Nalžovy (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
zámek Nalžovy

pohled od západu
Základní informace
Sloh renesance, baroko, empír
Výstavba kolem roku 1620
Přestavba 40. léta 18. stol. (barokní),
po roce 1840 (empírová)
Stavitel Bedřich Švihovský z Rýzmberka
Další majitel Pöttingové, Taaffové, Müllerové, ČSR
Současný majitel Lamela Electric, a.s.
Poloha
Adresa Nalžovy 1, Nalžovské Hory, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
zámek Nalžovy
Red pog.svg
zámek Nalžovy
Další informace
Kód památky 32804/4-3153 (PkMnMISSezObr)
Web www.zameknalzovy.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
věž zámku Nalžovy

Zámek Nalžovy se nachází v centrální části města Nalžovské Hory, okres Klatovy. Renesanční čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím a hranolovou věží byl vybudován ve 20. letech 17. století. V polovině 18. století podstoupil barokní a kolem roku 1840 empírovou přestavbu. Zámek s přilehlým parkem a hospodářskými budovami je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní tvrz v Nalžovech vznikla pravděpodobně již v polovině 15. století.[2] Na počátku třicetileté války, roku 1618 nebo 1619 byly Nalžovy i s tvrzí vydrancovány protihabsburskými uherskými vojsky. Tvrz byla přitom zřejmě značně poškozena. Tehdejší majitel panství Bedřich Švihovský z Rýzmberka následně nechal jižně od stávající tvrze vystavět nový renesanční čtyřkřídlý zámek s uzavřeným dvorem, hlavní věží nad východním průčelí, věžemi („rundely“) ve třech rozích a kaplí. Zámek je poprvé připomínán k roku 1630[p 1]. Původní tvrz byla adaptována na obydlí panských úředníků, kolem vznikl hospodářský dvůr a pivovar. Roku 1718 koupila nalžovské panství hrabata z Pöttingu. Nové majitelé nechali v první polovině 18. století zámek upravit v barokním stylu, stavební dispozice se však příliš nezměnila. Úpravy byly dokončeny pravděpodobně v červenci 1744, kdy došlo ke znovuvysvěcení zámecké kaple svatého Václava. Tvrz („starý zámek“) pravděpodobně v této době zanikl a byl nahrazen budovou sýpky. Barokní úpravy se dotkly i okolního parku a zahrad.[4]

Roku 1769 koupila panství Nalžovy hrabata Taaffe, původem irský rod, působící v císařských službách.[5] Za Ludvíka Taaffeho (1791–1855) proběhla poslední přestavba zámku v empírovém a novorenesančním stylu, zahájená roku 1840. Jejím architektem byl vídeňský císařský architekt Heinrich Koch. V rámci přestavby byla doplněna čtvrtá věž na jihovýchodní nároží zámku a upravena střecha velké věže nad východním průčelí. Další práce se týkaly úprav interiérů a sjednocení fasád. Tím byly prakticky setřeny rysy předchozí barokní přestavby. Mimo samotný zámek došlo k přístavbě budovy koníren, uzavírající dolní stranu hospodářského dvora, budova stodoly navazující na objekt sýpky, nová kočárovna, a dále soubor pivovarských sklepů pod novými konírnami, využívající starších renesančních sklepů. V rámci přestavby zámku byla původní barokní zahrada upravena na krajinářský park, s osázením exotickými druhy dřevin.[6] Současně s přestavbou zámku nechal Ludvík Taaffe na vrchu Prašivec, severovýchodně od městečka, vybudovat umělou zříceninu podle vzoru irského rodového sídla Ballymotte.[5]

Roku 1873 zdědil panství Eduard hrabě Taaffe, politik a budoucí ministerský předseda Předlitavska. Po svém odchodu z politiky přesídlil na zámek a zde také koncem listopadu 1895 zemřel.[5]

Následkem pozemkové reformy po vzniku Československé republiky začalo panství hospodářsky upadat. V roce 1929 postihl zámek požár. Roku 1934, během držení Edwarda Taaffeho, byla na zadlužené panství uvalena nucená správa. Po neúspěšných pokusech o obnovu hospodářství Edward panství Nalžovy, spolu s dvory Sedlečko a Krutěnice roku 1937 prodal bratrům Františkovi a Karlovi Müllerovým.[5] Ti majetek drželi do roku 1945, kdy jim byl zabaven státem. Později v zámku byla umístěna základní škola. V roce 1975 podstoupil zámek opravy.[2] Roku 1993 byl nalžovský zámek navrácen dědicům Karla Müllera. Od nich pak roku 2008 koupila zámek s hospodářskými budovami, parkem a zemědělskými pozemky společnost Lamela Electric. Záměrem společnosti je vybudovat v zámeckém areálu lázeňsko–rehabilitační centrum.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová stavba na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníka, s hlavním průčelím obráceným k východu. Na vnějších nárožích se nacházejí polygonální věžice. V ose hlavního průčelí vyrůstá větší věž hranolového půdorysu. Z jižního křídla předstupuje polygonálně zakončená kaple svatého Václava. Místnosti v přízemí jsou opatřeny valenými klenbami, místnosti vyšších pater mají stropy ploché. Severně od zámku stojí budovy sýpky, konírny a kočárovny. Severozápadně od zámku se nachází podlouhlá budova bývalého pivovaru. Jižně od zámku se rozprostírá přírodně krajinářský park.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Popis panského sídla, obsažený v zápisu o dělení statku mezi Petra Voka Švihovského a Ferdinanda Václava Švihovského v deskách zemských v roce 1630: „zámek Nalžovy v kvadrátu od kamene vystavený dobře (…) y s kaplou“[3].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-08-12]. Katalogové číslo 144407 : zámek. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. a b ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4., Západní Čechy.. Praha : Svoboda, 1985. 521 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 222–223.  
  3. RYŠAVÝ, Vratislav. Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. In Památky západních Čech. Plzeň : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2011. Dále jen: Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. Dostupné online. ISBN 978-80-85035-06-3. S. 56.
  4. Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. s. 59
  5. a b c d e HOUDEK, Zdeněk; BOUZEK, Stanislav. Zámek Nalžovy: Historie [online]. 2014, [cit. 2017-08-12]. Dostupné online.  
  6. Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. s. 60
  7. Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. s. 56–60

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RYŠAVÝ, Vratislav. Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. In Památky západních Čech. Plzeň : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-85035-06-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]