Mirzə Fətəli Axundov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mirzə Fətəli Axundov
Narození12.jul. / 24. července 1812greg.
Şəki
Úmrtí10.jul. / 22. března 1878greg. (ve věku 65 let)
Tbilisi
Povoláníspisovatel, dramatik, literární kritik, filozof, básník a překladatel
Alma materŠkola Nuchinského ujezdu
Žánrlyrická poezie a divadelní hra
Témataliteratura, drama a filozofie
OceněníŘád sv. Anny 3. třídy
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ55449148
Řád Medžidie 4. třídy
Řád slunce a lva
Řád sv. Stanislava
… více na Wikidatech
DětiRəşid Axundov
PříbuzníFətəli Axundov (vnuk či vnučka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirzə Fətəli Axundov (psán též Mirza Fatali Achundov; 12. července 1812 Nuxa - 9. března 1878 Tiflis) byl ázerbájdžánský[1][2] spisovatel, dramatik, literární kritik, lingvista, nacionalista, postosvícenský filozof a propagátor ateismu.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Zahájil novou fázi vývoje ázerbájdžánské literatury a byl autorem prvního návrhu, jak psát turkický jazyk latinkou. Byl také jedním z předchůdců moderního íránského nacionalismu.[4] Psal ázerbájdžánsky, persky a rusky.

Filozofie[editovat | editovat zdroj]

Základem Axundových filozofických názorů je učení o bytí jako jednotné materiální substanci.[5] Podle sovětských historiků filozofie byl Axundovův ateismus omezený, osvícenský, protože nebyl schopen materialisticky objasnit vznik náboženství a jeho sociální kořeny.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mirza Fatali Akhundov na anglické Wikipedii.

  1. [Russian Azerbaijan (1905–1920): the shaping of a national identity in a Muslim community. Cambridge University Press, Boston, 1985.
  2. Kolarz W. Russian and Her Colonies. London. 1953. pp 244–245
  3. Mamedov 1976.
  4. Tadeusz Swietochowski, Russia and Azerbaijan: A Borderland in Transition (New York: Columbia University Press), 1995, page 27-28:
  5. Mamedov 1976, s. 359.
  6. Mamedov 1976, s. 360.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]