Monument (cyklistika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Monument je společné označení pěti nejvýznamnějších jednodenních cyklistických klasických závodů, a sice Milan-San Remo, Tour de Flanders, Paris-Roubaix, Liège-Bastogne-Liège a Il Lombardia.[1] Délka závodů se pohybuje v rozmezí 240, až 300 km.[2][3][4]

Každý z monumentů má dlouhou historii a vlastní specifické vlastnosti. V současnosti to jsou jednodenní závody, ve kterých lze získat nejvíce bodů v UCI World Tour a jediné závody 3. kategorie UCI, hned za závody Grand Tour; Tour de France (1. kategorie) a Giro a Vuelta (obě 2. kategorie).

Eddy Merckx je s 19 celkovými výhrami, co se týče monumentů zdaleka nejúspěšnějším jezdcem. Je jediným cyklistou v historii, který vyhrál tři monumenty v jedné sezóně, čehož dosáhl v letech 1969, 1971, 1972 a 1975.

Monumenty[editovat | editovat zdroj]

Mezi 5 monumentů se řadí:

Milan San Remo 2018

Milán–San Remo – první velká klasika roku, její italský název je La Primavera (jaro), protože se koná koncem března, neboli „La Classicissima“. Tento závod je obzvláště dlouhý (cca 300 km), i když většinou rovinatý podél pobřeží Ligurského moře, což umožňuje soutěžit sprinterům, ale pokusit se vyhrát Milán-San Remo může téměř každý typ cyklisty.

Tour od Flanders 2018

Tour of Flanders – Ronde van Vlaanderen v holandštině, první z dlážděných klasik, se závodí každou první neděli v dubnu. Poprvé se konala v roce 1913, čímž se stala nejmladší z pěti monumentů. Trasa, známá úzkými krátkými kopci (hellingen) ve vlámských Ardenách, obvykle strmými a dlážděnými, nutí ty nejlepší jezdce neustále bojovat o místo vpředu. Trať se každým rokem mírně mění: od roku 2017 závod startuje v Antverpách a od roku 2012 končí v Oudenaarde.

Paris-Roubaix 2015

Paris–Roubaix – ,,Královna klasik’’ neboli l'Enfer du Nord („Peklo severu“) se závodí tradičně týden po Tour of Flanders a je posledním ze závodů na dlažební kostkách. Poprvé byl organizován v roce 1896. Jeho rozhodujícími místy jsou dlouhé úseky (silnice z dlažebních kostek), které z něj činí nejnepříjemnější jednodenní závod. Mnohými je považována za nejhrdinštější jednodenní cyklistickou akci roku. Závod končí na ikonickém velodromu Roubaix. Na konci závodu jsou jezdci obvykle pokryti špínou a blátem, což je považováno za jeden z nejbrutálnějších testů psychické a fyzické odolnosti v celé cyklistice.

Lutych–Bastogne–Lutych – je nejstarší klasika pořádaná každoročně koncem dubna, je poslední z ardenských klasik a obvykle poslední z jarních závodů. Poprvé byla organizována v roce 1892 jako závod amatérů; profesionální vydání následovalo v roce 1894. Je to dlouhý a namáhavý závod, který se vyznačuje mnoha ostrými kopci v Ardenách a dojezdem do kopce na průmyslovém předměstí Lutychu, který upřednostňuje vrchaře a dokonce i specialisty na Grand Tour.

logo závodu Il Lombardia


Il Lombardia – Podzimní klasika neboli ,,Závod padajícího listí’’ se koná každoročně v říjnu nebo koncem září. Původně byla organizována jako Miláno–Milano v roce 1905, v roce 1907 se jmenovala Giro di Lombardia a v roce 2012 Il Lombardia. Je pozoruhodná svým kopcovitým a rozmanitým tokem kolem jezera Como. Často ji vyhrávají horolezci se silným sprintem, protože má velmi obtížnou cestu s mnoha kopci, zejména u Coma nebo Bergama, jako je Madonna del Ghisallo, Civiglio nebo Valcava.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Jezdci s nejvíce vyhranými monumenty[editovat | editovat zdroj]

Eddy Merckx v roce 1974

Pouze třem jezdcům se povedlo během své kariéry ovládnout všech pět monumentů a to Rik Van Looy, Eddy Merckx a Roger De Vlaeminck.

Nizozemský jezdec Hennie Kuiper vyhrál každý monument kromě Lutych–Bastogne–Lutych, ve kterém v roce 1980 skončil druhý. Francouz Louison Bobet také vyhrál všechny čtyři kromě Liège–Bastogne–Lutych. Belgický jezdec Fred De Bruyne se také přiblížil ovládnutí všech pět monumentů, když v roce 1955 skončil na Giro di Lombardia druhý a během své kariéry vyhrál další čtyři závody. Germain Deryckealso vyhrál čtyři, všechny kromě Giro di Lombardia. Philippe Gilbert je posledním jezdcem, který vyhrál čtyři různé monumenty, všechny kromě Milán–San Remo, kde skončil dvakrát třetí.[5]

Eddy Merckx také drží rekord v počtu vítězství jednoho monumentu a to Milán-San Remo, které vyhrál sedmkrát.[6]

Pořadí Jméno První výhra Poslední výhra M–S ToF P–R L–B–L GdL Celkově
1 Merckx, EddyEddy Merckx 1966 1976 7 2 3 5 2 19
2 De Vlaeminck, RogerRoger De Vlaeminck 1970 1979 3 1 4 1 2 11
3 Girardengo, CostanteCostante Girardengo 1918 1928 6 3 9
Coppi, FaustoFausto Coppi 1946 1954 3 1 5 9
Kelly, SeanSean Kelly 1983 1992 2 2 2 3 9
6 Van Looy, RikRik Van Looy 1958 1965 1 2 3 1 1 8
7 Bartali, GinoGino Bartali 1939 1950 4 3 7
Boonen, TomTom Boonen 2005 2012 3 4 7
Cancellara, FabianFabian Cancellara 2006 2014 1 3 3 7
10 Pelissier, HenriHenri Pélissier 1911 1921 1 2 3 6
Binda, AlfredoAlfredo Binda 1925 1931 2 4 6
De Bruyne, FredFred De Bruyne 1956 1959 1 1 1 3 6
Moser, FrancescoFrancesco Moser 1975 1984 1 3 2 6
Argentin, MorenoMoreno Argentin 1985 1991 1 4 1 6
Museeuw, JohanJohan Museeuw 1993 2002 3 3 6
16 Belloni, GaetanoGaetano Belloni 1915 1928 2 3 5
Van Steenbergen, RikRik Van Steenbergen 1944 1954 1 2 2 5
Hinault, BernardBernard Hinault 1977 1984 1 2 2 5
Bartoli, MicheleMichele Bartoli 1996 2003 1 2 2 5
Bettini, PaoloPaolo Bettini 2000 2006 1 2 2 5
Gilbert, PhilippePhilippe Gilbert 2009 2019 1 1 1 2 5
Pogačar, TadejTadej Pogačar 2021 2023 1 1 3 5
23 Rebry, GastonGaston Rebry 1931 1935 1 3 4
Schepers, AlfonsAlfons Schepers 1929 1935 1 3 4
Bobet, LouisonLouison Bobet 1951 1956 1 1 1 1 4
Derycke, GermainGermain Derycke 1953 1958 1 1 1 1 4
Gimondi, FeliceFelice Gimondi 1966 1974 1 1 2 4
Godefroot, WalterWalter Godefroot 1967 1978 2 1 1 4
Kuiper, HennieHennie Kuiper 1981 1985 1 1 1 1 4
Raas, JanJan Raas 1977 1983 1 2 1 4
Zabel, ErikErik Zabel 1997 2001 4 4
Valverde, AlejandroAlejandro Valverde 2006 2017 4 4
van der Poel, MathieuMathieu van der Poel 2020 2023 1 2 1 4
34 Houa, LéonLéon Houa 1892 1894 3 3
Lapize, OctaveOctave Lapize 1909 1911 3 3
Vermandel, RenéRené Vermandel 1921 1924 1 2 3
Brunero, GiovanniGiovanni Brunero 1922 1924 1 2 3
Gijssels, RomainRomain Gijssels 1931 1932 2 1 3
Buysse, AchielAchiel Buysse 1940 1943 3 3
Magni, FiorenzoFiorenzo Magni 1949 1951 3 3
de Roo, JoJo de Roo 1962 1965 1 2 3
Daems, EmileEmile Daems 1960 1963 1 1 1 3
Simpson, TomTom Simpson 1961 1965 1 1 1 3
Leman, EricEric Leman 1970 1973 3 3
Tchmil, AndreiAndrei Tchmil 1994 2000 1 1 1 3
Tafi, AndreaAndrea Tafi 1996 2002 1 1 1 3
Van Petegem, PeterPeter Van Petegem 1999 2003 2 1 3
Freire, OscarOscar Freire 2004 2010 3 3
Cunego, DamianoDamiano Cunego 2004 2008 3 3
Nibali, VincenzoVincenzo Nibali 2015 2018 1 2 3

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ​Znáte cyklistické Monumenty, prestižní jednodenní závody?. www.sportvokoli.cz [online]. [cit. 2023-11-26]. Dostupné online. 
  2. PUBLISHED, Richard Tyler. Cancellara dreams of all winning all five of cycling monuments. cyclingnews.com [online]. 2010-04-04 [cit. 2023-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. AllTrails: Trail Guides & Maps for Hiking, Camping, and Running. AllTrails.com [online]. [cit. 2023-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Home | CyclingHallofFame.com. www.cyclinghalloffame.com [online]. 2023-01-31 [cit. 2023-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Paris–Roubaix: Philippe Gilbert wins fourth 'monument' title of career. www.bbc.com. BBC Sport. Dostupné online [cit. 15 April 2019]. (anglicky) 
  6. Milan-San Remo [online]. 2023. Dostupné online. (anglicky)