
* atd.
{{plainlist|
* [[Soubor:Flag of the Duchy of Warsaw.svg|22px|okraj]] [[Varšavské knížectví]]
* {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Holandské království|Holandsko]]
* [[Soubor:Flag of the Kingdom of Naples (1811).svg|22px|okraj]] [[Neapolské království|Neapolsko]]
* [[Soubor:Etrurian Kingdom and War Flag with Great Royal Coat of Arms.svg|22px|okraj]] [[Etrurské království|Etrurie]]
* [[Soubor:Flag of the Principality of Lucca (1805-1809).svg|22px|okraj]] [[Knížectví Lucca a Piombino|Lucca-Piombino]]
* {{vlajka|Švýcarská konfederace (1803–1815)}} [[Švýcarská konfederace (1803–1815)|Švýcarsko]]
* {{vlajka|Bavorské kurfiřtství}} [[Bavorské kurfiřtství|Bavorsko]]
* {{vlajka|Republika sedmi ostrovů}} [[Republika sedmi ostrovů|Sedm ostrovů]]
<br />'''spojenci Francie:'''
* {{vlajka a název|Rakouské císařství}} [[Rakouské císařství|Rakousko]] {{nowrap|{{malé|([[1809]]–[[1813]])}}}}
* {{vlajka a název|Dánsko-Norsko}}
* {{vlajka|Norské království (1814)}} [[Norské království (1814)|Norsko]] {{nowrap|{{malé|([[1814]])}}}}
* [[Soubor:Flag of Agha Mohammad Khan.svg|22px|okraj]] [[Kádžárovci|Írán]]
* [[Soubor:Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg|22px|okraj]] [[Španělsko v době osvícenství|Španělsko]] {{nowrap|{{malé|([[1803]]–[[1808]])}}}}
* [[Soubor:Flag of the Kingdom of Prussia (1803-1892).svg|22px|okraj]] [[Pruské království|Prusko]]
* {{vlajka|Ruské impérium}} [[Ruské impérium|Rusko]]
* {{vlajka a název|Osmanská říše (1793–1844)}}
* [[Soubor:Svensk flagg 1815.svg|22px|okraj]] [[Švédsko]]
* [[Soubor:Flag of the United States (1795–1818).svg|20px|okraj]] [[Spojené státy americké|Spojené státy]]
* {{vlajka a název|Maráthská říše}}
* [[Fantská konfederace]]}}
  | strana2 = {{plainlist|'''koaliční mocnosti:'''
* {{vlajka a název|Spojené království}}
* [[Soubor:Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg|22px|okraj]] [[Svatá říše římská]] {{nowrap|{{malé|(do [[1806]])}}}}
* {{vlajka|Habsburská monarchie (do 1804)}} [[Habsburská monarchie]] <small>(do&nbsp;[[1804]])</small>
* [[Soubor:Flag of the Habsburg Monarchy.svg|22px|okraj]] [[Rakouské císařství|Rakousko]] {{nowrap|{{malé|([[1809]], [[1813]]–[[1815]])}}}}
* [[Soubor:Flag of the Kingdom of Prussia (1803-1892).svg|22px|okraj]] [[Pruské království|Prusko]] {{nowrap|{{malé|([[1806]]–[[1807]], [[1812]]–[[1815]])}}}}
* [[Soubor:Flag of Russia (1696–1917).svg|22px|okraj]] [[Ruské impérium|Rusko]] {{nowrap|{{malé|([[1804]]–[[1807]], [[1812]]–[[1815]])}}}}
* [[Soubor:Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg|22px|okraj]] [[Španělsko v době osvícenství|Španělsko]] {{nowrap|{{malé|([[1808]]–[[1815]])}}}}
* [[Soubor:Flag Portugal (1707).svg|22px|okraj]] [[Portugalské království|Portugalsko]] {{nowrap|{{malé|(1800–1807, 1809–1815)}}}}
* [[Soubor:Svensk flagg 1815.svg|22px|okraj]] [[Švédsko]] {{nowrap|{{malé|(1804–1809, 1812–1815)}}}}
* [[Soubor:Royal Standard of the King of France.svg|22px|okraj]] [[Francouzské království|francouzští roajalisté]]
* {{vlajka|Restaurace Bourbonů}} [[Restaurace Bourbonů|bourbonská Francie]] {{nowrap|{{malé|(od 1814)}}}}
* {{vlajka|Bavorské království}} [[Bavorské království|Bavorsko]]
* [[Soubor:Flag of Hanover (1692).svg|22px|okraj]] [[Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství|Hannoversko]]
* [[Soubor:Flag of the Habsburg Monarchy.svg|22px|okraj]] [[Královské Uhersko|Uhersko]]
* {{vlajka|Saské království}} [[Saské království|Sasko]]
* [[Soubor:Flagge Herzogtum Braunschweig.svg|22px|okraj]] [[Brunšvické vévodství|Brunšvicko]]
* [[Soubor:Flagge Herzogtum Nassau (1806-1866).svg|22px|okraj]] [[Nasavsko]]
* [[Soubor:Flagge Großherzogtum Baden (1891–1918).svg|22px|okraj|Vlajka Bádenska]] [[Bádenské velkovévodství|Bádensko]]
* {{vlajka|Nizozemsko}} [[Spojené království Nizozemské|Nizozemsko]]
* [[Soubor:Kingdom of Savoy.svg|22px|okraj]] [[Sardinské království|Sardinie]]
* [[Soubor:Bandiera del Regno di Sicilia 4.svg|22px|okraj]] [[Sicilské království|Sicílie]]
* [[Soubor:Flag of the Kingdom of the Two Sicilies (1738).svg|22px|okraj]] [[Království obojí Sicílie|Obojí Sicílie]]
* [[Soubor:State flag simple of the Grand Duchy of Tuscany.svg|22px|okraj]] [[Toskánské velkovévodství|Toskánsko]]
* {{vlajka a název|Osmanská říše (1793–1844)}}
* [[Soubor:Flag of Agha Mohammad Khan.svg|22px|okraj]] [[Kádžárovci|Írán]]
* {{vlajka|Švýcarská konfederace (1803–1815)}} [[Švýcarská konfederace (1803–1815)|Švýcarsko]]
* [[Soubor:Flag of Denmark.svg|22px|okraj]] [[Dánsko]]
* [[Soubor:Flag of Liechtenstein (1719-1852).svg|22px|okraj]] [[Lichtenštejnsko]]
* [[Soubor:Flag of the Prince-Bishopric of Montenegro2.svg|22px|okraj]] [[Černohorské knížecí biskupství|Černá Hora]]
* {{vlajka|Württemberské království}} [[Württemberské království|Württembersko]]
<br />'''ostatní protivníci napoleonovské Francie:'''
* [[Soubor:Flag of the Papal States (1803-1825).svg|22px|okraj]] [[Papežský stát]]
* [[Soubor:Flag of the Order of St. John (various).svg|22px|okraj]] [[Maltézský řád]]
* [[Soubor:Flag of the State of the Teutonic Order.svg|22px|okraj]] [[Řád německých rytířů|Německý řád]]
* [[Soubor:Flag of Revolutionary Serbia.svg|18px|okraj]] [[Revoluční Srbsko|Srbsko]]
* [[Soubor:Flag of Ashanti.svg|22px|okraj]] [[Ašantská říše]]
* [[Soubor:Flag of the Merina Kingdom.svg|22px|okraj]] [[Imerina]]
* [[Soubor:Flag of Haiti (1803-1804).svg|22px|okraj]] [[Haitská revoluce|Haiti]] {{malé|(1803)}}
* [[Tecumsehova unie]]}}
  | vedení1 = {{plainlist|
* [[Soubor:Flag of France (1794–1958).svg|22px|okraj]] [[Napoleon Bonaparte]]
* [[Soubor:Flag of France (1794–1958).svg|22px|okraj]] maršál [[Michel Ney|Ney]]
* [[Soubor:Flag of France (1794–1958).svg|22px|okraj]] maršál [[Joachim Murat|Murat]]
* [[Soubor:Flag of France (1794–1958).svg|22px|okraj]] maršál [[Louis-Nicolas Davout|Davout]]
* [[Soubor:Flag of France (1794–1958).svg|22px|okraj]] maršál [[Jean Lannes|Lannes]] †
* [[Soubor:Flag of France (1794–1958).svg|22px|okraj]] maršál [[André Masséna|Masséna]]
* [[Soubor:Flag of France (1794–1958).svg|22px|okraj]] maršál [[Nicolas Jean de Dieu Soult|Soult]]
* [[Soubor:Flag of France (1794–1958).svg|22px|okraj]] [[Josef Bonaparte]]
* [[Soubor:Flag of the Napoleonic Kingdom of Italy.svg|22px]] princ [[Evžen de Beauharnais|Evžen]]
* [[Soubor:Flag of the Duchy of Warsaw.svg|22px|okraj]] princ [[Józef Antoni Poniatowski|Poniatowski]] †
* [[Soubor:Flag of Denmark.svg|22px|okraj]] [[Kristián VII.]]
* [[Soubor:Flag of Denmark.svg|22px|okraj]] [[Frederik VI.]]
* [[Soubor:Flag of Norway (1814–1821).svg|22px|okraj]] [[Kristián VIII.]]
* [[Soubor:Flag of Norway (1814–1821).svg|22px|okraj]] generál [[Johannes Klingenberg Sejersted|Sejersted]]
* [[Soubor:State flag of Saxony before 1815.svg|22px|okraj]] [[Fridrich August I. Saský|Fridrich August]]
* [[Soubor:Flag of the Netherlands.svg|22px|okraj]] [[Ludvík Bonaparte]]
* [[Soubor:Flag of the Ottoman Empire.svg|22px|okraj]] [[Selim III.]]
* [[Soubor:Flag of Agha Mohammad Khan.svg|22px|okraj]] [[Abbás Mirza]]
* [[Soubor:Flag of Agha Mohammad Khan.svg|22px|okraj]] [[Fat′h Ali Šáh Kadžár]]
* [[Soubor:Flag of the Maratha Empire.svg|22px|okraj]] Daulatrao Sindhia
* [[Soubor:Flag of the Maratha Empire.svg|22px|okraj]] Raghoji II. Bhonsle
* [[Soubor:StarSpangledBannerFlag.svg|22px|okraj]] [[James Madison]]
* [[Soubor:StarSpangledBannerFlag.svg|22px|okraj]] generál [[Andrew Jackson|Jackson]]}}
  | vedení2 = {{plainlist|
* [[Soubor:Flag of the United Kingdom.svg|22px|okraj]] [[Jiří III.]]
* [[Soubor:Flag of the United Kingdom.svg|22px|okraj]] vévoda [[Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu|Wellington]]
* [[Soubor:Flag of the United Kingdom.svg|22px|okraj]] admirál [[Horatio Nelson|Nelson]] †
* [[Soubor:Flag of the United Kingdom.svg|22px|okraj]] generál [[John Moore (generál)|Moore]] †
* [[Soubor:Flag of the United Kingdom.svg|22px|okraj]] generál [[Gerard Lake|Lake]]
* [[Soubor:Svensk flagg 1815.svg|22px|okraj]] [[Gustav IV. Adolf]]
* [[Soubor:Svensk flagg 1815.svg|22px|okraj]] [[Karel XIV.]]
* [[Soubor:Flag of Russia (1696–1917).svg|22px|okraj]] [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]]
* [[Soubor:Flag of Russia (1696–1917).svg|22px|okraj]] maršál [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]]
* [[Soubor:Flag of Russia (1696–1917).svg|22px|okraj]] generál [[Michail Bogdanovič Barclay de Tolly|Barclay]]
* [[Soubor:Flag of Russia (1696–1917).svg|22px|okraj]] generál [[Levin August von Bennigsen|Benningsen]]
* [[Soubor:Flag of Russia (1696–1917).svg|22px|okraj]] generál [[Pjotr Ivanovič Bagration|Bagration]] †
* [[Soubor:Flag of Russia (1696–1917).svg|22px|okraj]] generál [[Petr Kristianovič Wittgenstein|Wittgenstein]]
* [[Soubor:Flag of Russia (1696–1917).svg|22px|okraj]] maršál [[Ivan Vasiljevič Gudovič|Gudovič]]
* [[Soubor:Flag of Russia (1696–1917).svg|22px|okraj]] generál [[Pavel Dmitrijevič Cicjanov|Cicjanov]]
* [[Soubor:Flag of Russia (1696–1917).svg|22px|okraj]] generál [[Alexej Petrovič Jermolov|Jermolov]]
* [[Soubor:Flag of Russia (1696–1917).svg|22px|okraj]] admirál [[Dmitrij Nikolajevič Senjavin|Senjavin]]
* [[Soubor:Flag of the Habsburg Monarchy.svg|22px|okraj]] [[František I. Rakouský|František I.]]
* [[Soubor:Flag of the Habsburg Monarchy.svg|22px|okraj]] [[Karel Ludvík Rakousko-Těšínský|arcivévoda Karel]]
* [[Soubor:Flag of the Habsburg Monarchy.svg|22px|okraj]] maršál [[Karel Filip Schwarzenberg|Schwarzenberg]]
* [[Soubor:Flag of the Habsburg Monarchy.svg|22px|okraj]] generál [[Jan Radecký z Radče|Radecký]]
* [[Soubor:Flag of the Habsburg Monarchy.svg|22px|okraj]] [[Jan Habsbursko-Lotrinský|arcivévoda Jan]]
* [[Soubor:Flag of the Kingdom of Prussia (1803-1892).svg|22px|okraj]] [[Fridrich Vilém III.]]
* [[Soubor:Flag of the Kingdom of Prussia (1803-1892).svg|22px|okraj]] maršál [[Gebhard Leberecht von Blücher|Blücher]]
* [[Soubor:Flag of the Kingdom of Prussia (1803-1892).svg|22px|okraj]] [[Karel Vilém, vévoda Brunšvický|Vévoda Brunšvický]] †
* [[Soubor:Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg|22px|okraj]] generál [[Francisco Javier Castaños|Castaños]]
* [[Soubor:Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg|22px|okraj]] generál [[Miguel de Álava|Álava]]
* [[Soubor:Prinsenvlag.svg|22px|okraj]] [[Vilém II. Oranžský]]
* [[Soubor:Flag of Serbia (national).svg|22px|okraj]] [[Karađorđe Petrović]]
* [[Soubor:Royal Standard of the King of France.svg|22px|okraj]] [[Ludvík XVIII.]]
* [[Soubor:No flag.svg|22px|okraj]] [[Tecumseh]] †}}
  | síla1 = více než 3&nbsp;706&nbsp;000
  | síla2 = více než 4&nbsp;943&nbsp;670
  | ztráty1 = 1&nbsp;400&nbsp;000–1&nbsp;600&nbsp;000 mrtvých<br />(podrobnější informace [[Počet obětí napoleonských válek|zde]])
  | ztráty2 = 1&nbsp;800&nbsp;000–2&nbsp;000&nbsp;000 mrtvých<br />(podrobnější informace [[Počet obětí napoleonských válek|zde]])
}}
'''Napoleonské války''' byly sérií [[válka|válečných konfliktů]] mezi lety [[1803]] až [[1815]], následující po [[Francouzské revoluční války|revolučních válkách]], které skončily roku [[1802]]. Napoleonská [[Francie]] byla nakonec poražena, což vedlo k [[Restaurace Bourbonů|restauraci Bourbonů]]. Napoleonské války skončily porážkou Napoleona I. v [[bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]] [[18. červen|18. června]] [[1815]] a [[Pařížská mírová smlouva (1815)|druhou pařížskou mírovou smlouvou]].

== Pozadí konfliktu ==
[[Soubor:Prise de la Bastille.jpg|náhled|vlevo|Pařížané dobývající Bastilu]]
Roku [[1789]] vypukla [[Velká francouzská revoluce]] a [[Francie]] se stala [[Konstituční monarchie|konstituční monarchií]]. Revoluce ve Francii zneklidnila [[panovník]]y sousedních zemí. [[7. únor]]a císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a pruský král uzavřeli pakt proti Francii a zahájili [[francouzské revoluční války]]. Po pokusu [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]] o [[Útěk do Varennes|útěk]], po jeho zadržení ve [[Varennes-en-Argonne|Varennes]] a po pozdější popravě se koalice rozšířila o italské státy, [[Království Velké Británie|Velkou Británii]] a [[Španělsko]].

S touto koalicí [[Francie]] válčila až do roku [[1797]], kdy [[generál]] [[Napoleon Bonaparte|Bonaparte]], po úspěšném [[Italská tažení francouzských revolučních válek|italském tažení]], donutil císaře Svaté říše římské [[František I. Rakouský|Františka II.]] uzavřít [[mír v Campo Formio]]. Ovšem [[Spojené království|Velká Británie]] mír s Francií neuzavřela. Roku [[1798]] zahájil Bonaparte [[Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie|egyptské tažení]], čehož využili nepřátelé Francie, aby vytvořili druhou koalici, v níž bylo [[Rusko]], [[Rakousko]] a [[Spojené království|Velká Británie]].

Spojenecká armáda, jíž velel [[maršál]] [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|Suvorov]], začala porážet Francouze v Itálii a ve Švýcarsku. Začaly však vznikat rozpory mezi [[Rusko|Ruskem]] a [[Rakousko|Rakouskem]], které nakonec vedly k tomu, že [[Rusko]] stáhlo svá vojska z evropských bojišť. Mezitím se Bonaparte vrátil z Egypta, kde zanechal svoje vojska pod velením generála Klébera a potom, v druhém italském tažení porazil Rakušany v [[bitva u Marenga|bitvě u Marenga]]. Válka však (přes krátké příměří) pokračovala až do zimy, do [[bitva u Hohenlinden|bitvy u Hohenlinden]], kde generál [[Jean-Victor Moreau|Moreau]] porazil spojeneckou rakousko-bavorskou armádu pod velením [[Jan Habsbursko-Lotrinský|arcivévody Jana]]. Následná jednání vedla v Lunéville k [[Mír v Lunéville|separátnímu míru]] s [[Rakousko|Rakouskem]]. Roku [[1802]] uzavřela Francie mír s [[Spojené království|Británií]], [[Amienský mír|v Amiensu]].

== Invaze do Anglie (1803–1805) ==
{{Podrobně|Napoleonův plán na invazi do Anglie}}
[[Soubor:Trafalgar1.jpg|náhled|vlevo|[[Bitva u Trafalgaru]]: 13:00]]
V květnu [[1803]] znovu vypukla válka mezi Francií a Velkou Británií, když francouzská vojska vpadla do [[Hannover]]ska náležejícího k britské koruně (britský král byl hannoverským kurfiřtem). Hned na to [[Spojené království|Británie]] zkonfiskovala v přístavech 1 200 francouzských obchodních lodí. Poté [[Napoleon Bonaparte]] dva roky plánoval invazi do Anglie. V době příprav invaze, 2. prosince [[1804]], se nechal korunovat [[císař]]em [[Francie]], což vyvolalo vznik třetí koalice. Využil přitom holandské a španělské loďstvo, které spojil. Počátkem roku Napoleon nakonec nařídil admirálu [[Pierre-Charles Villeneuve|Villeneuvovi]], aby odlákal britskou flotu k [[Antily|Antilám]]. Zde se Villeneuve vyhnul bitvě a rozhodl se vrátit do [[Evropa|Evropy]]. Při návratu ho ale Britové zastihli. V následující bitvě utrpěl ztráty a stáhl se ke [[Cádiz]]u. Villeneuve přístav v [[Cádiz]]u brzy opustil, ale 21. října [[1805]] byl poražen admirálem [[Horatio Nelson|Nelsonem]] v [[Bitva u Trafalgaru|bitvě u Trafalgaru]]. Bitva u Trafalgaru nakonec zabránila invazi do Anglie, a to i přesto, že admirál [[Horatio Nelson]] zahynul. Napoleon po prohře s Brity prohlásil: „Nebudu-li za čtrnáct dní v Londýně, musím být v polovině listopadu ve Vídni.“ Britské vítězství ale znehodnotila porážka spojenců v [[bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]].

== Druhá anglo-maráthská válka (1803–1805) ==
V dubnu 1803 připlul do [[Indie]] generál Decamps a uzavřel smlouvu s vůdci indických kmenů namířenou proti [[Spojené království|Velké Británii]]. Výsledkem byla [[druhá anglo-maráthská válka]]. Britská vojska, jimž veleli generálové Lake a [[Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu|Wellesley]], měla od začátku nad [[Maráthská říše|Maráthy]] převahu a uštědřila jim řadu těžkých porážek jako v bitvě u Assaye (1803), kde Arthur Wellesley úspěšně čelil více než osminásobné přesile a roku 1805 je donutili uzavřít mír.

== Válka třetí koalice (1805) ==
{{Podrobně|Válka třetí koalice}}
[[Soubor:Willewalde - Czar's Guard capture 4th line regiment's standard at Austerlitz.jpg|náhled|vlevo|Carská garda v [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]]]]
Třetí koalice vznikla jako odpověď na [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovo]] korunování císařem a skládala se z [[Spojené království|Británie]], [[Rusko|Ruska]], [[Švédsko|Švédska]] a [[Rakousko|Rakouska]]. 21. října byla sice [[Francie]] poražena v námořní [[Bitva u Trafalgaru|bitvě u Trafalgaru]], ale již několik dní poté francouzská armáda pochodovala jižním [[Německo|Německem]].

Nejdříve [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] donutil obratným manévrováním ke kapitulaci armádu rakouského generála [[Karl Mack von Leiberich|Macka]] [[Bitva u Ulmu|u Ulmu]], kde zajal 60&nbsp;tisíc Rakušanů. Poté pokračoval v postupu do Rakous, kde narazil na ruskou Podolskou armádu, kterou vedl [[Alexandr Vasiljevič Suvorov|Suvorovův]] žák generál [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]]. [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzovova]] ruská armáda musela svádět tvrdé ústupové boje, například u Kremže (něm. Krems). Francouzi obsadili Vídeň, ale po [[Bitva u Schöngrabernu|bojích u Hollabrunu]] se ruská armáda dokázala odpoutat od nepřítele a stáhnout se k [[Olomouc]]i. Zde se setkala s druhou ruskou Volyňskou armádou, kterou vedl sám car [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] a Alexandr měli rozdílný názor na další vedení války. [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] se chtěl vyhýbat střetnutí a vyčkat na příchod armády arcivévody Karla z Itálie, ale car podporován svým dvorem trval na ofenzivě proti, podle jeho názoru oslabeným, francouzským jednotkám. Francouzská armáda postoupila až na jižní Moravu, obsadila [[Brno]] a její přední hlídky byly vysunuty až k Vyškovu. [[2. prosinec|2. prosince]] [[1805]] byla pak svedena [[bitva u Slavkova]].

[[Napoleon Bonaparte]], ač měl 73&nbsp;400 mužů proti 85&nbsp;tisícům Rusů a Rakušanů, dosáhl svého největšího vítězství. Překvapil své nepřátele, když hlavní úder vedl na střed spojeneckých pozic a prorazil jej. Po bitvě byl uzavřen [[prešpurský mír]], kterým byl založen [[Rýnský spolek]], což znamenalo konec [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Byla vyhlášena [[kontinentální blokáda]] proti [[Spojené království|Velké Británii]]. Tentokrát mír uzavřelo jen [[Rakousko]].

== Válka čtvrté koalice (1806–1807) ==
[[Soubor:Battle of Jena.jpg|vlevo|náhled|upright|''[[Bitva u Jeny]]'', od Édouarda Detailleho]]
Ve čtvrté koalici, která vznikla na jaře roku [[1806]], bylo [[Prusko]], [[Rusko]] a [[Velká Británie]]. Válka čtvrté koalice vypukla, když [[Prusko]] zaslalo do Francie ultimativní požadavek na vyklizení všech území na levém břehu [[Rýn]]a a po vypršení tohoto ultimáta vyhlásilo Francii válku. Pruská armáda vpadla do [[Sasko|Saska]], obsadila jej a saskou armádu přinutila bojovat po svém boku. Jako odpověď na vyhlášení války sbory francouzské armády dislokované v [[Německo|Německu]] zahájily vějířovitý postup vstříc pruským silám.

Velení pruské armády, která byla mnohými současníky považovaná za pokračovatelku tradic [[Bedřich Veliký|Bedřicha Velikého]], překypovalo sebedůvěrou, ale v prvním vážnějším střetu v bitvě, jež se odehrála [[10. říjen|10. října]] [[1806]] [[Bitva u Saalfeldu|u Saalfeldu]], Francouzi zvítězili. V této bitvě padl i pruský princ Louis Ferdinand, což zasadilo první ránu mýtu o pruské neporazitelnosti (mýtus o armádě Bedřicha Velikého). To však nebyla poslední pohroma, která pruskou armádu postihla. Dne [[14. říjen|14. října]] uštědřil Napoleon Prusům těžkou porážku [[Bitva u Jeny|u Jeny]]. Téhož dne také proběhla [[bitva u Auerstedtu]], v níž maršál [[Louis-Nicolas Davout|Davout]] rozdrtil hlavní pruské síly. Pruská armáda poté čelila morálnímu rozkladu a dezorganizaci. Jediné bojeschopné síly, které pruský král měl, byly jednotky prince sasko-výmarského na západě a záložní sbor prince württemberského u Halle.

Dne [[16. říjen|16. října]] 1806 kapituloval [[Erfurt]]. O den později bylo dobyto Halle, přičemž byl poražen sbor prince Württemberského. Dne [[25. říjen|25. října]] obsadil maršál [[Louis-Nicolas Davout]] se svým sborem [[Berlín]], v němž pak [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] vyhlásil [[21. listopad]]u 1806 kontinentální blokádu Velké Británie. [[27. říjen|27. října]] utrpěli Prusové další porážku u [[Prenzlau]].
[[Soubor:Napoleon friedland.jpg|náhled|''Napoleon v [[Bitva u Friedlandu|Bitvě u Friedlandu]]'', od Horace Verneta]]
Francouzi se dostali do Polska, kde se střetli s Rusy. Ti šli se zpožděním Prusům na pomoc, ale když přišly zprávy o francouzském [[Bitva u Jeny|vítězství u Jeny]], obrátili se na ústup a ještě v listopadu [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] osvobodil Varšavu. V prosinci docházelo k menším krvavým střetům mezi Rusy a Francouzi, ale až [[26. prosinec|26. prosince]] 1806 se mezi nimi odehrála první větší bitva [[Bitva u Pultuska (1806)|u Pultuska]], která skočila nerozhodně. Podobně dopadlo i [[Bitva u Golymina|střetnutí u Golymina]]. Z obou bitev Rusové ustoupili, ale [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] v nich nedosáhl toho, čeho chtěl, totiž rozhodného vítězství.

Na další velkou bitvu si [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] musel počkat do [[Bitva u Jílového|bitvy u Jílového]], která proběhla 7.–8. února [[1807]]. I přes neobyčejnou krvavost skončila nerozhodně, ovšem otřásla pověstí o Napoleonově neporazitelnosti, neboť byl velmi blízko porážce. Sama bitva vyčerpala obě strany a Rusové znovu ustoupili. [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] ruskou armádu nepronásledoval, stáhl armádu do zimních ležení a po důkladném posílení a reorganizaci poté odrazil ruskou jarní ofenzivu.

Teprve 14. června 1807 však dosáhl [[Bitva u Friedlandu|rozhodného vítězství u Friedlandu]] ve východním Prusku. Jejím následkem byl v červenci uzavřen [[Tylžský mír]], který téměř zlikvidoval [[Prusko]] jako samostatný stát, neboť přišlo o velkou část svého území. Na území, jež získalo [[Prusko]] při trojím [[dělení Polska]], vzniklo [[Varšavské knížectví]]. Z [[Rusko|Ruska]] a [[Francie]] se stali dočasní spojenci.

== Britské invaze na Río de la Plata (1806–1807) ==
[[Soubor:Rio de la Plata 1806.gif|náhled|[[Río de la Plata]]]]
Šlo o sérii neúspěšných britských pokusů dobýt španělské kolonie v povodí [[Río de la Plata]] v Jižní Americe. V té době bylo [[Španělsko]] spojencem [[Francie]].

První invaze začala dobytím [[Buenos Aires]], ale v červnu [[1806]], o 46 dnů později, byli Britové poraženi. Druhá fáze začala [[3. únor]]a [[1807]], když britská armáda [[Bitva o Montevideo|dobyla Montevideo]]. V červenci se Britové znovu pokusili dobýt Buenos Aires, ale v těžkých pouličních bojích proti místním milicím a španělské koloniální armádě byli poraženi a nuceni ustoupit.

[[12. srpen|12. srpna]] podepsali Britové se Španěly příměří a později ustoupili z povodí. Velitel Španělů [[Santiago de Liniers]] byl později jmenován místokrálem v [[místokrálovství Río de la Plata]], zatímco [[John Whitelocke]], který velel druhé invazi, byl postaven před vojenský soud.

== Rusko-turecká válka (1806–1812) ==
{{Podrobně|Rusko-turecká válka (1806–1812)}}
[[Soubor:Athosbattle.jpg|náhled|Ruská flota před [[Bitva u Athu|bitvou u Athu]], od [[Alexej Bogoljubov|Alexeje Bogoljubova]]]]
Po válce třetí koalice [[Osmanská říše]] začala připravovat válku proti Rusku. Navíc generál Sebastiani, který byl francouzským velvyslancem v Turecku, slíbil Turkům vojenskou pomoc, neboť [[Francie]] si válku přála. Do Turecka přijeli francouzští vojenští instruktoři, poradci a odborníci na budování pevností a Marmontův sbor, jež měl 25 000 mužů, byl vyčleněn jako vojenská pomoc Turecku. Roku [[1806]] [[Osmanská říše]] vstoupila do války s Ruskem. Rusové na začátku překročili [[Dněstr]] a dobyli pevnost v Jásách, [[Bendery|Benderách]], [[Akkerman]]u, Kiliji, Galace a [[Bukurešť|Bukurešti]]. Situaci Turků ztěžovalo i to, že na západ od bojiště probíhalo od roku 1803 povstání Srbů, kteří byli v této válce spojenci Rusů.

Na severním břehu [[Dunaj]]e zbyly Osmanům jen pevnosti Izmail, Braila a Giurgia. Situace Rusů také nebyla dobrá, protože kvůli válce čtvrté koalice museli vést v letech 1806–1807 dvě války. [[Tylžský mír]] Rusku pomohl, neboť ukončil válku s Francií a Napoleon přislíbil, že neposkytne Turecku vojenskou pomoc a pomůže k ukončení této války. Ve skutečnosti Napoleon nikdy nepomáhal k míru mezi Ruskem a Osmanskou říší. V srpnu [[1807]] bylo sice uzavřeno příměří, když krátce předtím [[Dmitrij Nikolajevič Seňavin|admirál Seňavin]] rozdrtil osmanské loďstvo [[Bitva u Athu|u Athu]] a ovládl [[Egejské moře]], ale Osmanská říše jej brzy porušila. Rusko oblehlo Giurgiu a Brailu, což ovšem trvalo dlouho, a během obléhání se Rusům příliš nevedlo.

Velení bylo poté předáno generálu [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzovovi]]. Této funkce se ujal [[2. květen|2. května]] [[1808]]. [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] ve své funkci nezůstal dlouho, neboť měl spory s vrchním velitelem polním maršálem Prozorovským vyvolané jejich odlišnými názory na vedení války. Prozorovskij jej odvolal kvůli vlastnímu neúspěchu při dobývání Braily. Brzy na to Prozorovskij zemřel a velení převzal generál [[Pjotr Ivanovič Bagration|Bagration]]. [[Pjotr Ivanovič Bagration|Bagration]] rozpoutal boje na obou stranách Dunaje a dobyl všechny pevnosti na jeho severním břehu, ale nedostatek střeliva a potravin ho donutil stáhnout se do [[Valašsko (Rumunsko)|Valašska]] a [[Moldávie]].

Na jaře [[1810]] dostali Rusové posily a nového velitele, generála Kamenského, který zahájil další boje. Kamenskij dobyl [[Silistra|Silistru]], [[Tutrakan|Turtukaj]] a [[Dobrič|Bažardik]], ale utrpěl porážku při obléhání [[Šumen|Šumly]]. Nakonec se musel znovu stáhnout do Valašska. V této době se blížilo [[Napoleonovo ruské tažení|Napoleonovo tažení do Ruska]], proto Rusko potřebovalo ukončit válku co nejdříve, a to vedlo cara Alexandra k tomu, že jmenoval na místo vrchního velitele moldavské armády Kutuzova. Velení osmanské armády se taktéž změnilo. Neschopného Jusufa-pašu nahradil energický Ahmed-paša, který chystal ofenzívu. [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] proto odpálil <!--?? co??--> pevnosti Silistru a [[Nikopol (Bulharsko)|Nikopol]].

Opuštění pevností přesvědčilo Ahmeda-pašu, že je ruská armáda slabá. Ve skutečnosti se situace Rusů zlepšila. Navíc Turky zradil Mulla-paša, jenž poskytl Rusům informace o tureckých plánech. [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] si v té době začal dopisovat s Ahmedem-pašou, s nímž se znal z doby, kdy jako velvyslanec působil v [[Istanbul|Cařihradu]]. Tímto dopisováním se mu povedlo získat čas, když přistoupil na uzavření míru.

Když si to Ahmed-paša uvědomil, vytáhl se 60 tisícovou armádou k [[Ruse|Ruščuku]]. [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] [[1. červenec|1. července]] tajně přesunul k Ruščuku hlavní síly své armády (15&nbsp;tisíc mužů). [[4. červenec|4. července]] došlo u Ruščuku k zuřivé bitvě, kterou nakonec vyhráli Rusové, ač jich bylo čtyřikrát méně. Přestože Rusové vyhráli, situace se moc nezměnila, a proto nechal [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] [[9. červenec|9. července]] [[Ruščuk]] odpálit a vyklidit. Hranice mezi oběma armádami byla nyní na [[Dunaj]]i.

Ahmed-paša poté obsadil Ruščuk a prohlásil se za vítěze, ale v té době začali vstupovat do ruské armády Bulhaři a Srbové se vzbouřili. Mezitím Ismail-bej u Vidinu překročil [[Dunaj]], ale [[3. srpen|3. srpna]] byl méně početným ruským oddílem jeho postup zastaven a ani po dalších bojích se mu ho nepovedlo obnovit. V té době se přepravoval na druhou stranu také Ahmed-paša, ale [[14. říjen|14. října]] ho Kutuzov u Slobodzeje porazil a obklíčil. Brzy se musel Ahmed-paša se zbytkem z 40 tisícové armády vzdát. Poté znovu začala mírová jednání, která trvala šest měsíců, a která vedla k uzavření [[Bukurešťská smlouva (1812)|míru v Bukurešti]]. Osmané nyní museli do roku [[1813]] na [[Balkán]]ě bojovat jen proti Srbům, díky čemuž došlo k potlačení [[První srbské povstání|jejich povstání]].

== Anglo-ruská válka (1807–1812) ==
Roku [[1807]] byl uzavřen [[Tylžský mír]], který ukončil válku čtvrté koalice a udělal z [[Rusko|Ruska]] a [[Francie]] spojence. V září [[1807]] vyhlásilo [[Rusko]] [[Spojené království|Velké Británii]] válku.

Během války docházelo pouze k jednotlivým bojům, protože se obě strany vyhýbaly rozhodujícímu střetu. Ruská flota, jež operovala ve [[Středomoří]], byla při návratu zadržena v [[Lisabon]]u a zůstala v zajetí v [[Portsmouth]]u do roku [[1809]]. V té době britské lodě podporovaly švédskou flotu během finské války a dopomohly švédskému vítězství v bitvě ve finském zálivu v červenci [[1808]]. Válka skončila roku [[1812]], když [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] [[Napoleonovo ruské tažení|vytáhl do Ruska]]

== Anglo-turecká válka (1807–1809) ==
[[Soubor:Duckworth's Squadron forcing the Dardanelles.jpg|vpravo|náhled|200px|Dardanelská operace vedená sirem Duckworthem]]
Roku [[1806]] začala rusko-turecká válka, jež nakonec vedla také k válce britsko-turecké, která začala Dardanelskou operací, v níž britské loďstvo utrpělo porážku, kterou ovšem Turecku oplatilo [[19. únor]]a [[1807]], když zničilo tureckou flotu v [[Marmarské moře|Marmarském moři]]. Roku [[1807]] došlo také k Alexandrijskému tažení, během něhož byli Britové poraženi v bitvě u Rosette. Válka skončila roku [[1809]] Dardanelským mírem.

== Finská válka (1808–1809) ==
{{Podrobně|Finská válka}}
[[Soubor:Ratan battle.jpg|náhled|vlevo|[[Bitva u Ratanu]]]]
Ruský car [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandr I.]] se rozhodl jako [[Napoleon Bonaparte|Napoleonův]] spojenec přinutit [[Švédsko]] k přijetí kontinentální blokády. [[Gustav IV. Adolf]] viděl v Napoleonovi antikrista, a proto jej odmítl. [[Rusko]] se rozhodlo situaci řešit vojensky a [[21. únor]]a ruská armáda vpadla do [[Finsko|Finska]]; současně bylo [[Švédsko]] napadeno z jihu [[Dánsko|Dánskem]]. Hned na začátku Rusové dosáhli úspěchu, když se jim vzdala pevnost Sveaborg. Nový švédský velitel [[Carl Johan Adlercreutz]] dokázal [[18. duben|18. dubna]] [[1808]] Rusy zastavit u Siikajoki a Švédové začali dosahovat úspěchů, ale [[14. září]] [[1808]] byli poraženi v bitvě u Oravais. Rusové postupně dobyli [[Finsko]] a [[Alandy|Alandské ostrovy]]. Tyto události způsobily, že byl král [[Gustav IV. Adolf]] svržen a nahrazen [[Karel XIII.|Karlem XIII.]], což ale nezvrátilo situaci a [[19. srpen|19.]] a [[20. srpen|20. srpna]] [[1809]] byla svedena nerozhodná bitva u Savaru a Ratanu&nbsp;– poslední střet (respektive dva střety) finské války. [[17. září]] téhož roku byl uzavřen [[Fredrikshamnský mír]], jímž se [[Švédsko]] připojilo ke kontinentálnímu systému a postoupilo [[Rusko|Rusku]] [[Finsko]].

== Anglo-dánská válka (1807–1814) ==
[[Soubor:Gunboat battle near Alvøen Norway.jpg|náhled|300px|Námořní bitva mezi britským a norským loďstvem]]

[[Norsko]], jež patřilo k Dánské říši, znamenalo jedinou velkou trhlinu v kontinentálním systému, a proto Británie i Francie usilovaly o spojenectví s [[Dánsko|Dánskem]]. Pro Dánsko šlo o těžkou otázku, neboť přidání se k Británii by znamenalo obsazení Dánska a jeho připojení k [[Francie|Francii]] napadení dánských a norských přístavů. Proto se Dánsko snažilo zachovat neutralitu. Situace se změnila, když Velká Británie požádala o vydání dánského válečného loďstva, což bylo odmítnuto. Britskou odpovědí bylo [[Bitva o Kodaň (1807)|ostřelování Kodaně]] britským loďstvem, díky čemuž [[Dánsko]] své válečné loďstvo vydalo a stalo se spojencem [[Francie]]. Že se [[Dánsko]] přidalo ke kontinentálnímu systému, bylo katastrofou pro Norsko, které tak od něj bylo odříznuto. Během války, která takto začala, muselo [[Dánsko]] a [[Norsko]] bránit své pobřeží před britským loďstvem. Na souši se [[Dánsko]] zapojilo do finské války. Válka nakonec skončila [[Kielský mír|Kielským mírem]] [[15. leden|15. ledna]] [[1814]], jímž [[Dánsko]] ztratilo [[Norsko]] ve prospěch [[Švédsko|Švédska]].

== Anglo-švédská válka (1810–1812) ==
Po porážce ve finské válce se [[Švédsko]] muselo přidat ke kontinentálnímu systému a vyhlásit válku Británii. Přesto [[Švédsko]] mnohdy [[Francie|Francii]] nepodpořilo jako například během [[Napoleonovo ruské tažení|Napoleonova vpádu do Ruska]], který znamenal pro [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] katastrofu a vedl ke konci anglo-švédské války a připojení [[Švédsko|Švédska]] k šesté koalici.

== Rusko-perská válka (1804–1813) ==
{{Podrobně|Rusko-perská válka (1804–1813)}}
V roce [[1804]] začala [[Kádžárovci|Persie]] jako spojenec Francie novou válku s Ruskem. Rusové, jimž veleli generálové Ivan Gudovič a Pavel Cicjanov, se početně silnějším Peršanům houževnatě bránili. Během celé války mohlo Rusko nasadit proti Persii jen 10 tisíc vojáků, což válku značně prodloužilo.

Po většinu války mělo Rusko převahu díky lepší strategii, vyšší kvalitě vojáků a lepším (modernějším) technologiím. Roku 1810 Persie vyhlásila Rusku svatou válku, ale to nic na situaci nemění. Po ruských vítězstvích [[Bitva u Aslanduzu|u Aslanduzu]] a Lenkoranu v letech 1812 a 1813 byl uzavřen mír. Peršané museli Rusku postoupit dříve sporná území.

== Španělská válka (1808–1814) ==
{{Podrobně|Španělská válka za nezávislost}}
[[Soubor:El Tres de Mayo, by Francisco de Goya, from Prado in Google Earth.jpg|náhled|Francisco Goya: ''[[Třetího května 1808]]'']]
[[6. červen|6. června]] [[1808]] Napoleon nabídl svému bratru [[Josef Bonaparte|Josefovi]], do té doby neapolskému králi, španělskou korunu. Přítomnost francouzských vojáků a odstoupení krále Ferdinanda VII. vyvolaly lidové povstání v [[Madrid]]u [[2. květen|2. května]]. Další den maršál [[Joachim Murat|Murat]] rozpoutal represe, které stály život 500–1000 Španělů a 100–200 Francouzů. Své dojmy z těchto událostí vyjádřil [[Francisco Goya]] ve svých slavných dílech "El dos del Mayo"- druhý květen a "El tres del Mayo"&nbsp;– třetí květen. Poté nastal na krátkou dobu klid před bouří, neboť následně vypuklo povstání po celé zemi. Přesto [[20. červenec|20. července]] [[Josef Bonaparte]] vstoupil do [[Madrid]]u.

18. a 19. července kapitulovala francouzská armáda pod velením generála [[Pierre Dupont de l'Étang|Pierre Duponta]] [[Bitva u Bailénu|u městečka Bailen]] veliteli španělské armády Franciscu Castañosovi a Švýcaru ve španělských službách Theodoru von Redingovi. Byla to první vážná pozemní porážka císařské armády a značně pozvedla Španělům morálku. Ve stejné době generál Andoche Junot vpadl do Portugalska, následkem čehož Velká Británie poslala expediční sbor, jemuž velel [[Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu|Arthur Wellesley]], aby bránil [[Portugalské království|Portugalsko]]. Wellesley dosáhl několika úspěchů, ale [[6. říjen|6. října]] [[1808]] převzal velení generál [[John Moore|Moore]], který brzy poté zahájil tažení do [[Galicie]]. Od prosince [[1808]] do ledna [[1809]] byl ve Španělsku sám [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] s 200&nbsp;tisíci vojáky. Nejdříve upevnil moc svého bratra, a poté zahájil ofenzívu proti Moorovi, který raději zahájil ústup k La Coruñi, ale než došlo k bitvě, tak musel [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] odejít ze Španělska, protože se chystala další válka s Rakouskem. Brzy poté Moore zemřel v bitvě u La Coruñi, ve které se Britům podařilo úspěšně nalodit všechny zbývající jednotky a stáhnout se ze Španělska.

V roce [[1809]] Britové, kterým velel [[Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu|Arthur Wellesley]], osvobodili [[Portugalské království|Portugalsko]] a Galicii na severozápadě Španělska, i když si Francouzi zajistili [[Katalánsko]]. Další dva roky Španělé často prohrávali. Britové bránili [[Portugalské království|Portugalsko]]. Ruské tažení roku [[1812]] Francii vyčerpalo a zlepšilo situaci spojenců ve [[Španělsko|Španělsku]]. Roku [[1812]] anglo-španělská armáda začala osvobozovat zemi a [[11. srpen|11. srpna]] dobyla [[Madrid]]. [[3. listopad]]u sice [[Josef Bonaparte|Josef]] hlavní město dobyl zpět, ale pak byli Francouzi už jen zatlačováni, až nakonec začátkem roku [[1814]] Španělé osvobodili i [[Katalánsko]].

== Válka páté koalice (1809) ==
{{Podrobně|Válka páté koalice}}
[[Soubor:Fernand Cormon 005.jpg|náhled|[[Bitva u Aspern]]]]
[[9. duben|9. dubna]] [[1809]] [[Rakousko]] rozpoutalo proti Francii válku, když jeho armáda vpadla do [[bavorsko|Bavorska]] a v Tyrolích [[Andreas Hofer]] rozpoutal lidové povstání. S Velkou Británií, [[Sicílie|Sicílií]] a [[Sardínie|Sardinií]] vytvořilo Rakousko pátou koalici. [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] poté vpadl se 175&nbsp;tisíci muži do Bavorska. [[22. duben|22. dubna]] zvítězil nad arcivévodou Karlem [[Bitva u Eggmühlu|u Eggmühlu]]. V bitvě byl mimo jiné [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] lehce zraněn na pravé noze. Poté Francouzi dobyli [[Řezno]] a 13. května bez boje padla [[Vídeň]]. Přesto [[Bitva u Aspern|bitva u Aspern a Esslingu]] skončila první Napoleonovou porážkou v bitvě, ale 5. až 6. července Napoleon vyhrál [[Bitva u Wagramu|bitvu u Wagramu]]. Arcivévoda poté ustoupil na [[Morava|Moravu]] a svedl ústupovou bitvu u Znojma. [[10. červenec|10. července]] požádal císař [[František I. Rakouský|František I.]] o mír. [[12. červenec|12. července]] bylo ve Znojmě podepsáno příměří a [[14. říjen|14. října]] byl v [[Schönbrunn]]u podepsán mír. [[Rakousko]] ztratilo zbytek provincií na [[Jadran]]u, čímž se stalo vnitrozemským státem. Tyrolské povstání bylo krutě potlačeno.

== Ruské tažení (1812) ==
{{Podrobně|Napoleonovo ruské tažení}}
[[Soubor:National Museum in Poznan - Przejście przez Berezynę.JPG|náhled|[[Bitva na Berezině]]]]
V poslední den roku [[1810]] [[Rusko]] otevřelo své přístavy a brzy uvalilo clo na francouzské zboží. Uvolnilo tím kontinentální blokádu a [[Francie]] v tom viděla nepřátelský akt. Výrazně se tím zhoršily vztahy obou zemí, kde začaly válečné přípravy. [[24. červen|24. června]] [[1812]] [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] 600&nbsp;tisíci muži, z nichž asi jen polovina byli Francouzi, přešel Němen. Rusové proti nim mohli postavit zatím jen 220&nbsp;tisíc mužů, proto začali ustupovat podle plánu velitele 1. armády [[Michail Bogdanovič Barclay de Tolly|Barclaye de Tollyho]].

Teprve u [[Smolensk]]a [[16. srpen|16.]]–[[17. srpen|17. srpna]] došlo k větší bitvě, ale skončila jen pochybným úspěchem Francouzů. Utrpěli mnohem vyšší ztráty než Rusové, získali jen kus zničeného města,<ref>Jiří Kovařík: Napoleonova tažení III, Vydavatelství akcent 2004, str. 76</ref> a navíc ruská armáda byla stále bojeschopná. [[29. srpen|29. srpna]] převzal velení armády generál [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]], který proti Napoleonovi bojoval už během třetí koaliční války. Brzy poté se Rusové u vesnice Borodino v rychlosti opevnili.

[[Bitva u Borodina]] [[7. září]] známá také jako bitva u řeky Moskvy neskončila rozhodným vítězstvím ani jedné strany a obě navíc utrpěly ohromné ztráty. Padl v ní ruský generál [[Pjotr Ivanovič Bagration|Bagration]]. Obě strany označovaly bitvu za svoje vítězství a [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] za ni byl povýšen na [[maršál]]a, Rusové ale den po bitvě ustoupili a vydali Francouzům [[Moskva|Moskvu]], kterou předtím Rusové evakuovali a poté podpálili. Rusové po opuštění [[Moskva|Moskvy]] provedli tzv. [[Tarutinský manévr]], který je dovedl do Tarutina, kam další ruské odvody přivedly do armády 180&nbsp;tisíc rekrutů. [[13. říjen|13. října]] Rusové porazili [[Bitva u Tarutina|u Tarutina]] maršála [[Joachim Murat|Murata]]. Když se to [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] dozvěděl, tak vytáhl na jih ke Kaluze, aby zde svedl bitvu. [[Bitva u Malojaroslavce]] [[23. říjen|23. října]] pro [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] znamenala porážku, a tak se dal na ústup z Ruska. Následné ruské ofenzívy, kterých se účastnili i partyzáni, způsobily Francouzům ohromné ztráty, které byly částečně podpořeny i mrazy, jež poprvé udeřily [[5. listopad]]u. [[26. listopad|26.]] a [[27. listopad]]u [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] [[Bitva na Berezině|přešel za těžkých bojů a ztrát Berezinu]]. Zachránilo se sotva 30&nbsp;tisíc mužů. Tažení skončilo katastrofou nedozírných důsledků a většina kdysi 700 000 Grande Armeé byla ztracena. Významní Napoleonovi spojenci jako Rakousko a Prusko přešli na stranu Ruska.

== Válka šesté koalice (1813–1814) ==
{{Podrobně|Válka šesté koalice}}[[Soubor:Battle of Leipzig 11.jpg|náhled|vpravo|[[Bitva u Lipska]]]]
Koncem prosince se od Francouzů odtrhli Prusové a v lednu [[1813]] se odtrhli Rakušané. V únoru vznikla protifrancouzská koalice Ruska a Pruska, ke které se během několika týdnů přidala Velká Británie a [[Švédsko]], čímž vznikla šestá koalice. [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] nakonec shromáždil armádu, jež měla 350&nbsp;tisíc mužů, ale už to nebyla tak silná armáda jako dříve. Ruská armáda postoupila do Pruska a Polska a jala se pronásledovat ustupující armádu francouzskou. Velení se ujal opět Barclay de Tolly, jehož předchůdce Kutuzov zemřel [[28. duben|28. dubna]] [[1813]].

Zbytky Velké armády, jež se zachránily z ruského tažení, se stáhly za Odru a stahovaly se k Labi, aby bránily [[Německo]]. [[17. březen|17. března]] vyhlásilo Francii válku [[Prusko]] a pruský král vyzval německou šlechtu a lid k svržení francouzského jha. Němci se jako odpověď vzbouřili proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. V dubnu [[1813]] začal Napoleon se znovu vytvořenou Grande Armeé (velkou armádou) ofenzivu do Saska. [[2. květen|2. května]] porazil rusko-pruskou armádu u Lützenu, 7. května obsadil [[Drážďany]] a [[21. květen|21. května]] znovu porazil spojence u Budyšína. Po bitvě u Budyšína došlo k vyhlášení příměří a pod patronací rakouského kancléře knížete Metternicha byl svolán do Prahy mírový Kongres. Ať už záměrně nebo v důsledku nepříznivých okolností k jednání nedošlo. Francouzi využili krátkého příměří k doplnění stavů, a to především jezdectva, které bylo v první jarní fázi tažení největší slabinou francouzských sil. [[12. srpen|12. srpna]] vyhlásilo Rakousko Francii válku. Vrchním velením spojeneckých armád byl pověřen rakouský maršál [[Karel Filip Schwarzenberg]]. 26. a 27. srpna se pak Napoleonovi podařilo porazit rakouskou tzv. českou armádu pod velením Karla knížete ze Schwarzenbergu u [[Drážďany|Drážďan]].

Po bitvě se Napoleonův generál Vandamme vydal pronásledovat ustupující českou armádu do Čech, ale v [[Bitva u Chlumce (1813)|bitvě u Chlumce]] 29. a 30. srpna byl jeho sbor zničen a on zajat. Mezitím byl maršál Ney poražen pruským generálem Friedrich Wilhelmem von Bülow v bitvě u Dennewitz 6. září 1813 při tažení na [[Berlín]]. [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] se poté stáhl k Lipsku, kde byla ve dnech 16. až 19. října [[1813]] svedena [[bitva u Lipska]], jež byla největší bitvou napoleonských válek a skončila pro Francouze katastrofou.
[[Soubor:Russparis.jpg|náhled|''Ruská armáda v Paříži roku 1814'']]
Po bitvě u Lipska se zbytek Německa přidal ke spojencům a Napoleon se stahoval k [[Rýn]]u. Čtyři dny před [[Vánoce]]mi přešli spojenci [[Rýn]] a začátkem ledna [[1814]] vstoupili do [[Francie]]. Za ústupových bojů [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] několikrát spojence porazil a donutil je, aby se stáhli zpět, ale zastavit jejich postup nedokázal. Na východě Francie byl poražen generál Augereau a spojenci dobyli [[Lyon]]. Britové přešli [[Pyreneje]] a dobyli [[Bordeaux]]. 9. a 10. března byl [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] Blücherem [[Bitva u Laonu|poražen u Laonu]], což mu nakonec oplatil u [[Remeš]]e, což byl ale jeho poslední úspěch. [[30. březen|30. března]] spojenci vyhráli [[Bitva o Paříž|bitvu o Paříž]], která další den kapitulovala. [[Napoleon Bonaparte]] byl zrovna v zámku Fointaneblau, když se o kapitulaci hlavního města dozvěděl. Poté nemohl pokračovat ve válce. Na nátlak svých generálů se [[11. duben|11. dubna]] vzdal a byl poslán s tisícem [[Císařská garda (Napoleon)|gardistů]] na ostrov [[Elba]]. Na francouzský trůn se vrátili Bourboni a novým králem se stal [[Ludvík XVIII.]] [[1. říjen|1. října]] byl zahájen [[Vídeňský kongres]], jenž měl přerozdělit Evropu mezi vítězné velmoci.

== Britsko-americká válka (1812–1815) ==
{{Podrobně|Britsko-americká válka}}
[[Soubor:Battle of Queenston Heights.jpg|náhled|[[Bitva na Queenston Heights]]]]
V letech [[1775]]–[[1783]] vedlo [[Britské impérium]] [[Americká válka za nezávislost|válku proti americkým kolonistům]], kteří chtěli nezávislost. Válka nakonec skončila porážkou [[Spojené království|Británie]] a [[Spojené státy americké|USA]] tím získaly nezávislost. Brzy se mezi oběma zeměmi objevily nové spory ohledně stanovení hranic, námořního obchodu a sfér vlivu na [[Amerika|americkém kontinentu]]. Vypuknutí [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] vedlo k dalším sporům mezi oběma zeměmi, neboť [[Spojené státy americké|USA]] obchodovaly s revoluční i [[napoleon]]skou [[Francie|Francií]], zatímco [[Spojené království|Británie]] s ní vedla válku.

[[18. červen|18. června]] [[1812]] vyhlásily [[Spojené státy americké]] [[Spojené království|Británii]] válku. Brzy poté britská vojska dobyla velkou část [[Michigan]]u, zatímco americký vpád do [[Horní Kanada|Horní Kanady]] skončil [[13. říjen|13. října]] [[1813]] v [[Bitva na Queenston Heights|bitvě na Queenston Heights]], kterou Britové, i přes smrt svého velitele [[Isaac Brock|Isaaca Brocka]], drtivě vyhráli. Tyto úspěchy následně znehodnotila smrt indiánského náčelníka [[Tecumseh]]a v bitvě na řece Thames (indiáni podporovali Brity) a americké vítězství na Estrijském jezeře, což vedlo k tomu, že Britové ustoupili do [[Horní Kanada|Horní Kanady]]. Později se Američané dvakrát neúspěšně pokusili dobýt [[Dolní Kanada|Dolní Kanadu]]. Bitvou na [[bitva na Champlainově jezeře|Champainově jezeře]] se jim podařilo potvrdit svou převahu nad velkými jezery, zatímco Britové obsazovali některé menší přístavy. Nakonec se ukázalo, že ani jedna strana nedokáže získat rozhodující převahu, a tak byl [[24. prosinec|24. prosince]] [[1814]] uzavřen mír, jenž potvrdil [[status quo]]. Než se zpráva o něm dostala do [[New Orleans]]u, došlo zde k bitvě, v níž Američané, vedení [[Andrew Jackson]]em, zvítězili, což ovšem již na výsledku války nic nezměnilo.

== Švédsko-norská válka (1814) ==
[[Soubor:Christianviiidenmark.jpg|náhled|upright|[[Kristián VIII.|Kristián Frederik]]]]
[[Kielská smlouva|Kielským mírem]] podepsaným [[14. leden|14. ledna]] [[1814]] dostalo [[Švédsko]] od [[Dánsko|Dánska]] [[Norsko]], ale to brzy vyhlásilo nezávislost a [[17. květen|17. května]] v Eidsvollu přijalo vlastní ústavu. Norským králem byl zvolen dánský princ (později král) [[Kristián VIII.|Kristián Frederik]]. Tím se Norsko dostalo do konfliktu s protinapoleonskou koalicí a hlavně se [[Švédsko|Švédskem]].

[[Kristián VIII.|Kristián Frederik]] se pokusil přesvědčit [[Spojené království|Velkou Británii]], aby podpořila nezávislost Norska. Ta mu nabídla, aby odstoupil a že Británie bude požadovat pro Norsko ústavu a maximální autonomii. Mezitím se bývalý napoleonský [[Maršál Francie|maršál]] [[Bernadotte]], nyní švédský korunní princ, vrátil do [[Švédsko|Švédska]]. 26. července Švédové napadli norskou loď ''Hvaler'' a další den zahájili s armádou, která čítala 45 523 mužů útok na norské území. Norové proti nim nasadili jen 30 tisíc mužů. Švédové byli navíc lépe vyzbrojeni, měli vojenské zkušenosti a velel jim zkušený a schopný velitel.

Hlavní útok začal na hranici u [[Halden]]u. [[4. srpen|4. srpna]] dobyli Švédové pevnost [[Frederiksten]]. Norové ustoupili na pravý břeh řeky [[Glomma|Glommy]]. Norové přesto zahájil několik ofenziv, které nakonec přinutily [[Karel XIV.|Bernadotta]] ke kompromisu. Válka skončila [[14. srpen|14. srpna]] konvencí uzavřenou ve městě [[Moss (město)|Moss]], kde Norové souhlasili se vznikem personální unie. Obě země si zachovaly vlastní parlament. [[Kristián VIII.|Kristián Frederik]] abdikoval v říjnu [[1814]] a norský parlament Storting [[4. listopad]]u [[1814]] zvolil za krále [[Karel XIII.|Karla XIII.]], panovníka Švédska.

== Napoleonův návrat a stodenní císařství (1815) ==
{{Podrobně|Sto dnů|Bitva u Waterloo}}
[[Soubor:Waterloo Campaign map-alt3 cs.svg|náhled|vlevo|Mapa tažení k Waterloo]]
[[1. březen|1. března]] [[1815]] se náhle [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]], který utekl z Elby, vylodil v zátoce San Juan u [[Cannes]].
Všechny jednotky, které byly poslány proti postupujícímu Napoleonovi, se k němu přidaly. Před Grenoblem zastoupily Napoleonovi cestu tři pluky královské armády. Císař přikázal svým vojákům zavěsit pušky na levé rámě hlavněmi dolů a v čele jednotky došel až před namířené zbraně nepřátel. Odhalil hruď a vykřikl: "Vojáci! Poznáváte mne?" Odpovědí bylo hromové "Ano!" "Kdo z vás chce střílet na svého císaře? Střílejte tedy!" Nikdo nevystřelil a vojáci se přidali k Napoleonovi. Nakonec byl proti Napoleonovi poslán i Maršál Michel Ney, který se nechal slyšet, že přiveze Napoleona v železné kleci. I on se ale nakonec přidal. Známým se stal Napoleonův Vzkaz Ludvíku XVIII. "Drahý bratranče,neposílej mi již další vojáky prosím, mám jich už dost.".

[[20. březen|20. března]] vstoupil do [[Paříž]]e a [[Ludvík XVIII.]] musel utéct za hranice. O Napoleonově postupu vypovídají dnes již legendární titulky tehdejších francouzských novin. "Netvor opustil Elbu." "Zlověstný Korsikán odplul do Francie." "Bonaparte přistál." "Generál Bonaparte obsadil Grenoble." "Napoleon vjel do Lyonu." "Včera byl císař radostně přijat ve Fontainebleau." "Jeho Veličenstvo je dnes očekáváno v Tuileriích.".

Jeho návrat však vyvolal vznik sedmé koalice, skládající se z [[Spojené království|Velké Británie]], německých a italských států, Rakouska, Ruska, Nizozemí, Portugalska, Španělska a Švédska. I přes mírové signály, které Napoleon vysílal všemi směry, správně tušil, že Válka je nevyhnutelná. Rozhodl se udeřit jako první, než koalice dokáže udeřit na Francii plnou silou. Císař se rozhodl udeřit do Belgie na dvě spojenecké armády, a to na armádu tzv. britsko-batavskou, tj. konglomerát britských, nizozemských a spojeneckých německých jednotek, a na armádu pruskou rozmístěné na území dnešní [[Belgie]]. Velkou císařovou nevýhodu byla nepřítomnost jeho dlouholetého náčelníka štábu, knížete Berthiera, kterého sám Napoleon nazýval „bratrem ve zbrani“. Náčelníkem štábu francouzské severní armády – Armeé du Nord se stal maršál Soult, který však ve štábní práci nedosahoval kvalit svého předchůdce.

[[Soubor:Plas Newydd (Anglesey) - Waterloo 1.jpg|náhled|[[Bitva u Waterloo]]]]
[[15. červen|15. června]] přešel Sambru. V Belgii byly dvě spojenecké armády – pruská, vedená pruským polním maršálem Blücherem, a anglo-batavská, vedená britským polním maršálem lordem [[Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu|Wellingtonem]], jež měly nad ním dvojnásobnou početní převahu. Napoleon jim chtěl zabránit v tom, aby se spojily. [[16. červen|16. června]] u Ligny porazil Blüchera, ale nepodařilo se mu zničit jeho vojska. Současně maršál Ney v Bitvě u Quatre Brass porazil a přinutil k ústupu část spojenecké anglo-batavské armády.

Napoleon po bitvě u Ligny vyslal sbor maršála Grouchyho o síle 30&nbsp;tisíc mužů, aby pronásledoval podle jeho soudu poraženou pruskou armádu. Blücher dokázal obratným manévrováním tento sbor obejít a nakonec rozhodným způsobem zasáhnout do konečné fáze [[bitva u Waterloo|bitvy u Waterloo]].

Napoleon čekal kvůli podmáčené půdě se zahájením útoku na spojenecké pozice rozmístěné kolem na cestě procházející přes Mont St Jeann a směřující na Brusel od půlnoci 18. června až do ranních hodin. Boj začal v 9:30. Spojenecké obraně se dařilo odvracet francouzské útoky až do odpoledních hodin až do okamžiku, kdy se zdálo že se francouzským jednotkám podaří prorazit. Příchozím pruským silám se po velkém boji s francouzskou mladou gardou podařilo prorazit francouzské pravé křídlo. Následný spojenecký protiútok obrátil na ústup i zbytek francouzské armády.

Napoleon nyní čelil velké převaze a příchod dalšího pruského sboru způsobil rozvrat Napoleonovy armády. Čest francouzských zbraní bránila nakonec pouze garda. Slavným se stal výrok barona [[Pierre Cambronne|Cambroneho]], jednoho z velitelů císařské gardy, kdy na výzvu, aby se vzdal, odpověděl rázným a výstižným vojáckým „[[Hovno|merde]]“. Napoleon se stal vězněm Britů a byl poslán nyní oficiálně jako vězeň na [[Svatá Helena (ostrov)|ostrov Svatá Helena]], kde roku [[1821]] zemřel. Na trůn se podruhé vrátil [[Ludvík XVIII.]] Součástí této války byla také [[neapolská válka]], ve které byl neapolský král [[Joachim Murat]] svržen Rakušany.

== Následky a význam ==
{{Podrobně|Vídeňský kongres}}
[[Soubor:NapoleonicWars.png|náhled|350px|Účastníci napoleonských válek. Modře: Koalice a jejich spojenci (je zde i [[Osmanská říše]], která patřila do druhé koalice během revolučních válek, ale během napoleonských spojencem [[Francie]]. Zeleně: [[Francie]] se svými koloniemi, protektoráty, spojenci a [[Spojené státy americké|USA]].]]
[[Soubor:CongressVienna.jpg|vlevo|náhled|Vídeňský kongres]]
Následky tohoto konfliktu byly dalekosáhlé, přestože se panovníci snažili, aby se na ideály revoluce zapomnělo. Ve skutečnosti zůstaly, což se projevilo roku [[1848]]. Vznikla Svatá aliance Ruska, Pruska a Rakouska, jež měla zabránit opakování revoluce. [[Vídeňský kongres]] přerozdělil Evropu, k Nizozemí byla připojena pozdější [[Belgie]], [[Rakousko]] získalo ztracená území a také větší vliv v severní Itálii, [[Prusko]] získalo [[Porýní]], [[Rusko|Rusku]] připadlo [[Polsko]].

V severní Evropě získalo [[Švédsko]] od Dánska, které bylo Napoleonovým spojencem, [[Norsko]]. Napoleon byl vypovězen na ostrov Sv. Heleny, kde pod přísnou britskou kuratelou císař roku [[1821]] zemřel, ale po jeho smrti se na něj nezapomnělo a bylo mnoho lidí v čele států, jež jej měli za vzor a chtěli dosáhnout stejných úspěchů, jako např. paraguayský diktátor [[Francisko Solano López]], jenž v letech [[1862]]–[[1870]] vedl krvavou válku proti Argentině, Brazílii a [[Uruguay]]i. Podobně mexický prezident generál [[Antonio López de Santa Anna]] se s oblibou nechával zvát "Napoleonem západu". Dalším takovým mužem byl synovec [[Napoleon Bonaparte|Napoleona I.]], jenž dosáhl toho, že byl korunován francouzským císařem jako [[Napoleon III.]], ale nikdo z nich se [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi I.]] nikdy nevyrovnal. Samotné napoleonské války byly až do první světové války největším válečným konfliktem vůbec, bojovalo se v [[Evropa|Evropě]], [[Afrika|Africe]], [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], [[Atlantský oceán|Atlantském]] a [[Indický oceán|Indickém oceánu]] a [[Karibské moře|Karibském moři]].

== Statistiky ==
[[Soubor:Antoine-Jean Gros - Napoleon on the Battlefield of Eylau - Google Art Project.jpg|náhled|V [[Bitva u Jílového|bitvě u Jílového]] se Napoleon střetl s rusko-pruskou armádou]]
[[Soubor:January Suchodolski, Bitwa pod Somosierrą.jpg|náhled|[[Bitva u Somosierry]] mezi Španělskem a Poláky z [[Varšavské knížectví|Varšavského knížectví]]]]
[[Soubor:Bataille de la Nivelle.jpg|náhled|Britové bojují s Francouzi ve [[Španělská válka za nezávislost|válce na Pyrenejském poloostrově]]]]
[[Soubor:General Nansouty at the battle of Hanau.jpg|náhled|Rakousko-bavorská armáda v boji s Francouzi v bitvě u Hanau]]

=== Statistiky států protinapoleonských koalic (1800–1815) ===
{| class="wikitable" style="text-align: right"
|- bgcolor="#cccccc"
!style="text-align: left;background:#B0C4DE"|Stát
!style="background:#B0C4DE"|Počet obyvatel 1800
!style="background:#B0C4DE"|Mobilizováno vojáků
!style="background:#B0C4DE"|Počet mrtvých vojáků a civilistů

|-
|align=left|'''[[Rusko]]''' || 37&nbsp;540&nbsp;000 || 2&nbsp;500&nbsp;000 || 850&nbsp;000
|-
|align=left|'''[[Velká Británie]]''' || 9&nbsp;200&nbsp;000 || 997&nbsp;670 || 311&nbsp;806
|-
|align=left|'''[[Rakousko]]''' || 20&nbsp;598&nbsp;700 ||576&nbsp;000 || méně než 200&nbsp;000
|-
|align=left|'''[[Prusko]]''' || 9&nbsp;700&nbsp;000 || 320&nbsp;000 || 134&nbsp;000
|-
|align=left|'''[[Španělsko]]''' || 10&nbsp;500&nbsp;000 || 300&nbsp;000 || více než 300&nbsp;000
|-
|align=left|'''[[Portugalsko]]''' || 3&nbsp;400&nbsp;000 || 250&nbsp;000 ||
|-
|align=left|'''[[Švédsko]]''' || 2&nbsp;347&nbsp;300 || ||
|-
|align=left|'''Celkem''' || '''114&nbsp;680&nbsp;400''' ||  || '''1&nbsp;800&nbsp;000-2&nbsp;000&nbsp;000'''
|-
|}

=== Statistiky francouzského impéria a jeho spojenců (1800–1815) ===
{| class="wikitable" style="text-align: right"
|- bgcolor="#cccccc"
!style="text-align: left;background:#B0C4DE"|Stát
!style="background:#B0C4DE"|Počet obyvatel 1800
!style="background:#B0C4DE"|Mobilizováno vojáků
!style="background:#B0C4DE"|Počet mrtvých vojáků a civilistů

|-
|align=left|'''[[Francie]]''' || 27&nbsp;349&nbsp;000 || 2&nbsp;950&nbsp;000 || 1&nbsp;200&nbsp;000
|-
|align=left|'''[[Osmanská říše]]''' || 23&nbsp;000&nbsp;000 || 400&nbsp;000 || 125&nbsp;000
|-
|align=left|'''[[Itálie]]''' || 17&nbsp;237&nbsp;000 || 200&nbsp;000 || 125&nbsp;000
|-
|align=left|'''[[Varšavské knížectví]]''' || 2&nbsp;500&nbsp;000 || 95&nbsp;000 ||
|-
|align=left|'''[[Bavorsko]]''' || 3&nbsp;100&nbsp;000 || ||24&nbsp;000
|-
|align=left|'''[[Sasko]]''' || 1&nbsp;100&nbsp;000 || 20&nbsp;000 ||
|-
|align=left|'''[[Vestfálsko]]''' || 700&nbsp;000 || 30&nbsp;000 ||
|-
|align=left|'''[[Dánsko]]''' || 929&nbsp;000 || ||
|-
|align=left|'''[[Norsko]]''' || 883&nbsp;600 ||  ||
|-
|align=left|'''[[Holandsko]]''' || 1&nbsp;982&nbsp;000 || ||
|-
|align=left|'''[[Belgie]]''' || 4&nbsp;035&nbsp;000 || ||
|-
|align=left|'''[[Würtembersko]]''' || 1&nbsp;200&nbsp;000 || ||
|-
|align=left|'''Celkem''' || '''61&nbsp;015&nbsp;600''' ||  || '''1&nbsp;400&nbsp;000–1&nbsp;600&nbsp;000'''
|-
|}

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|en|Napoleonic Wars|280085997|en|British invasions of the Río de la Plata|281946377|en|Swedish campaign against Norway (1814)|270049089|ru|Британские вторжения в вице-королевство Рио-де-Ла-Плата|14927722|ru|Шведско-норвежская война|14261791}}
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie | autor= Asprey, Robert | titul= The Rise of Napoleon Bonaparte | místo= New York | vydavatel= Basic Books | rok= 2000 | isbn= 0-465-04879-X | url-access= registration | url= https://archive.org/details/risefallofnapole00aspr }}
* {{Citace monografie| příjmení = Blanning | jméno = Timothy C. W | titul = The culture of power and the power of culture : old regime Europe, 1660-1789 | url = https://archive.org/details/cultureofpowerpo0000blan | místo = Oxford | vydavatel = Oxford University Press | rok = 2002 | isbn = 0198227450 | počet stran = 479}}
* {{Citace monografie| autor=Cronin, Vincent | titul=Napoleon| url=https://archive.org/details/napoleon0000cron_y3x1 | vydavatel=HarperCollins| rok=1994| isbn=0006375219}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kovařík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kovařík (historik) | titul = Napoleon na Dunaji. Aspern a Wagram. První Napoleonova porážka a poslední vítězné tažení 1809 | vydavatel = Epocha | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-7425-004-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Pernes | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pernes | příjmení2 = Fučík | jméno2 = Josef | odkaz na autora2 = Josef Fučík | příjmení3 = Havel | jméno3 = Petr | odkaz na autora3 = Petr Havel | spoluautoři = a kol. | titul = Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918 | vydavatel = Elka Press | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 555 | isbn = 80-902745-5-2}}
* {{Citace monografie| autor= Pope, Stephen | titul=The Cassel Dictionary of the Napoleonic Wars | url= https://archive.org/details/casselldictionar0000pope | vydavatel= Cassel | rok=1999 | isbn=0-304-35229-2}}
* {{Citace monografie | autor= Schom, Alan | titul= Napoleon Bonaparte: A Life | rok= 1998 | vydavatel= Perennial | isbn= 0-06-092958-8 | url-access= registration | url= https://archive.org/details/napoleonbonapart00alan }}
* {{Citace monografie| autor= Tombs, Robert and Isabelle | titul= That Sweet Enemy | url= https://archive.org/details/thatsweetenemyfr0000tomb_t0n1 | rok= 2006 | vydavatel= William Heinemann | isbn=978-1-4000-4024-7}}
* {{Citace monografie| autor= Zamoyski, Adam | titul= [[Moscow 1812: Napoleon's Fatal March]]| rok=2004| vydavatel=HarperCollins| isbn=0-00-718489-1}}
* Kolektiv autorů: Války a válečníci
* Lev Tolstoj: Vojna a mír
* P. A. Žilin: Kutuzov
* Josef Hotmar: Dobrodružství Velké revoluce 1789-1799
* Geofrey Regan: Guinnesova kniha válečných omylů
* Jiří Kovařík: Napoleonova tažení I-V
* Jiří Kovařík: Orlové Napoleonovi armády

=== Související články ===
* [[Moderní dějiny]]
* [[Mauricijské tažení]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Napoleonic Wars}}
* [http://users.erols.com/mwhite28/wars19c.htm#Napoleonic Nineteenth Century Death Tolls]

{{Napoleonské války}}
{{Bitvy napoleonských válek}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Válka a vojenství}}

[[Kategorie:Napoleonské války| ]]