Mozková výduť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mozková výduť / Aneurysma mozkových cév
Mozková výduť
Mozková výduť
Klinický obraz
Příčiny nebo
rizikové faktory
genetika, kouření, alkohol, vysoký tlak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aneurysma mozkových cév neboli mozková výduť je onemocnění cév, kdy se v oslabeném místě céva vychlipuje a vytváří abnormální tvar. Výduť pak může prasknout, což vede ke krvácení a vážnému ohrožení života. Onemocnění se obtížně diagnostikuje a většina lidí o něm neví.[1]

Vznik onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Onemocnění je velkou měrou podmíněné geneticky, cca 20 procent pacientů má toto onemocnění v rodině. U žen se onemocnění projevuje dva až třikrát častěji než u mužů. S přibývajícím věkem přibývá riziko výdutě. Výduť může způsobit kouření, pití alkoholu nebo vysoký tlak, stejně tak mohou tyto faktory vést ke zhoršení stavu výdutě nebo k prasknutí. V Česku má výduť podle odhadů přibližně 1 až 4 procenta lidí.[1]

Diagnostika a prevence[editovat | editovat zdroj]

Prevence vzniku neexistuje, riziko lze ale snížit omezením rizikových faktorů, jako je kouření či pití alkoholu. Prevence prasknutí pak může být realizována chirurgickou operací – s otevřením lebky nebo endovaskulárně. Nicméně na spoustu výdutí se nepřijde, menší výdutě většinou nejdou diagnostikovat. K diagnostice slouží centrální tomograf a magnetická rezonance.[1] V Česku existuje (září 2010) 10 specializovaných center, které se zabývají chirurgickou léčbou výdutí.[2]

Ohrožení života[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobnost, že céva s výdutí praskne, je přibližně 1 procento za rok.[1] U výdutí pod 5 mm nehrozí příliš prasknutí.[2] Pokud céva praskne, do okolí mozku se začne rozlévat krev. Padesát procent lidí zemře, zbytek může mít problémy v podobě špatné chůze, vidění, výpadků paměti nebo nějakých psychických problémů. Ojediněle může člověk zemřít i na neprasklou výduť.[1]

Akutní léčba[editovat | editovat zdroj]

Praskne-li céva, provází pacienta velmi silná bolest, pacient může ztratit vědomí, může dostat epileptické křeče, zvracet, může mít strnutí šíje, nesnášenlivost světla a hluku.[1] Metodu léčby určuje tým tvořený neurochirurgy a radiology. Operovat by se mělo nejlépe do tří dnů od začátku krvácení. Aneurysmata se obvykle operují zasvorkováním nebo zavedením speciální spirálky přímo do výdutě, která dá vytvořit sraženině a krev přestane vytékat.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f VESELÁ, Linda. Skrytý zabiják jménem mozková výduť. Má je každý pětadvacátý člověk. iDNES.cz [online]. 2019-02-26 [cit. 2019-02-26]. Dostupné online. 
  2. a b c das; redakce; ČTK. Každý dvacátý člověk má skrytou a přitom nebezpečnou výduť mozkových cév. Novinky.cz [online]. 2010-09-30 [cit. 2019-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]