Přeskočit na obsah

Mirzə Fətəli Axundov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mirza Fatali Achundov)
Mirzə Fətəli Axundov
Narození12.jul. / 24. července 1812greg.
Şəki
Úmrtí10.jul. / 22. března 1878greg. (ve věku 65 let)
Tbilisi
Povoláníspisovatel, dramatik, literární kritik, filozof, básník a překladatel
Alma materŠkola Nuchinského ujezdu
Žánrlyrická poezie a divadelní hra
Témataliteratura, drama a filozofie
OceněníŘád sv. Anny 3. třídy
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ55449148
Řád Medžidie 4. třídy
Řád slunce a lva
Řád sv. Stanislava
… více na Wikidatech
DětiRəşid Axundov
PříbuzníFətəli Axundov (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirzə Fətəli Axundov (psán též Mirza Fatali Achundov; 12. července 1812 Nuxa - 9. března 1878 Tiflis) byl ázerbájdžánský[1][2] spisovatel, dramatik, literární kritik, lingvista, nacionalista, postosvícenský filozof a propagátor ateismu.[3]

Zahájil novou fázi vývoje ázerbájdžánské literatury a byl autorem prvního návrhu, jak psát turkický jazyk latinkou. Byl také jedním z předchůdců moderního íránského nacionalismu.[4] Psal ázerbájdžánsky, persky a rusky.

Základem Axundových filozofických názorů je učení o bytí jako jednotné materiální substanci.[5] Podle sovětských historiků filozofie byl Axundovův ateismus omezený, osvícenský, protože nebyl schopen materialisticky objasnit vznik náboženství a jeho sociální kořeny.[6]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mirza Fatali Akhundov na anglické Wikipedii.

  1. [Russian Azerbaijan (1905–1920): the shaping of a national identity in a Muslim community. Cambridge University Press, Boston, 1985.
  2. Kolarz W. Russian and Her Colonies. London. 1953. pp 244–245
  3. Mamedov 1976.
  4. Tadeusz Swietochowski, Russia and Azerbaijan: A Borderland in Transition (New York: Columbia University Press), 1995, page 27-28:
  5. Mamedov 1976, s. 359.
  6. Mamedov 1976, s. 360.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]