Přeskočit na obsah

Nága

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nága je sanskrtský a pálijský termín původně v indické mytologii označující polobožské bytosti s tváří člověka, avšak s tělem, respektive ocasem, a kápí kolem krku jako indická kobra. Výraz nemá v češtině ekvivalent, často je nevhodně překládán jako „had“ nebo „drak“.

Buddhismus

[editovat | editovat zdroj]
Mučalinda ochraňující Buddhu, styl období Sukhotai, Thajsko.

V buddhistických textech jsou jako nágové označovány podivné polobožské bytosti, které dle popisu mají vypadat jako obrovští hadi (kobry) většinou s jednou hlavou, i když občas jsou popisováni i jako vícehlaví tvorové. Dožívají se vysokého věku několika tisíc let jako dévové a jsou nadáni nadpřirozenými schopnostmi. Dle nejstarší tradice jsou nágové sluhy nebeského krále Virúpakkhy (páli, v sanskrtu Virúpákṣa), jednoho ze čtyř nebeských králů, který chrání západní stranu. Nágové slouží jako strážci hory Suméru a chrání tak dévy z nebe třicetitří před útokem démonů.

Dle théravádových textů je jejich zvířecí stránka natolik silná (tzn. přílišné zahlcení mysli nečistotami jako hněv, nevědomost a chtivost), že nejsou schopni dosáhnout osvícení.[1] Naopak ve vadžrajánové tradici vystupuje mnoho osvícených nágů.

Již od raného buddhismu vystupují v buddhistických legendách jako ochránci Buddhovy nauky. Jedna z nejstarších legend se měla odehrát již šestý týden po Buddhově osvícení, kdy Buddha v sedě prožíval blaho osvobození. Nečekaně se spustil prudký déšť, načež ze svého úkrytu vylezl král nágů Mučalinda, obtočil sedmkrát tělo Buddhy a roztáhl svoji velkou hadí kápi nad Buddhovou hlavou, aby ho tak ochránil před deštěm.[2] Texty vinaji dokonce obsahují příběh o nágovi, který na sebe vzal lidskou podobu a nějaký čas žil jako buddhistický mnich.[3] Nágové mají také klíčové postavení v pozdější formě buddhismu - mahájáně. Mahájánové texty měly být údajně schovány v říši nágů, dokud je odtud v příhodný čas nepřinesl zpět na zem buddhistický mudrc Nágárdžuna.

Nágové však v buddhistických legendách nevystupují jen jako dobrotivé bytosti. Druhý největší Buddhův žák Mahá Mógallána (páli, v sanskrtu Mahá Maudgaljájana) musel pomocí svých nadpřirozených schopností porazit obrovského nágu, který měl údajně Buddhovi a jeho žákům bránit v cestě do nebe třicetitří.

Termín nága nebo mahánága („velký nága“) je v buddhismu také užíván jako synonymum označující velkou bytost pro pojmenování Buddhy a dalších mudrců, kteří došli vysvobození z neustálého koloběhu znovuzrozování.[4]

  1. AGGACITTA, Bhikkhu. Dying to Live - The Role of Kamma in Dying and Rebirth. 1. vyd. Penang: SUKHIHOTU, 1999. Dostupné online. ISBN 983-9382-24-1. S. 48–51. Zde je uveden příběh nágy, který vyslechl Buddhovy verše, při nichž mělo dosáhnout osvícení 84 tisíc bytostí. On sám však toho nebyl schopen právě proto, že byl nágou. 
  2. NÁRADA, Maháthéra. Buddha a jeho učení. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1998. ISBN 80-7198-341-1. S. 53. 
  3. NÁRADA, Maháthéra. Buddha a jeho učení. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1998. ISBN 80-7198-341-1. S. 56. 
  4. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 299. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]