Moritz Gröbe
Moritz Gröbe | |
---|---|
![]() Moritz Gröbe | |
Narození | 14. září 1828 Kahle u Nonneberku |
Úmrtí | 5. března 1891 (ve věku 62 let) Vršovice ![]() |
Místo pohřbení | evangelický hřbitov ve Strašnicích |
Povolání | podnikatel |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Moritz August Gröbe, uváděn také jako Mořic nebo Mauritius Groebe, (14. září 1828 Kahle u Nonneberku – 5. března 1891 Vršovice[1]) byl německý podnikatel působící v Čechách.[2][3][4]
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl zaměstnán stavební firmou Vojtěcha Lanny staršího v době jejího působení v Českých Budějovicích. Firma se zabývala především stavbou mostů, nábřeží, jezů a zdymadel a také stavbou železničních tratí. Firma poté přesídlila do Prahy, kde se Moritz Gröbe stal se nejprve jejím prokuristou, poté od roku 1869 společníkem Tomáše Lanny, mladšího bratra Vojtěcha Lanny staršího a následně i společníkem firmy A. Lanna a J. Schebek. Největší účast měl Gröbe v těchto firmách při stavbě železničních tratí. Protože firma byla známá svou odbornou způsobilostí a solidností, dostávala velké množství zakázek, díky čemuž získal i Gröbe velký majetek a mohl tedy uskutečnit velkolepý záměr výstavby vily v Grébovce.[1] V roce 1881 Moritz Gröbe po mrtvici ochrnul a zůstal upoután na pojízdné křeslo.[5]
Byl pohřben na německém evangelickém hřbitově ve Strašnicích.[3]
Gröbova vila
[editovat | editovat zdroj]Moritz Gröbe si nechal vybudovat na Královských Vinohradech u Prahy rozsáhlý zahradní areál nynějších Havlíčkových sadů s budovou monumentální neorenesanční, tzv. Gröbovy vily.[6] Areál se budoval v letech 1871 až 1888. Celkový náklad na vybudování areálu byl 1 760 000 rakousko-uherských korun, což odpovídá ceně cca 500 kg zlata, tedy v současných cenách cca 500 milionů Kč.[zdroj?]
V říjnu 1905 zakoupilo vilu město Královské Vinohrady za 841 000 korun se záměrem otevřít zde od května 1906 veřejné sady.[7]
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Po úmrtí upozornil český tisk na odkaz Moritze Gröbeho, který pamatoval výhradně na podporu německých záležitostí (vzdělávací spolky apod.). Současně upozornil, že sice odkázal 300 zl. chudým, ale pouze nemajetným z německé říše. Tisk uvedl tyto údaje jako doklad nepřátelství zemřelého vůči českému národu.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Úmrtí. Národní politika. 5. 3. 1891, s. 2. Dostupné online.
- ↑ WENIG, Jan. Co vyprávěly staré pražské domy. 1. vyd. Praha: Panorama, 1982. 181 s. S. 163–169.
- ↑ a b HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Eva. Grébovka: zelená perla Královských Vinohrad. 1. vyd. Praha: Milpo media 95 s. ISBN 8090348165, ISBN 9788090348165. OCLC 85163025
- ↑ Moritz Groebe. geni_family_tree [online]. [cit. 2018-09-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Informační tabulka v parku Grébovka
- ↑ Archivovaná kopie. vinobraninagrebovce.cz [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-12.
- ↑ Von der Villa Groebe. Bohemia. 31. 10. 1905, s. 3. Dostupné online. (německy)
- ↑ Odkazy k účelům německonárodním. Národní politika. 1. 6. 1891, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Moritz Gröbe na Wikimedia Commons