Mistr Michelské madony

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mistr Michelské madony
Povolání sochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mistr Michelské madony byl gotický řezbář působící patrně v Brně ve druhé třetině 14. století.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Většina děl tohoto anonymního sochaře se nachází na Moravě a předpokládá se, že jeho sochařská dílna sídlila v Brně nebo Olomouci. Není vyloučeno, že později přišel do Prahy. Michelská madona byla od 19. století uctívána v barokním kostele Narození Panny Marie v Praze Michli. Uvádí se, že vznikla kolem roku 1340, pochází údajně z Brna a v roce 1856 ji kostelu Sv. Václava v Praze-Michli daroval F. Halla, kamnář v Brně.[1]

V dílech Mistra Michelské madony lze vystopovat vlivy poklasické francouzské gotiky (Štrasburk, Paříž, Freiburg), které charakterizuje extrémní štíhlost postav a linearizovaná, precizně provedená drapérie. Odtud pochází domněnka, že přišel na Moravu z oblasti Horního Porýní nebo Île-de-France. Pozvat ho mohla královna Eliška Rejčka, nebo olomoucký biskup Jan Volek, případně moravský markrabě a pozdější císař Karel IV.

Sochař tvořil poměrně dlouhou dobu nepřetržitě na jednom místě a jeho díla charakterizuje slohová vyhraněnost i postupné vstřebávání dalších vlivů. V detailech obličeje, řasení šatu a umístění Ježíška na pravém boku madon je spatřován vliv severoitalského malířství nebo české italizující malby.

S díly Mistra Michelské madony souvisejí některé sochy z řezbářské dílny, která kolem roku 1350 pravděpodobně sídlila v Jihlavě (Madona z Jihlavy zv. Eiglova, Madona z kostela sv. Jakuba v Jihlavě, Madona ze Seče) a dále celý soubor slezských Madon na lvu. Základním mezičlánkem, od kterého lze další díla odvodit, je Broumovská madona, která má dynamicky vyváženou kompozici a plastické ztvárnění. Další vývoj vedl k plošné stylizaci reliéfu a zjednodušení drapérie, dekorativnímu pojetí detailu a prohnutí těla do dynamické křivky. Dílna, ve které kromě Broumovské madony pravděpodobně vznikly také madony ze Szymocina a Králík, mohla sídlit ve Vratislavi.[2]

Madony na lvu náležejí k typologické řadě, kterou lze odvodit od Madony na lvu z kostela sv. Matěje ve Vratislavi a Madony z kostela sv. Vojtěcha ve velkém Chřipsku (Chrzypsko Wielke).

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

Michelská madona (kolem roku 1340), Národní galerie v Praze

(data vzniku přibližná)

  • Madona znojemská (1325)
  • socha sv. Floriána z kláštera augustiniánů v Sankt Florianu
  • Madona ve Velkém Meziříčí
  • Michelská madona (1340), Národní galerie v Praze
  • Apoštol (Světec, Ježíš) z Veverské Bitýšky
  • Madona z Hrabové (1340)
  • Madona prostějovská
  • Bolestný Kristus z brněnského kláštera voršilek (1330)
  • Krucifix od barnabitek v Praze
  • Světice (Madona) z Oslavan (silně poškozeno, nejisté)
  • Relikviářová busta sv. Ludmily z kláštera benediktinek u sv. Jiří
  • Relikviářová busta Světice z Jezeří
  • Kristus Spasitel v lužickém klášteře v Ostritz
  • Madona v Hruškách
  • Sv. Dorota (původně relikviář) v Plzni
  • Madona z Dýšiny u Plzně
  • Madona v Dolní Kalné
  • Madona z Klanění tří králů (zvaná Schwartzova) (pravděpodobně)

Následovníci Mistra Michelské madony[editovat | editovat zdroj]

Jihlava ?[editovat | editovat zdroj]

Vratislav ?[editovat | editovat zdroj]

  • Madona broumovská (kolem 1360)
  • Madona ze Starého Města, Namyslov
  • Madona ze Szymocina (kolem 1360)
  • Madona z Králík (60. léta 14. stol.)
  • Madona na lvu z Klosterneuburgu (1345), Národní galerie v Praze (o jednoznačném přiřazení a dataci díla nepanuje shoda mezi historiky umění)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonín Podlaha: Posvátná místa království českého I, 1907, 186
  2. Aleš Mudra, in: Dáňová H, Klípa J, Stolárová L (eds.) 2008, s. 787-797
  3. Pieta z Jihlavy. Pieta z farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě - nový pohled na staré téma. Bartlová, Milena a kol. Jihlava : Oblastní galerie Vysočiny, 2007. 123 s., il. (Edice Vysočiny.) ISBN 978-80-86250-16-8

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 20-21
  • Ivo Hlobil, Der Meister der Michler Madonna – Wege und Stand der Forschung, Czech and Slovak Journal of Humanities 2012, č. 1 (Historia artium), s. 24–40.
  • Ivo Hlobil, Mistr Michelské madony – druhý život; Katalog vystavených děl Mistra Michelské madony (č. kat. 194–200), in: David Majer (ed.), Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského, Ostrava, Ostravské muzeum 2011, s. 433–450, 451–472.
  • Tereza Hrabovská, Mistr Michelské madony a jeho dílna, Bakalářská práce, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění Praha, 2008
  • Aleš Mudra, Madona farního kostela v Broumově a počátky Slezsko-pomořanského stylu Madon na lvu, in: Dáňová H, Klípa J, Stolárová L (eds.), Slezsko, země koruny České. Historie a kultura 1300 - 1740 /B, Národní galerie v Praze 2008, s. 787-797, ISBN 978-80-7035-396-7
  • Jaromír Homolka: Mistr Michelské madony. Madona s dítětem a Apoštol, in: Jaroslav Pešina: České umění gotické 1350-1420, Praha 1970, 127-132
  • Albert Kutal, České gotické sochařství 1350-1450, Praha, 1962

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]