Mohylové pohřebiště u Řepče
| Mohylové pohřebiště u Řepče | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát | Česko |
| kraj | Jihočeský |
| okres | Tábor |
| Obec | Řepeč |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′12,24″ s. š., 14°32′18,37″ v. d. |
  Mohyly u Řepče | |
| Specifikace | |
| Počet hrobů | 68 mohyl |
| Odkazy | |
| Kód památky | 13980/3-5177 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mohylové pohřebiště u Řepče se nachází v lese, ležícím východně od obce a oddělujícím ji od řeky Lužnice s hradní zříceninou Příběničky.[pozn. 1] Jedná se o jedno z největších jihočeských mohylových pohřebišť, vykazujících navíc náznaky lineárního (pro pravěká pohřebiště netypického) uspořádání.[2] Od 3. května 1958 je lokalita kulturní památkou.[3]
Výzkum a popis lokality[editovat | editovat zdroj]
První výzkum provedl Jan Máchal roku 1873. Na konci 19. století se lokalita ocitla v hledáčku Josefa Ladislava Píče, který během několika letních vykopávkových akcí odkryl a prozkoumal 24 mohyl. V meziválečném období se do průzkumu lokality pustily také místní učitelé[4] společně s Emanuelem Šimkem.[3] Detailnějšího ohledání se řepečské mohyly dočkaly roku 2010, kdy byl proveden průzkum pod vedením Západočeské univerzity v Plzni, jenž lokalizoval 68 mohyl. Většina z nich je narušena bočními výkopy.[2][5] V lokalitě převažují mohyly ze střední doby bronzové, kterých bylo nalezeno na čtrnáct. Další dvě byly zařazeny do mladší doby bronzová, jedna do doby halštatské a ostatních hrobové nálezy pocházejí z doby laténské. Největší objevená mohyla dosahuje v průměru 15 metrů. Hroby byly do nich vkládány dodatečně.[6] Ve vnitřní struktuře mohyl se nacházely kamenné věnce či centrální kamenné kužele. Některé poskytly bohatý nálezový fond (železný meč, kopí, sekera, klíč, bronzové šperky, železné uzdy, kostěný rozdělovač[7]), z něhož vyniká bronzový dvouramenný sekeromlat s tulejí (104 mm), představující příklad prestižní pohřební výbavy.[8] K podobnému jsou zaznamenány analogické nálezy až v Karpatské kotlině. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu v Praze a Husitském muzeu v Táboře.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HLOŽEK, Josef; MENŠÍK, Petr. Osamocená halštatská (?) mohyla u Řepče, okr. Tábor. In: LUTOVSKÝ, Michal. Archeologie ve středních Čechách. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech, 2010. ISSN 1214-3553. S. 267–270.
- ↑ a b KUNA, Martin (ed.). Archeologický atlas Čech: vybrané památky od pravěku do 20. století = Archaeological atlas of Bohemia: selected sites from prehistory to the 20th century. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 517 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Řepeč, s. 336–339.
- ↑ a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-01-15]. Identifikátor záznamu 124311 : Mohylové pohřebiště. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KREJČOVÁ, Kateřina. Když byli kluci po škole, utíkali oknem. Táborský deník [online]. 2014-03-26 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online.
- ↑ DLUHOŠOVÁ, Eliška. Hrobová výbava doby halštatské v jižních Čechách. České Budějovice, 2014 [cit. 2024-01-15]. 77 s. Bakalářská práce. Archeologický ústav Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Ondřej Chvojka. s. 28. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHA, Karel. Zbraně a válečnictví doby halštatské. Plzeň, 2019 [cit. 2024-01-15]. 89 s. Bakalářská práce. Katedra archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Petr Krištuf. Dostupné online.
- ↑ PRAUMOVÁ, Radka. Vypovídací schopnost pohřbů kultury mohylové pro poznání struktury tehdejší populace. Plzeň, 2014 [cit. 2024-01-15]. 41 s. Disertační práce. Katedra archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Luboš Jiráň. s. 131. Dostupné online.
- ↑ TISUCKÁ, Marika. Doklady sociálních a myšlenkových struktur v rámci jihočeské střední doby bronzové. Praha, 2007 [cit. 2024-01-15]. 83 s. Diplomová práce. Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vedoucí práce Zuzana Bláhová. s. 63.
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUNA, Martin (ed.) Archeologický atlas Čech: vybrané památky od pravěku do 20. století = Archaeological atlas of Bohemia: selected sites from prehistory to the 20th century. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 517 s. ISBN 978-80-87365-82-3. S. 336-339.
- MENŠÍK, Petr; KRIŠTUF, Petr; CHVOJKA, Ondřej: Mohylová pohřebiště na okrese Tábor. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity, 2010. 215 s. ISBN 978-80-7043-942-5.