Přeskočit na obsah

Karpatští Němci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pamětní tabule připomínající Karpatské Němce a jejich odsun
Podíl obyvatel německé národnosti v obcích Slovenské republiky, podle sčítání v roce 2001.
Podíl obyvatel s německým mateřským jazykem v obcích Slovenské republiky, podle sčítání z roku 1900.

Karpatští Němci nebo Karpatoněmci (německy Karpatendeutsche), též Mantáci (německy Mantaken), je označení Němců, obývajících území někdejších Horních Uher (dnešního Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny), ale též rumunského Banátu, a přistěhovavších se na toto území mezi 12. a 15. stoletím. Po skončení druhé světové války byla většina Mantáků odsunuta do Německa.

Na území dnešního Slovenska sídlili Mantáci zejména v Bratislavě, na středním Slovensku (tzv. Hauerland a Horní Nitra) a na Spiši.

Pojem „Karpatští Němci“ zavedl historik Raimund Friedrich Kaindl, který se věnoval problematice dějin Němců v Uhersku. Poměrně přesně vymezuje toto obyvatelstvo od jiných německých enkláv v Uhersku, zejména v Sedmihradsku.

Němci se dostali do Uher zejména v procesu znovuosídlení země vylidněné po mongolském vpádu do Uher v letech 1241–1242. Německá kolonizace přinesla do Uherska vznik měst na základě magdeburského městského práva a Němci patřili k měšťanům prakticky všech měst. V 16. století přišla do Uher další vlna německé kolonizace, již tvořili tzv. habáni.

Na území dnešního Slovenska osídlili Němci tři hlavní cílové oblasti:

1. Bratislava
2. Střední Slovensko (Hauerland, Horní Nitra)
3. Spiš

Spišští Sasové

[editovat | editovat zdroj]

Pro karpatoněmecké obyvatelstvo ve Spiši se vžil také nesprávný název Spišští Sasové. Na základě lingvistické analýzy se však zjistilo, že kolonisté původně přišli z oblasti středního Franska (okolí řek Rýn a Máza), a ne ze Saska. Pojmenování pravděpodobně vzniklo v období, kdy se Němcům na Slovensku obecně říkalo Sasové.[1]

Politická angažovanost

[editovat | editovat zdroj]

Karpatští Němci se během 1. poloviny 20. století intenzivně politicky angažovali. V rámci komunity existovaly dva základní politické proudy. Jeden z nich byl orientován spíše na uherskou politickou tradici. Spolupracoval proto spíše se stranami maďarské menšiny a podporoval autonomii Slovenska. Tento směr reprezentuje Spišská německá strana. Druhý proud byl orientován více protimaďarsky, s poukazem na potlačování německého jazyka a kultury v Uhersku před rokem 1918. Jeho představitelem je Karpatoněmecká strana. Snahu spojit všechny německé politické proudy na východě Československa počátkem 30. let 20. století vyvíjela Německá lidová strana.[2]

Koncem 30. let 20. století převládla Karpatoněmecká strana (tehdy již coby sesterská organizace Sudetoněmecké strany). S nástupem autonomistů na Slovensku během druhé republiky byla zřízena Německá strana s vůdcem Franzem Karmasinem a nacionálně socialistickou orientací, coby výlučný reprezentant německé menšiny na autonomním Slovensku a později i během Slovenského štátu.[3][4]

Karpatští Němci v Přerově

[editovat | editovat zdroj]

Karpatští Němci z rumunského Banátu cestovali po skončení druhé světové války do staré vlasti. Vlak zastavil na nutnou dobu v Přerově.

Podrobněji viz článek Masakr na Švédských šancích.

  1. Pöss, O.: Karpatskí nemci. Pamiatky a múzeá 4/2000
  2. Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 918–923. 
  3. Politické strany. 918-923
  4. Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 395. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaindl, R. F.: Geschichte der Deutschen in den Karpatenländern, 3 zväzky, 1907–11

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]